Na lásku je třezalka, na sex kotvičník

Helena Brejchová ví o léčivém účinku rostlin. Jak zbavit jarní únavy, odstraňovat neduhy, ale i přičarovat lásku.

Třiapadesátiletá Helena Brejchová ze Strakonic je kartářka a po prababičkách i bylinkářka. Řídí se heslem: lékař léčí, bylinky doléčují.

Vyznáte se v přírodním léčitelství. Jde přičarovat lásku?

Možné je všechno. Záleží, jestli tomu člověk věří. Já bych si třeba dala pod polštář třezalku nebo mateřídoušku, protože je láskyplná a přinese i krásné sny. Z kamenů třeba růženín nebo vltavín, protože oba otevírají srdce. Láska se ale vynutit nedá.

Má příroda lék i na tělesnou lásku?

Samozřejmě. Zaručeně neškodnou přírodní viagrou je kotvičník zemní. Rostlina se žlutými kvítky, která roste zřídka i u nás. Sušenou ji člověk může koupit v lékárně.

Kdy začít sbírat byliny?

První začínají růst už pod sněhem. Devětsil, podběl, kopřiva. Následně, když jsou Velikonoce později, už je i kontryhel. Moje babička ho sekala do velikonoční nádivky, protože je životabudič. Čistí ledviny a je to ženská bylinka.

Které byliny můžeme teď po jaru spolu kombinovat?

Po zimě je třeba pročistit a regenerovat organismus. Všechny léčivky, které tomu napomáhají, ale nekvetou ve stejnou dobu. Některé z nich musíme do směsi dokoupit v lékárně. Maliník na posílení imunity, levandule na pročištění a odhlenění. Dále kopřivu, která je protianemická, čistí tkáně a detoxikuje. Měsíček, který regeneruje a pročišťuje.

Co je lepší – vařit si čaje ze sušených nebo z čerstvých rostlin?

Vždycky je lepší z čerstvých. Z těch je možné udělat výluh ve studené vodě. Třeba hrst kopřiv zalít litrem vody, nevařit, jen nechat den dva odstát. Pak kopřivy rozmixujeme, přidáme lžíci medu, pár kapek citronu a je to ten pravý životabudič. Na jarní únavy, po chřipkách a podobně. Byliny se suší proto, abychom je udrželi na dobu, kdy nerostou.

Kdy byliny sbírat? Pohádkové babičky chodívaly brzy ráno.

Poránu za rosy ne. Spíše dopoledne. Květy ale musíme sbírat na přímém slunci, než se k večeru uzavřou.

Existuje nějaké čarovné kvítí?

Každý určitě už slyšel o svatojánském kvítí. To se trhá čtyřiadvacátého června. Tím je třeba třezalka tečkovaná. Keltové ji měli za čarovnou a tajemnou. Čarovali s ní na lásku, na úrodu, na bouře. Je to bylinka dobré nálady, protože stimuluje centrální nervový systém. Lépe než mateřídouška nebo meduňka. Také se jí říká krev svatého Jana, lidé z ní dělají olej, který je dobrý na popáleniny a úrazy, na páteř, klouby. Svatojánským kvítím je i dobromysl. Tomu se také přisuzovala kouzelná moc. Natrhaný o svatém Janu a zavěšený v domě nebo chlévě chránil lidi i zvířata od všeho zlého.

Jeden den v roce ale přece nestačí ke sběru?

To určitě ne. Symbolický a magický den je ještě na pálení čarodějnic 30. dubna. A příznivé jsou dny kolem úplňku.

V zimě si z přírody nic nepřineseme?

V zimě třeba staré babky doporučovaly nasbírat výhonky mladých smrčků, uvařit z nich odvar a přilít ho kojencům do koupele, aby dobře spali. To jsem vyzkoušela na svém synovi.

Ve vašem rodě jste asi pátou generací bylinkářek. Dědily jste nějaké knihy nebo herbáře?

Moje praprababička byla napůl doktor. Léčila, šila rány jehlou namočenou ve slivovici. Po ní se dochovala mast na léčení bércových vředů. Jejím základem byla smola.

Takže nejste pro alternativní léčbu bez doktorů?

Zásadně ne. To nejde. Lékař a příroda mají jít ruku v ruce. Lékaři léčí a byliny doléčují a regenerují organismus. Moje babička zemřela v dvaadevadesáti a vždycky říkala, že bylinky jí zachránily život. S ní jsem v dětství vaření různých lektvarů a likérů prožívala, po ní jsem zdědila knížky s recepty a herbáře.

Miloš Zeman se vedle svých bonmotů proslavit i objímáním stromů. Není na načerpání energie ze stromů právě teď čas?

Na to se mě hodně lidé ptají. Strom musí být hlavně zdravý a na člověka příznivě působit. Někdo miluje břízu, dub, jiný platan. Strom můžeme obejmout stejně jako objímáme člověka, nebo si k němu jen stoupneme zády, zavřeme oči, podíváme se do koruny a poprosíme o sílu. Na jaře, když jdou stromy do mízy, z nich čerpáme největší sílu. Ale třeba patnáctého prosince můžeme u stromu hledat uklidnění, prostože spí.

Jste taková poloviční čarodějka. Vykládáte karty, radíte s bylinkami. Naslouchají vám lidé, nebo vás mají za šarlatánku?

Nikdy nikoho nepřesvědčuji ani do ničeho nenutím. Kdo věří kartám a bylinám, přijde, kdo ne, nepřijde. Kdo mě navštíví, udělá si názor sám.