Na začátku týdne se internetem začala šířit zpráva o tom, že Facebook v jednom z experimentů měnil náladu uživatelů. Celá kauza mimo jiné odhalila, jak málo jsou uživatelé Facebooku znalí jeho fungování. Každý z 1,3 miliardy facebookové populace totiž s takovými experimenty souhlasil, když zatrhával políčko u podmínek používání. Wall Street Journal nyní poodhalil, jak vůbec takové testování na lidech funguje.
Čtyřicet špičkových vědců
Výsledkem studie, během níž docházelo v roce 2012 k filtrování negativních či pozitivních zpráv na zdech uživatelů, byly vědecké poznatky. Ty hovoří jasně o tom, že lze reálné chování uživatelů ovlivňovat děním na sociálních sítích ve virtuálním prostředí. Většina testování, které v prostředí Facebooku probíhá, má zcela jinou příčinu – navyšování zisku. Zkoušení toho, jak umístit tlačítka na správná místa, kde zobrazit reklamu a jak prodloužit čas trávený na sítí se neliší od většiny webových služeb.
Ve Facebooku však funguje skupina asi čtyřiceti vědců, kteří zkoumají chování uživatelů i pro vědecké účely. Mají k tomu k dispozici úctyhodný vzorek populace - celkem 1,3 miliardy lidí, kteří souhlasili s nakládáním s jejich daty.
Skupina, do které patří absolventi prestižních univerzit i zkušení vědci je ve společnosti vedena jako Data Science Team. Pro veřejnost prezentuje na své facebookové stránce výsledky svých výzkumů a experimentů. Ve většině případů se jedná o vhodně sesbíraná data interpretovaná v grafech a infografice. V minulosti se však našli i kontroverznější experimenty, než bylo ovlivnění nálady u sedmi set tisíc uživatelů.
Zkoumání vztahů i ovlivňování voleb
Vědecká skupina vznikla ve Facebooku v roce 2007 a podle WSJ od té doby provedla stovky pokusů. O zákulisí a mnoha experimentech se rozpovídal Andrew Ledvina, který v této skupině působil od února 2012 do července 2013.
Facebook se při jednom z pokusů rozhodl, že zesílí boj proti falešným účtům, jejichž obsah je plněn roboty. Proto před dvěma lety rozeslal tisícovkám lidí zprávu, že byl jejich účet zablokován, neboť je považuje za roboty. Pro odblokování účtu bylo nutné prokázat, že se jedná o reálného člověka. Ve výsledku nikdo z uživatelů o účet nepřišel, Facebook však získal data o tom, jak se opravdoví uživatelé v těchto případech chovají. Díky tomu se mohl naučit rychleji odhalovat roboty a také vyvinout spolehlivější cesty pro odblokování účtů.
Skupina Data Science také zveřejnila studii, v níž zkoumala komunikaci mezi členy rodiny. Výsledkem jsou mnohá zjištění o tom, kteří členové si mezi sebou vymění víc zpráv, jaká oslovení jsou nejčastěji používána nebo jaký obsah mezi sebou sdílí.
Další experiment, který se zaměřil na ovlivňování uživatelů na Facebooku, měl odhalit, jak ovlivňuje množství komunikace s přáteli náladu. Výsledkem prý bylo zjištění, že jsou šťastnější uživatelé, kteří si mezi sebou vymění větší množství zpráv. Studie se dále zabývala například prohlubováním špatných nálad při menším množství interakce. Do tohoto výzkumu se v roce 2009 zapojilo 1200 uživatelů z anglofonních zemí.
Jedna z nejzajímavějších studií proběhla v roce 2010 během amerických voleb do kongresu. Kolem 61 milionů uživatelů v USA obdrželo ve volební den zprávu o tom, že by měli jít k volbám, doplněnou o tlačítko „I Voted“, adresu volební místnosti a o fotografie osmi přátel, kteří již u voleb byli. Výsledkem prý bylo reálné zvýšení volební účasti. Navíc si Facebook ověřil, jaká propagace nejlépe funguje – v tomto vzorku uživatelů navíc vyčlenil dvě skupiny šesti set tisíc lidí a zkoušel na nich, jak budou reagovat na zprávy bez fotografií nebo bez onoho tlačítka.
Věda vs. etika
Jak už bylo řečeno, Facebook disponuje největším testovacím vzorkem uživatelů na světě. I z tohoto důvodu sem přicházejí vědci ze všech oborů a nejinak tomu mimo jiné bylo u Adama Kramera, který vedl právě tolik medializovaný případ ovlivňování emocí v roce 2012. Je absolventem Univerzity v Oregonu a v rozhovoru pro WSJ hovořil především o tom, že univerzity nikdy nemohou získat lepší podmínky pro testování, než jaké nabízí Facebook. I proto prakticky každá studie, která je v rámci skupiny Data Science prováděna, probíhá ve spolupráci s některou z univerzit. Podle C. Lampeho, který působí na univerzitě v Michiganu jsou studie Facebooku obrovským přínosem pro vědu. Klíčem podle něj zůstává zveřejňování podobných studií, které by neměly zůstat pouze pro vnitřní použití Facebookem.
Vedení Facebooku se vyjádřilo i k současným podmínkám testování. Na začátku letošního roku prý došlo ke zpřísnění podmínek pro prováděné experimenty, které nyní musí schvalovat skupina interních expertů. Těch je kolem padesáti a mají se postarat o to, aby při prováděných experimentech nedocházelo k ohrožení soukromí a bezpečnosti dat.
Facebook provádí své experimenty na nás
