Jaroslav Pouzar, Ondřej Veselý, Josef Tolar, Rostislav Nesnídal, Květa Cempírková, Libor Grubhoffer a Pavlína Jíšová. Sedm osobností Budějovic zavzpomínalo na nejkrásnější Vánoce, které kdy prožili.
Jaroslav Pouzar, hokejová legenda
Když byl Jaroslav Pouzar malý, rodiče házeli ke stropu oříšky. Ty padaly dolů a děti nevěděly, odkud se berou.
„Říkali nám, že to hází Ježíšek,“ vzpomíná slavný hokejista na nejkrásnější vánoční zážitky z dětství.
Silné okamžiky má také spojené s Vánocemi, kdy se vrátil po transplantaci kostní dřeně z nemocnice.
„Byli jsme doma s rodinou a dvouletým Jarouškem. Všichni spolu pod stromečkem,“ vypráví Pouzar, kterému prý udělá radost každý dárek.
Ondřej Veselý,
herec Jihočeského divadla
Ondřej Veselý prožil nejkrásnější Vánoce před čtyřmi lety. Byl s celou rodinou na chalupě. U jezera v Doksech.
„Bylo to krásné. Venku jsme s tátou kuchali kapra a pořád jsme jen zpívali koledy,“ říká.
Během celého dne popíjeli čaj s rumem. A nejedli. „To abychom viděli zlaté prasátko. I když já jsem trochu švindloval,“ přiznává. Povečeřeli klasiku. Obalovaného kapra, nechyběly vinné klobásky.
Josef Tolar, bývalý sládek Budvaru
„Nejpěknější jsou samozřejmě Vánoce, které trávíte doma s malými děti. Dokud byly naše dcery malé, byly svátky nejhezčí,“ vzpomíná Tolar.
Největší radost mu udělaly dárky od dětí. V posledních letech dostává už praktické věci. Takzvané dárky na dohodu.
„Z dětství si vzpomínám na to, že jsme měli takovou tradici. Než jsme šli ke stromečku, zpívali jsme s rodiči koledy. My děti, jsme to brali jako povinnost. Je jasné, že bychom nejraději utíkali rovnou ke stromečku,“ líčí Tolar
Rostislav Nesnídal, psycholog
Rostislav Nesnídal má nejkrásnější Vánoce spojené s dětstvím. „Jako dítě jsme vždycky dodržovali zvyklosti. Když jsem potom byl větší, už jsem věděl, že Ježíšek není. Ale přesto dál táta zvonil na zvoneček,“ říká Nesnídal.
Do pokoje, kde byl stromeček, se nikdo neodvážil vstoupit po celý den. „Dneska je to tak, že mnozí okolo stromku chodí celý den a to už není ono,“ kritizuje dnešní zvyklosti muž, který někdy slaví Vánoce i dvakrát. Služby v nemocnici ho často rozhodí.
Květa Cempírková, ředitelka Jihočeské vědecké knihovny
„Nejkrásnější Vánoce byly ty v roce 1989. Byly opravdu pěkné. Nálada, atmosféra a pohoda. Nejhezčí na tom bylo, že jsme měli před sebou hezkou budoucnost,“ míní Květa Cempírková.
Tvrdí, že její Vánoce jsou zcela běžné. První a druhý svátek vánoční chodí s rodinou na procházky, nebo pořádají celodenní výlety s přáteli.
Libor Grubhoffer, děkan Přírodovědecké fakulty JČU
Uznávaný vědec Libor Grubhoffer považuje za nejkrásnější Vánoce ty, kdy našel pod stromečkem stavebnici Merkur. Důležité pro něj byly také svátky, kdy byl jeho syn malý a teprve začínal vnímat. „Jsou to dva různé zážitky a oba velice silné,“ říká Grubhoffer.
Když byl sám malý, nevečeřeli doma kapra. „Tatínek ho neměl rád,“ vzpomíná. Jedli filé. Jako kluk kapra na vánočním stole vůbec nepoznal. Dnes má tuto rybu nejraději po Novohradsku. Obalenou v mouce a paprice.
Jeho tatínek byl vášnivý amatérský fotograf. Přesto žádnou fotografii od stromečku nemá. „To jsem si jistý. Tenkrát ještě nebylo běžné se fotit. Já byl venkovský kluk z hospody,“ říká Grubhoffer.
Pavlína Jíšová, zpěvačka
Pavlína Jíšová není výjimkou. Krásné Vánoce byly pro ni ty, které prožívala jako dítě. „Ale asi ty nejkrásnější jsem zažila, když se mi narodila dcera. Myslím, že pro všechny rodiče je odměna, když může sledovat, jak dětem září oči,“ říká Jíšová.
Jaký dárek jí udělal největší radost? „Konkrétní věc to není. Nejhezčí dárek totiž je, když se pod stromečkem sejde celá rodina a jsme pohromadě,“ podotýká. Podle ní je velká vzácnost, když se lidé umí sejít a dokážou si popovídat. Navíc, proč by si lidé měli dávat dárky jen o Vánocích? „Dávám dárky po celý rok,“ dodává.
