„Novelizované ustanovení, které umožňuje pronajímateli vyhradit si v nájemní smlouvě souhlas s přijetím další osoby do bytu je bezpochyby v kontroverzi s právem občana žít ve společné domácnosti s kýmkoli. Toto ustanovení je pro nás zcela nepřijatelné a nemá oporu ani v Evropě“, řekl E15 čestný předseda Sdružení nájemníků ČR Stanislav Křeček. Toto ustanovení je navíc v rozporu i s nově připravovaným občanským zákoníkem, podle nějž má nájemce právo přijímat do své domácnosti kohokoli a souhlas s přijetím dalších osob je vyhrazen jen pro smlouvy, kdy se pronajímá byt se zařízením. Další paragraf novelizovaného zákoníku stanovuje právo majitele vyžadovat, aby v bytě žil pouze takový počet, který je přiměřený velikosti bytu. „Co však znamená to, že pronajímatel má právo vyžadovat, nikdo neví. Výpověď dát nemůže, vyklidit byt také ne, tak jakým způsobem může vyžadovat?“ uvádí dále Křeček a dodává, že vůbec není jasné, jaký počet nájemníků je vlastně v pořádku a nikdo také neví, kdo by měl počet stanovovat.
#####Nejasná situace panuje také ohledně služebních bytů
I přes to, že nový občanský zákoník se služebními byty počítá, novela současného zákoníku je ruší a stanovuje k určitým situacím přechodná ustanovení. „Zcela nepřijatelné je pro nás přechodné ustanovení, které ukládá těm, kteří žili se zemřelým nájemcem v takových bytech, aby tyto byty vyklidili do třech měsíců, pokud je k tomu pronajímatel vyzve. Takové osoby měly do té doby právo na náhradní byt,“ uvádí Sdružení nájemníků ČR ve svém prohlášení. Novela dále stanovuje, že nájemní smlouvu lze sjednat nově „na dobu určité práce“ místo dosavadního „na dobu výkonu práce pro pronajímatele“. Pronajímatel se tak odděluje od toho, kdo bude práci poskytovat. Bude se tedy muset uzavírat dohoda mezi nájemcem a pronajímatelem, ale ještě i zaměstnavatelem, což může být v mnoha případech složité.
#####Soudy budou muset výši nájemného stanovovat ode dne podání žaloby
Sdružení nájemníků se také nelíbí, že podle novely budou muset soudci v případě sporu mezi nájemci a nájemníky o výši nájemného, stanovovat nové nájemné od data podání žaloby, a nikoli podle svého uvážení. „V situaci, že nájemné není nijak exaktně stanoveno, bude záležet na volném uvážení soudu a spor se potáhne delší dobu, bude nájemce ve velmi nepříjemné situaci. Dostane se do obrovských dluhů, které mohou činit i několik desítek tisíc korun,“ řekl Křeček. S požadavkem, aby o termínu pro určení výše nájemného rozhodovali soudci, vrátil novelu sněmovně Senát. Dolní komora ale potvrdila svou verzi předlohy. Návrh novely uvádí, že pokud se nájemník s majitelem na nájmu nedohodne, může pronajímatel písemně navrhnout zvýšení nájemného. Když s tím obyvatel bytu nebude souhlasit, bude se moci majitel obrátit na soud, který výši nájemného určí. Soudy by měly stanovovat nájemné v místě a čase obvyklé.
