Po Moravě se tehdy ještě ani neproháněli mamuti, a na Hodonínsku už vznikala léčivá jodobromová voda, ve které se dnes koupou pacienti hodonínských lázní. Její původ se datuje do třetihor, zatímco prapředci slonů se na Zemi objevili až o desítky milionů let později. Léčivou jodobromovou vodu objevili těžaři náhodou při těžbě ropy v padesátých letech.
„Hodonínsko leží v oblasti Vídeňské pánve. Je to obrovská díra, která vznikla při posunu Alp a Karpat. Tehdy se roztrhl kus Země, a vznikla velká štěrbina, kterou vyplnilo moře. Slaná mořská voda se začala usazovat mezi vrstvami písku a vydržela tam dodnes. Na některých místech se dostala do kontaktu s ropou, což ji obohatilo o cenný brom a jód,“ popisuje dávnou historii předseda správní rady Muzea naftového dobývání a geologie v Hodoníně Stanislav Benada.
Na zemský povrch se voda dostala znovu po desítkách milionů let až při těžbě ropy. Ta se začala na Hodonínsku těžit už před druhou světovou válkou. Další ložiska objevili nacisté. Nejvíce se ale naftový průmysl rozvinul v okolí Hodonína až v padesátých letech.
„Tehdy se také přišlo na to, že má jodobromová voda léčivé účinky, a začalo se přemýšlet o tom, že by tu mohly vzniknout lázně. Hodonínská nemocnice se proto zapojila do experimentu. Odpadní vodu, která vznikala při těžbě ropy, posílali pracovníci jednoduchým jodovodem z ropného ložiska u Lužic až do nemocnice. Tam protékala přes stěny z větví, které zbytky ropy zachycovaly,“ přiblížil Benada.
Ukázalo se, že voda má skutečně blahodárné účinky. V okolí Josefova tak vznikly tři nové vrty. Voda z nich proudila do nemocnice, kam pacienti docházeli na koupele. Díky nim se zlepšoval stav lidí, kteří trpěli hlavně chronickými kloubními nemocemi.
Zázračná tekutina
Lékaři zkoušeli jodobromovou vodu také na pacientech, kteří měli úrazy ještě z druhé světové války. „Zjistili, že mají výborné výsledky, sepsali je a předložili je Výzkumnému ústavu balneologickému v Mariánských lázních. Tomu se výsledky léčby zalíbily a jeho zaměstnanci se na deset let přestěhovali do Hodonína, aby tu mohli jodobromové vody důkladně prozkoumat. Ukázalo se, že mají blahodárné účinky na pohybový a oběhový aparát, nemoci kůže a tlustého střeva a také na ženské nemoci,“ vyjmenoval ředitel hodonínských lázní Milan Sýkora, který v jejich čele stojí už jedenáct let.
Na základě těchto výsledků bývalé vedení rozhodlo, že v Hodoníně vzniknou lázně. „Otevřely se v roce 1979. Byl v nich hotel, zázemí pro hosty a rehabilitace. Na léčbu, při které se pacienti koupali v nádržích se slanou vodou, tehdy ale ještě docházeli do hodonínské nemocnice,“ připomněl Sýkora.
Za minulého režimu dělníci budovu s vlastním zázemím pro koupele jen rozestavěli. Dokončit už ji nestihli. Přišla sametová revoluce, a do lázní přestal stát investovat. V devadesátých letech je zadarmo získalo do svého vlastnictví město.
„Dokončit rozestavěnou budovu by město vyšlo na spoustu peněz, a tak se jeho vedení rozhodlo pro stavbu menší budovy Vladimír. Později vznikl druhý lázeňský dům Eva. Rekonstrukce se dočkal i lázeňský park, ve kterém dělníci vybudovali nové cesty, altánky, pergoly i amfiteátr, který slouží nejrůznějším kulturním představením,“ vyjmenoval Sýkora.
Tisíce pacientů
Hodonínské lázně mají za sebou už jednatřicet let úspěšné existence. Na začátku se v jejich léčivých vodách koupalo něco přes dvanáct set pacientů ročně. Dnes už jejich služby využívá více než destinásobek pacientů z celé republiky. Kromě léčebných procedur tu mohou využít i služby kadeřníka, fitcentra, knihovny, kavárny nebo půjčovny kol.
Podle starostky Hodonína Milany Grauové je jejich význam pro město obrovský. „Přispívají k velké propagaci a zajišťují zaměstnání místním lidem. Pacienti jsou s léčbou v lázních spokojení, a to také přispívá k lepšímu povědomí o Hodoníně. Navíc mají lázně velký potenciál. Nabídka služeb se díky nim může ještě rozšířit,“ řekla starostka.
Lázně v Hodoníně navštívilo hned několik známých osobností. Prezident republiky Václav Klaus tu byl s manželkou dokonce dvakrát. V lázních se zotavovali i Stanislav Juránek, Václav Grulich, Jan Čenský, Yvetta Blanarovičová, Jan Šťastný, Ladislav Kerndl nebo sourozenci Ulrychovi. Léčil se tu i bývalý hokejista Jozef Golonka nebo mistryně světa v gymnastice Věra Černá.
