Nastupují prémie za AI dovednosti. Rok 2026 bude zlomový pro umělou inteligenci ve firmách
- Začíná éra monetizace jazykových modelů.
- Firmy ve velkém nasadí AI agenty.
- Lidé, kteří umějí s umělou inteligencí, si finančně polepší.
Rok 2026 bude pro umělou inteligenci spíš než o tom, kdo předvede další působivý model, o hráčích, kterým se podaří z AI udělat běžnou součást provozu – v call centrech, logistice, financích i v kancelářských nástrojích. Poroste tlak na měřitelné výsledky, na bezpečnost a na to, aby se AI ve firmách dala řídit stejně spolehlivě jako jiné kritické systémy. Zaměstnanci se mezitím budou muset naučit umělou inteligenci lépe ovládat a zároveň zaměstnavatelům ukázat, jaká je jejich přidaná hodnota bez AI.
Posílí role AI agentů
Největší změna se v roce 2026 odehraje v tom, jak umělá inteligence pracuje ve firmách. Místo nástroje, který „jen“ odpoví na otázku, na scénu nastoupí AI agenti. Tyto autonomní softwarové systémy jsou schopny samostatně vnímat okolí, rozhodovat se, plánovat a provádět komplexní úkoly k dosažení daného cíle, často bez neustálého lidského dohledu, přičemž se učí a adaptují na nové informace. Typicky vyhodnotí požadavek, dohledají data, vytvoří návrh řešení, založí ticket, připraví dokument a pošlou ho ke schválení.
Právě tady se čeká velký skok z pilotních projektů do ostrého provozu. Analytická společnost Gartner pracuje s odhadem, že do roku 2026 bude přes 40 procent podnikových aplikací využívat úzce zaměřené agenty. Pro srovnání: v roce 2025 to bylo jen pět procent. Konkurenční poradenská společnost Deloitte zároveň upozorňuje na odvrácenou stranu mince tohoto přístupu: čím víc poroste autonomie těchto modelů, tím více vzroste tlak na správu, řízení odpovědnosti a na vznik nových rolí, které budou agenty trénovat, hlídat a ladit.
AI agenti navíc začnou zprostředkovávat B2B nákupy. Do roku 2028 by 90 procent B2B nákupů mělo být zprostředkováno AI agenty, kteří budou analyzovat parametry, ceny, dostupnost a rizika a vést efektivní, strojově čitelné transakce mezi firmami. Tento trend povede k takzvané agentní optimalizaci, kdy se nabídky budou upravovat tak, aby byly co nejlépe přizpůsobeny potřebám nákupních agentů.
Trénink skončil, hlavní je praxe
Zatímco poslední roky byly závodem ve stavbě trénovacích kapacit, rok 2026 má být ve znamení inference – tedy provozu již natrénovaných modelů v praxi, při němž aplikují své naučené znalosti na nová data pro předpovědi nebo řešení úkolů. Trénování je epizodní, inference je každodenní rutina: běží v zákaznické podpoře, kontrolách, vyhledávání, doporučování i ve firemních asistentech.
Důsledek je tvrdě byznysový: firmy budou řešit, jak modely levně a spolehlivě provozovat ve velkém. To mění i hardwarové priority – vedle „hrubého výkonu“ roste význam paměti, propustnosti a propojení mezi akcelerátory. Převaha provozu modelů nad jejich trénováním změní i to, jaké čipy se budou ve velkém nakupovat.
AI se promítne do tržeb a marží
Odborníci se shodují, že rok 2026 bude momentem, kdy se umělá inteligence posune z investiční do monetizační fáze. Jinými slovy, infrastruktura už stojí a nyní se má začít vracet v podobě konkrétních placených funkcí, úspor času a nákladů. Analytik Wedbush Securities Dan Ives označuje rok 2026 za bod zlomu, kdy se má AI začít výrazněji promítat do tržeb a reálných byznysových přínosů.
Zároveň je to nepříjemná disciplína. Deloitte to shrnuje jednoduše: modely a „lesklé“ demoverze umějí ohromit, ale škálování vyžaduje věci, které nebývají sexy – hygienu dat, integraci do workflow, řízení rizik, cenové modely a compliance. Právě v tom se začnou odlišovat firmy, které jen experimentují, od těch, které dokážou AI industrializovat.
Ives zároveň odmítá tezi, že trh je už v „AI bublině“. Podle něj jsou obavy přehnané a adopce je v řadě firem stále v rané fázi – manažeři teprve zjišťují, kde AI dává ekonomický smysl a kde jde jen o experiment.
Univerzální AI nestačí. Poroste význam dat
V podnicích se do popředí dostává pragmatický přístup. Místo jednoho „velkého“ univerzálního jazykového modelu firmy potřebují spíše kombinace specializovaných systémů (finance, zdravotnictví, právo), které budou jemně vyladěné na jejich interních datech. Čím víc se umělá inteligence používá v rozhodovacích řetězcích, tím méně společnostem stačí „pravděpodobně správná odpověď“ na jejich prompty.
Tato potřeba zvýší hodnotu firemních dat, protože konkurenční výhodou se místo velikosti jazykových modelů stanou kvalitní datasety, doménové know-how a schopnost systém dlouhodobě ladit. Zásadní nebudou jen interní data, ale i ta syntetická – tedy generovaná simulacemi nebo jinými modely pro případy, kdy je získání reálných dat příliš drahé, citlivé nebo jich není dost.
A protože AI přestává být laboratorní hračkou, do popředí se dostává i to, co se dříve řešilo hlavně v regulovaných oborech: dohledatelnost původu dat a způsobu jejich úprav.
Ověřování identity i právní důsledky
S rostoucí kvalitou deepfaků, které vytvářejí velmi realistické falešné obrazy, hlasové záznamy či videa, se AI mění i v nástroj pro podvody. Firmy to nutí ke zvyšování bezpečnosti, například ke zlepšování ověřování identity a původu obsahu, posilování kontroly změn platebních údajů, schvalovacích řetězců nebo ke zkvalitnění detekce anomálií.
Poradenská společnost Gartner varuje, že automatizace rozhodovacích procesů bez dostatečných mantinelů může vést k vážným škodám a růstu právního rizika. V praxi to znamená nutnost jasně definovat, kde smí umělá inteligence rozhodovat, kde pouze doporučuje, kdo nese odpovědnost a jak se systém chová v hraničních situacích. V roce 2026 se proto bude více řešit praktické vymáhání pravidel – hlášení incidentů, sankce a povinné kontroly u vysoce rizikových použití AI. To se týká zejména financí, zdravotnictví a kritické infrastruktury a pro firmy to znamená výraznější roli compliance.
Firmy pocítí lokální omezení
Další trend, který se v roce 2026 začne projevovat, se týká takzvané suverénní umělé inteligence – tedy snahy států a firem udržet jazykové modely pod kontrolou definovaných hranic kvůli regulaci, citlivosti dat, geopolitice či kvůli provozním rizikům. V praxi to znamená požadavek, aby používané AI systémy fungovaly v souladu s místními zákony a pravidly.
Gartner upozorňuje, že rostoucí význam regionálních AI platforem může vést k situaci, kdy se firma nebo stát pevně naváže na konkrétní AI ekosystém a přechod k jinému řešení pro ně bude obtížný. Deloitte popisuje suverénní AI jako strategické téma zejména pro regulované sektory – banky a pojišťovny, zdravotnictví, telekomunikace či energetiku. Pro globální firmy to znamená nutnost provozovat více různých řešení, využívat více cloudových služeb a přizpůsobovat data i systémy místním předpisům v jednotlivých regionech, což zvyšuje složitost správy a nároky na infrastrukturu.
Největší otřes kancelářské práce za dekády
Umělá inteligence se začne ještě více prosazovat i v kancelářské práci, která byla dosud doménou tradičních nástrojů jako Word, Excel nebo Outlook. Gartner předpovídá, že do roku 2027 generativní AI a digitální agenti představí první skutečnou konkurenci pro tyto nástroje za posledních 30 let. Největší změnou nebude jen to, že AI napíše e-mail, ale to, že vzroste objem práce prostřednictvím zadávání promptů místo „klikání a vyplňování formulářů“.
Tento posun přinese i nový požadavek. Gartner upozorňuje na rostoucí poptávku po „AI-free“ testech dovedností, tedy po ověřování schopnosti uvažovat a rozhodovat se bez pomoci umělé inteligence. V roce 2026 tak může vzrůst hodnota lidí, kteří dokážou kombinovat práci s AI se zachováním kritického myšlení a osobní odpovědnosti.
Lidé, kteří umějí AI reálně nasazovat do práce, si výrazně polepší. PwC ve své letošní zprávě uvádí, že pozice vyžadující AI dovednosti s sebou nesou v průměru mzdový „bonus“ 56 procent oproti podobným rolím bez AI požadavků. Loni to bylo jen 25 procent. Složitější modely zvyšují hodnotu lidí, kteří umějí formulovat zadání tak, aby model vracel přesné, použitelné a bezpečné výstupy. Růst mezd podle AI dovedností naznačuje, že firmy tyto schopnosti už berou jako ekonomicky měřitelnou výhodu, ne jako hobby. Boston Consulting Group ve svém globálním průzkumu navíc ukazuje, že AI je už běžnou součástí práce: 72 procent respondentů ji používá pravidelně.
Adopce bude masová, přínosy nerovnoměrné
Jedním z nejzásadnějších závěrů pro rok 2026 je paradox: AI bude využívat téměř každá firma, ale ne všechny z ní vytěží stejné přínosy. Mezi společnostmi začnou vznikat takzvané AI mezery. Klíčovým faktorem bude schopnost integrovat AI do firemních procesů, měřit její návratnost, efektivně řídit rizika a mít plnou kontrolu nad daty. Tento rozdíl nebude jen technologický, ale i manažerský – firmy, které dokážou AI skutečně nasadit a škálovat v provozu, budou výrazně napřed.
Podle Gartneru se celosvětové výdaje na AI v roce 2026 dostanou nad dva biliony dolarů, přičemž většina těchto peněz půjde na integraci AI do běžných zařízení a infrastruktury, jako jsou chytré telefony, osobní počítače a firemní IT.
VIDEO:Delší zkušební doba chrání víc zaměstnavatele, flexi novela zákoníku práce je spíš evolucí, ne revolucí, řekl právnička Valíčková v pořadu FLOW
