Na Hrad za pokladem, který psal české dějiny | E15.cz

Na Hrad za pokladem, který psal české dějiny

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Cennosti, které jsou obvykle k vidění jen s korunovačními klenoty, představuje nová výstava na Pražském hradě.

Trvalo to více než dvacet let, než se před pár dny do kaple svatého Kříže na druhém nádvoří Pražského hradu vrátila unikátní expozice Svatovítského pokladu. Největší a nejposvátnější chrámové cennosti v českých zemích shromažďovala česká knížata a králové společně s arcibiskupy a metropolitní kapitulou při kostele, později katedrále svatého Víta dlouhých tisíc let.

„V expozici návštěvníci uvidí 139 bohatě zdobených relikviářů, liturgických předmětů a náčiní, bohoslužebných rouch a celou řadu dalších objektů včetně deskových obrazů nevyčíslitelné historické a umělecké hodnoty,“ popisuje expozici mluvčí Správy Pražského hradu David Šebek.

Mezi nejvzácnější vystavená díla patří i půlmetrový zlatý relikviářový kříž, který nechal zhotovit Karel IV. Kříž se označuje také jako korunovační, neboť ho užívali při korunovacích. Bývá k vidění spolu s českými korunovačními klenoty, které se vystavují jen zcela výjimečně.

Návštěvníky určitě zaujme i o něco menší kříž s ostatkem Kristovy bederní roušky, zdobený rytinami zobrazujícími Karla IV. a jeho syna Václava IV. „Při korunovačních obřadech se využívaly také relikviářové busty hlavních světců katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha, které koncem patnáctého století objednal král Vladislav Jagellonský,“ popisuje Šebek.

Hodnota těchto klenotů je nevyčíslitelná, závratná je jen cen použitého zlata. Na každou z bust použili řemeslníci skoro šest kilo ryzího cenného kovu.

Některé předměty doplnili chrámový pokladu ještě v devatenáctém a dvacátém století. Třeba secesní relikviář svatého Václava pochází z počátku dvacátého století, Harrachovská monstrance, dílo krkonošských sklářů je ještě mladší. Přípravě expozice předcházela kompletní obnova celé kaple svatého Kříže. Tu postavili po polovině osmnáctého století v první etapě tereziánské přestavby Pražského hradu, kterou vedl vídeňský dvorní architekt Niccolo Paccassi. O sto let později ji nechal přestavět poslední český král Ferdinand V. Dobrotivý.

Dílnou restaurátora Norberta Riegela prošly také všechny klenoty svatovítského pokladu. Všechny předměty bylo nutné postupně rozebrat. Zhruba třicítku odborníci kompletně opravili a nahradili chybějící kameny. Část klenotů museli takzvaně rekonzervovat, kdy restaurátor staré laky nahradil novými a kovové předměty ošetřil proti korozi.

„Restaurování předmětů stálo půldruhého milionu korun. Obnova kaple vyšla na osmadvacet milionů,“ vypočítává náklady Šebek.

Někdejší expozice Svatovítského pokladu v kapli svatého Kříže z roku 1961 byla uzavřená kvůli nevyhovujícím bezpečnostním podmínkám na počátku devadesátých let a vystavené předměty byly uložené v takzvané Hilbertově klenotnici v katedrále svatého Víta. Poklad jako celek nebyl od té doby přístupný veřejnosti.

Klenotnice z kapacitních důvodů nepatří do tradičních prohlídkových okruhů Pražského hradu. Maximální kapacita prostorů kaple svatého Kříže je totiž jen pětačtyřicet návštěvníků.

SVATOVÍTSKÝ POKLAD

* V kapli sv. Kříže na II. nádvoří Pražského hradu.
* Prohlídky: denně od 10.00 do 18.00.
* Vstupné: základní 300 korun, zlevněné 150 korun, rodinné vstupné pro dva dospělé a 600 korun. až pět dětí

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video