Válka se tudy přehnala už před 144 lety, ale její atmosféra je tu stále cítit. Jako by se každou chvíli měli na obzoru objevit Prušáci pronásledující rakouské vojáky. Zbylo tu po nich téměř pět set válečných hrobů a pomníků rozesetých po krajině Hradecka jako memento dávné tragédie. V okolí po ní zůstaly vydrancované domy a šířící se cholera si vybrala oběti i mezi místním obyvatelstvem. Bitva u Hradce Králové přitom zasahuje do života lidí ještě dnes, a to nejen proto, že sem přijíždějí turisté z Česka i zahraničí.
„Jsme v památkové zóně bojiště. To znamená, že když chceme někde něco postavit, obnovit, musíme k tomu přizvat památkáře. Když se staví a něco se najde, zase u toho musí být památkáři, aby zhodnotili, jestli se může pokračovat nebo ne,“ vysvětluje starostka Dohalic Máša Enderlová.
V památkové zóně leží 44 obcí, pozůstatky po bojích lidé stále nacházejí – na polích, loukách, v lesích i u domů.
Dva funkční dělostřelecké granáty z války 1866 letos v červnu vykopal u garáže svého domu v Dohalicích čtyřiatřicetiletý muž. Podobnou zkušenost měl před lety i Robert Špička, rovněž z Dohalic.
„Dělostřelecký granát jsme našli při vybírání brambor, tenkrát si ho odvezl nějaký sběratel,“ vzpomíná Špička.
Další dělostřelecký granát nalezl vloni v poli u Sadové amatérský hledač pokladů z Lázní Bělohrad. Stejné zálibě propadl i Pavel Mládek ze Stěžer, doma má už početnou sbírku nálezů z roku 1866 - munici i staré měděné mince.
„Člověk musí brát v potaz, jestli nejde o památkově chráněnou zónu, kde nemá s detektorem kovů v podstatě co dělat. Bojiště u Hradce Králové jí je, ale šarvátky a střety byly i v okrajových zónách. Nacházejí se tu kule nebo části granátů. Prušáci je posílali do zad Rakušákům, když ustupovali přes Stěžery. V současné době už tisíc kulí určitě mám, jsou to kila olova, které jsem tu vybral z polí a lesů. Jednou, až mě to přestane bavit, to dám do muzea války 1866 na Chlumu,“ tvrdí Mládek.
Právě Chlum je pro turisty největším magnetem. Zvlášť při vzpomínkových akcích a ukázkách bojů historických jednotek jich přijíždějí tisíce. V letos otevřené nové budově muzea na Chlumu si mohou prohlédnout střely, zbraně, uniformy, velkoplošná vyobrazení bojů a další exponáty. Lákají také pěší, cyklistické turistické trasy a naučné stezky po stopách bitvy 1866 a památek na ni.
„Na královéhradeckém bojišti se již velmi brzy po válce a poté především v devadesátých letech 19. století vybudovalo velké množství pomníků. O ty od roku 1888 pečoval Komitét pro udržování pomníků na bojišti královéhradeckém, založený účastníkem bitvy u Hradce Králové Janem Nepomukem Steinským,“ říká Radek Teichman, místopředseda Komitétu pro udržování památek z války roku 1866, který se o památky stará dnes.
Letos spolek slaví dvacet let obnovené činnosti, za něž se mu podařilo obnovit už více než 300 pomníků.
