Národní muzeum nebude zkoumat obsah dvou tajemných beden

Národní muzeum

Národní muzeum Zdroj: Sedmicka/Jiri Kotatko

Národní muzeum nebude skenovat obsah dvou tajemných beden, které mu před více než stovkou let věnoval botanik a farmakolog Bohuslav Jiruš (1841-1901). Při pátrání bude pokračovat neinvazivními metodami a zaměří se na detailní archivní bádání. Odborníci tak přihlédli k názoru lidí, kteří svůj nesouhlas se skenováním vyjádřili v internetovém hlasování. Výsledky hlasování dnes zveřejnilo muzeum na svých webových stránkách.

Jiruš si v závěti vymínil, že bedny mohou být otevřeny až 200 let po jeho smrti, tedy v roce 2101. O tom, jak má být s darem naloženo, mohli zájemci hlasovat do půlnoci 30. dubna na zpravodajském portálu Národního muzea pro třetí tisíciletí. V anketě vyjádřilo svůj názor více než 3000 osob. Skenování obsahu beden podporovalo 47 procent hlasujících, proti bylo 53 procent. Ještě před několika týdny se ale zdálo, že hlasující v anketě budou chtít znát obsah Jirušových schránek. V posledních dnech ale jejich počet stagnoval.

Diskuse, kterou téma Jirušova testamentu vyvolalo, byla velmi bouřlivá a emotivní. „Nejsem sice právník, ale domnívám se, že tím, že MUDr. Jiruš zakázal otevření beden, nezamýšlel, aby se před uvedeným datem neotevřely, ale aby se nikdo s obsahem neseznámil do doby, kterou stanovil v závěti,“ uvedl mimo jiné čtenář Miroslav.

„Tyto dvě zmíněné bedny patří generaci v roce 2101! Ne naší generaci! Otevřít je dříve by byla krádež!,“ napsal hlasující Edward. Naopak podle čtenářky Heleny je člověk tvor zvídavý, a pokud by v bednách měl být například lék na určitou nemoc, je to pro lidstvo důležité, a bylo by tedy vhodné bedny zrentgenovat.

Velký zájem veřejnosti o Jirušovy bedny podnítil Národní muzeum k sestavení speciálního výzkumného týmu, který započal pečlivý archivní a historický výzkum s cílem zjistit více o obsahu tajemných schránek. S prvními výsledky bádaní bude veřejnost seznámena 10. května.

Každá ze dvou zapečetěných beden s hmotností mezi 300 až 400 kilogramy je opatřena mosazným štítkem. Jejich povrch kryje ze všech stran masivní dřevěná deska. Vnitřek je vyložen zinkovým plechem. Uvnitř má být Jirušova archivní pozůstalost, což jen v náznacích závěť popisuje.

Víko bedny přidržuje 12 hřebů, každý o délce asi 20 centimetrů. Většinu z nich chrání originální vosková pečeť z roku 1901 - známka toho, že schránky dosud nikdo neotevíral. Co obě schrány ukrývají, o tom se mohou historici jen dohadovat. „Veškeré předměty nalézající se v mém bytu neb v ústavu farmakologickém, pokud jsou můj majetek, mimo bibliotheky, nábytku, zcela chatrných šatů a prádla špatného musí se uložiti do beden zinkovým plechem vyložených. Předměty zasypou se naftalinem a bedny se pak vzduchotěsně zaletují,“ přál si Jiruš v testamentu.