Na menu do McSchool
I proto dodnes mnozí nejedí špenát. Ten se totiž cyklicky zjevoval v podobě jakési nepoživatelné hnědozelené hmoty. K tomu se podávaly suché brambory a zelená vejce ‚naúplnětvrdo‘. Strávník se dávil a na špenát zanevřel. Nebo třeba univerzální hnědá omáčka, které žáci neřekli jinak než UHO, a která se objevovala na talířích třikrát týdně. S pádem železné opony zavál čerstvý vítr i do školního stravování. Špenát se začal objevovat na talíři ve své originální barvě spolu s nadýchanými bramborovými knedlíčky a dušeným masíčkem. UHO vymizela v propadlišti dějin kulinářství úplně. Přibyly však hamburgery, cola a párky v rohlíku. Těžko říct, co je lepší. Klasika nebo školní fastfood? Usměvavé kuchařky, nebo ohřívačky prefabrikovaných krmných dávek? Jsem pro první variantu. Kuchařky totiž mnohdy přidávají do jídla i srdce a lásku.
