Na první demonstraci v Místku přišlo třicet lidí

Čtyři dny poté, co v ulicích Prahy propukly první nepokoje, se revoluční atmosféra přenesla i do Frýdku- Místku.

Sametová revoluce se šířila Československem velmi rychle. Přesto se lidé několik dní především báli. První demonstraci ve Frýdku-Místku organizoval tehdy mladičký Martin Říman až v pondělí 21. listopadu. O devět let později usedl Říman do křesla ministra dopravy za ODS. „Mrazivé počasí nám nevadilo. Byla nás jenom hrstka, přesto jsme vyrazili na náměstí. Každým dnem lidí přibývalo. Po velké manifestaci v Praze se přestali bát i ti nejskeptičtější Frýdečané a Místečané a revoluce přišla v plné síle,“ vzpomíná na listopad 1989 frýdeckomístecký rodák Říman.

Pochod za Vyvijala

Demonstranti se začali scházet na místeckém náměstí od 21. listopadu. Vždy po setmění. „Bylo nás
málo. Lidé doma vyčkávali, co se bude dít. Scházelo se nás maximálně třicet. Byli to lidé, kteří byli s režimem tak nespokojeni, že už to dále nemohli vydržet. Mají můj obdiv, že se nebáli a na náměstí šli. Už po prvním, druhém dnu jsme se vzájemně znali,“ líčí listopadové události ve Frýdku-Místku Milan Stypka. Hned první den účastníci shromáždění čelili nepříjemné peripetii, během které skončil
u výslechu Pavel Vyvijal, pozdější starosta Frýdku-Místku. „Přišli esenbáci, kteří byli až příliš zapálení pro svou práci. Asi nesledovali zpravodajství. To, co Praha už dávno pochopila, oni nebrali vážně. Odvedli
Pavla přes cestu na služebnu. Dav šel celou dobu za nimi askandoval, aby ho pustili. Po dvou hodinách, kdy jsme křičeli pod policejními okny, ho nechali jít,“ pokračuje Stypka. Demonstranti na náměstí u
mariánského sloupu rozsvěcovali svíčky. „Někteří přespávali v divadélku Duo. Samozřejmě tajně a v duchu hesla pod svícnem je největší tma. Také několik prvních mítinků Občanského fóra se odehrálo pod střechou divadla Duo,“ přidává svou vzpomínku loutkař Jan Krulikovský. Říman byl v davu také a želízkům unikl jen o vlas. „Po události, kdy zatkli Pavla Vyvijala, už šly věci rychle. Necelý týden na to nám Národní socialistická strana posklytla zasedačku, my si zvolili mluvčí a oficiálně založili Občanské fórum.
Brzy poté jsme se vypravili za předsedou městského národního výboru, aby nám poskytl nějaké prostory. Pod hlavičkou Občanského fóra jsme začali vyjednávat o předání funkcí na tehdejším městském a okresním národním výboru. Politika z náměstí se tím přesunula dovnitř,“ líčí Říman.

Přijel Havel

Na místeckém náměstí asi nebylo nikdy tolik lidí jako 3. ledna 1990. Přišli se podívat na nového československého prezidenta Václava Havla. „Prezidentem se stal prvního ledna, takže Frýdek-Místek
byl jednou z jeho prvních oficiálních návštěv,“ vzpomíná na Havlovu návštěvu Říman. Návštěva Havla ve Frýdku-Místku byla spojená se zvláštní příhodou. „V kriminále měl Havel spoluvězně z Frýdku-Místku.
Když ho pustili, přišel za námi na základnu Občanského fóra s nabídkou, že nám Havla zařídí,“ prozrazuje Říman. Fotograf Ota Landsberger dělal Havlovi osobní doprovod. „Nejdříve jsme byli na šachtě ve Staříči, pak jsme jeli do Místku. Nebylo kde zaparkovat. Náměstí bylo úplně ucpané a ti, co se tam nevešli, vylezli na střechy domů. Havel vystoupil na provizorní tribuně z trubek a vlnitého plechu. Nebyla
ani osvětlená. Ale lidem to nevadilo. Všichni byli doslova nadšení. Takové okamžiky se už nezopakují,“ uzavírá Landsberger.