(Ne)zapomenutý slovníček socialistických bizarností
Tuzex, interrupční komise, devizový příslib nebo Mamulovy soboty. Socialistické pojmy, které zmizely v propadlišti dějin. Starší je pamatují, mladí nevěřícně kroutí hlavou.
Tuzex, bony a devizák
Tuzex - byl na dnešním náměstí Msgre. Šrámka. Byla to prodejna zahraničního a luxusního zboží, kde se mohlo nakupovat jen za bony. Bony byly poukázky, které dostali občané Československé socialistické republiky při výměně za valuty. Zpětně byly nesměnitelné a platily jen na území republiky. Načerno se daly koupit u veksláků pohybujících se většinou v okolí Tuzexu.
Interrupční komise – její členové rozhodovali, zda ženě povolí nebo zakážou podstoupit interrupci. Běžným doprovodným jevem bývala často falešná prohlášení a korupce. Před komise chodili profesionální „tatínkové“, kteří si nechali zaplatit za prohlášení, že těhotenství je důsledkem mimomanželského styku.
Devizový příslib - písemné povolení k cestě do nesocialistických zemí. Zároveň jediná oficiální možnost, jak vyměnit omezené množství korun za cizí měnu. Žádost se musela opatřit kolkem a několik týdnů se čekalo na vyřízení. Teoreticky o něj mohl zažádat každý, ale nespolehlivým osobám se zásadně nepřiděloval. A bez devizového příslibu se vycestovat nedalo.
Výjezdní doložka - bylo vlastní povolení k vycestování. Kdo chtěl odjet do nesocialistické ciziny, musel o požádat o její udělení na Oddělení pasů a víz Sboru národní bezpečnosti. Žádost musel doporučit ještě zaměstnavatel, škola, u mužů pak vojenská správa a také národní výbor.
„Pro zaměstnavatele jsem musel vyplnit podrobnou žádost, kde jsem musel napsat kam jedu a proč tam jedu. Taky jsem musel napsat, zda se hodlám s někým v zahraničí sejít,“ vzpomíná na svou žádost o výjezdní doložku do Itálie v roce 1983 učitel Jaroslav Koliba.
Mamulovy soboty a rudé hvězdy
Mamulovy soboty – mimořádné pracovní soboty, pořádané na popud komunistického funkcionáře a politika Miroslava Mamuly. Od roku 1970 byl krajským tajemníkem KSČ v Ostravě. Kromě pracovních sobot neoficiálně proslul těžkým alkoholismem.
Brigáda socialistické práce – ve zkratce BSP, lidově někdy přezdívaná BrSocPrc. Forma soutěžení a socialistické pracovní iniciativy, která se inspirovala Brigádou komunistické práce v bývalém SSSR. Hnutí BSP plnilo „náročné úkoly při výstavbě, upevňovalo socialistické výrobní vztahy a zvyšovalo kulturní úroveň pracujících“. O titul BSP soutěžili dělníci i úředníci a na základě tzv. hodnocení pak kolektiv získal bronzový, stříbrný nebo zlatý odznak.
Stachanovci – stachanovské hnutí, pojmenované podle ukrajinského horníka Alexeje Grigorjeviče Stachanova, který v roce 1935 vytvořil několik absolutních rekordů v překonávání plánů. Členové hnutí usilovali o dosažení mimořádných pracovních výkonů a v honbě za mimořádnými výkony často nedodržovali bezpečnostní předpisy. Jako stachanovec se neformálně označoval mimořádný pracovník - úderník. Snad nejznámějším ostravským stachanovcem byl horník Lumír Sakmar, známý po celém ostravsko-karvinském revíru. Od roku 1971 do ledna 1990 byl poslancem Federálního shromáždění ČSSR.
Zářící rudá hvězda – nad šachtami a fabrikami zářila jako znamení toho, že v tu chvíli se zde plní plán. „…Aby nad všemi závody, šachtami, ve městech i na vesnicích se rozzářily jasné rudé hvězdy splněných závazků a naše vlast rozkvetla novými květy splněných úkolů. Tím zkřížíme zločinné plány a úmysly těch, kteří místo tvůrčí práce chtějí připravovat novou světovou válku,“ pronesl ve svém vánočním projevu v roce 1952 prezident Antonín Zápotocký.
