Nabídka izolačních materiálů na trhu je velmi bohatá
Aby tato ochrana byla co nejdokonalejší, doplňují se nosné konstrukce všech objektů též vrstvami izolačními – chránícími proti zemní vlhkosti, vodě, hluku, teplu, chladu. Jen v málokterém oboru výroby stavebních hmot dochází k tak výrazným technologickým pokrokům jako právě v izolacích, neboť ty mají zcela rozhodující vliv na funkčnost budov. V souvislosti s voláním po úsporách energií pak jednoznačně mezi nejvýznamnější patří izolace tepelné. Ty nás ochraňují před chladem a teplem z exteriéru, mnohdy též zastanou funkci akustickou. Jaké tedy jsou současné trendy v používání termoizolací?
#####Převládající materiály současnosti
Většinu trhu tvoří dva základní materiály – zpěňovaný polystyren a vláknité izolanty na bázi skla či minerálů. Každý má své specifické vlastnosti – expandovaný polystyren (EPS) je mimořádně lehký, méně difuzně prodyšný, snadno opracovatelný, relativně levný, ale zároveň poměrně hořlavý, chemicky a tepelně nestabilní. Jako ropný výrobek si s sebou též nese pověst nepřírodního produktu. Vláknité izolace jsou odolnější proti vysokým teplotám a organickým látkám, propustné pro vodní páry, méně homogenní, stlačitelné, což je výhoda pro transport a zároveň nevýhoda pro některé aplikace.
Dříve používaná formaldehydová pojiva jsou nahrazována přírodnějšími látkami, takže minerální či skelnou vatu častěji volí i zastánci „ekologičtějšího“ stavění. Mezi tradiční, byť méně rozšířené izolanty se specifickým využitím můžeme zařadit ještě expandované minerální izolace (Liapor, Perlit), což jsou lehké sypké hmoty používané buď ve formě zásypů, nebo jako výchozí surovina při výrobě stavebních prefabrikátů či lehčených betonů. Díky minerální bázi jsou velmi trvanlivé, chemicky i tepelně odolné, reálná použitelnost je však nižší.
#####Souboj high-tech izolací a přírodních materiálů
Jednoznačný trend vede ke zlepšování parametrů používaných materiálů a zároveň ke hledání k přírodě i lidem co nejšetrnějších alternativ. Ne vždy se však tyto požadavky překrývají, a tak zde souběžně vzniká „high-tech“ odvětví surovinově i energeticky výrobně náročných izolantů špičkových vlastností a paralelně s ním se vyvíjejí hmoty z přírodních, co nejméně přepracovávaných a chemicky aditivovaných surovin, které vykazují izolační hodnoty spíše průměrných hodnot, poskytují však i jinou přidanou hodnotu.
#####Nejprogresivnější high-tech izolanty současnosti
PIR (polyizokyanuráty) a PUR (poly-uretany) jsou si způsobem použití podobné, jedná se o tuhé, nenasákavé pěny, vykazující o zhruba 30 až 50 procent lepší izolační vlastnosti, než mají běžné polystyreny. Mírně vyšší cena odpovídá jejich kvalitě, a tak se začínají prosazovat stále častěji, neboť umožní snížit celkovou sílu izolační vrstvy, zjednodušit tím řešení detailů a vylepšit vzhled stavby. Pro lepší ochranu před oxidací jsou většinou již z výroby potaženy fólií nebo AL plechem, ale dají se aplikovat i nástřikem, který expanduje až na místě použití.
XPS (extrudovaný polystyren) má uzavřenou buněčnou strukturu, a to mu dává jeho hlavní přednost, nenasákavost. Používá se poměrně často pro řešení náročnějších detailů ve styku s vlhkostí (střechy, základy). Tepelněizolační parametry jsou asi o 10–20 % lepší než u běžného (EPS) polystyrenu, jehož vlastnosti se ale vlivem vyššího procenta vlhkosti výrazně zhoršují.
Pěnové sklo je znovuobjevený materiál, který vyniká zejména svojí vysokou pevností a únosností, lze ho použít pod zdivo a řešit jím velmi efektivně tepelné mosty v zatížených částech staveb. Další aplikací je lehký, pevný štěrk, kterým je možné podsypat celou stavbu, a tím ji účinně odizolovat od podloží.
#####Ekologické a přírodní izolanty
Tlak na co nejšetrnější využívání zdrojů a snaha obklopovat se zejména v obytných a občanských stavbách co nejpřírodnějšími materiály vyústily v posledním desetiletí k velkému nárůstu poptávky po nových ekologicky šetrných materiálech. Mnohdy se jedná o novou aplikaci dříve využívané přírodní suroviny, ale často jde o zcela nové výrobky.
Momentálně nejrozšířenějšími z této kategorie jsou dřevovláknité desky, které se široce uplatňují jako akustické a tepelné izolace. Oproti polystyrenu či minerální vatě jsou těžší a mívají mírně horší izolační vlastnosti, nicméně ty se plně vykompenzují vyšší tepelnou kapacitou materiálu – část tepla se v nich akumuluje a zpožděním vyzáří, takže přispívají k tepelné stabilitě místností, a zejména v letním období dokážou účinně zabraňovat přehřívání interiéru vlivem jeho prostupu stěnami či střechou. Podobné, různě tuhé desky se vyrábějí též z konopí, lnu, kokosových vláken atd.
Celulózová vlákna se chovají podobně jako dřevěná a též dobře akumulují teplo, nicméně největší výhodou celulózových izolantů jsou jejich aplikace – foukání do dutin či nástřik na stěnu, čímž lze snadno řešit tvarově složité konstrukce, kde by použití deskového materiálu bylo obtížné. Dále se jedná o surovinu recyklovanou, vyráběnou ze starého papíru, čímž se sníží nároky na primární suroviny a tím i ekologický dopad takovéto stavby.
Ovčí vlna – méně kvalitní rouno z ovcí nevyužitelné pro textilní zpracování může posloužit k vysoce ekologické izolaci stavby. Nejvyšší předností vlny je schopnost vázat vlhkost bez zhoršení izolačních vlastností, což jiné materiály nenabízejí. Po stlačení se vrátí do původní polohy, nicméně do staveb se zabudovává vždy tak, aby k jejímu stlačování nedocházelo – instalace do dutin.
Korek – opět tradiční materiál, nově se používá i v moderních stavbách, předností je poměrně vysoká pevnost desek i náspů z něj vytvořených a relativně vysoká odolnost proti vlhkosti. Příjemný teplý a otěruvzdorný povrch korku se přímo uplatňuje i na nášlapných vrstvách podlah. Vyšší povrchová teplota výrazně přispívá k tepelnému komfortu interiéru.
Výše uvedený výčet nemůže být úplný, nové materiály se objevují každým dnem, „high-tech“ i „přírodní“ izolanty se vyvíjejí souběžně, přičemž pro každý lze nalézt optimální využití a u mnohdy realizovaných staveb lze objevit kombinaci obou trendů – syntetické odolné v místech vyššího namáhání a přírodní v interiéru a místech s trvalým pobytem osob.
Rozhodně se ale nelze vymlouvat, že nemáme stavby čím izolovat a drahou energii nechat dál ze staveb beztrestně unikat…