Nechtěl odpustky, jiní na nich vydělávali
Husův dům v Kostnici upadá. Na novou expozici a jeho rekonstrukci prozatím nejsou peníze. Přesto šéf Husitského muzea Jakub Smrčka neztrácí optimismus. „V minulosti byl hrdinou, protože byl nepřítelem Němců, pak si ho přivlastnili komunisté a zneužili jeho odkaz i jméno. Dneska je to naštěstí za námi,“ tvrdí ředitel. A věří, že nastal vhodný čas pro studium odkazu Čecha známého i v zahraničí v kontextu jeho doby.
Co vás v souvislosti s Husovým výročím nejvíce zaujalo?
Bohoslužba v pražské Betlémské kapli. Jako velmi pozoruhodné mi přišlo to, když kardinál Vlk hovořil o smrti Jana Husa jako o smrti mučednické. Což je možná poprvé, kdy něco takového zaznělo z úst tak vysoce postaveného katolického představitele. A pozoruhodné na tom je i to, že jsem na jeho slova nezaznamenal žádné negativní reakce. Ukazuje to na to, že náhled na Husa přestává být předmětem sporů.
Jak vnímáte Husův odkaz vy osobně?
Myslím si, že Hus už není symbolem národního sebeuvědomění. V minulosti byl hrdinou, protože byl nepřítelem Němců, pak si ho přivlastnili komunisté a zneužili jeho odkaz i jméno. Dneska je to naštěstí za námi, takže se nabízí volný prostor ke klidnému studiu Jana Husa v kontextu jeho doby.
Pokud byste měl napsat Husův odkaz třeba na fasádu Husitského muzea, co byste tam vybral?
„Hledaj pravdy, slyš pravdu, uč sě pravdě, miluj pravdu, prav pravdu, drž pravdu, braň pravdy až do smrti.“ Tím Hus myslel jak pravdu náboženskou, tedy Krista, tak i pravdu filozofickou ve způsobu vlastního, ale i životního postoje ve společnosti. Husa nezajímaly jenom abstraktní teologické pojmy, zajímal ho jednotlivec i fungování společnosti jako celku.
Odmítal odpustky, zatímco jiní na nich vydělávali. Měl odvahu přijít se svým pojetím církve, což v té době znamenalo vůbec celkově nové pojetí společnosti. Jednotlivec může odmítnout poslušnost autoritě, pokud se tato nedrží oné nejvyšší pravdy. I proto se dostal do sporu s tehdejším establishmentem. A to není málo.
Jak hodnotíte táborské oslavy výročí?
Myslím, že by město mohlo více Jana Husa a s ním spojená data tematizovat v rámci svého městského kulturního programu. Že by se přece jenom k Husovu svátku dalo navázat více aktivit.
Co tím myslíte?
Každoročně 5. července se koná setkání u Husova pomníku, na němž ve spolupráci se Společností pro zachování husitských památek město participuje. Každý rok je pozvaný nějaký řečník z řad zajímavých osobností. Letos to byl patriarcha Československé církve husitské Tomáš Butta, který hovořil o tom, jak se Husův život a učení promítlo do výtvarného umění. Například konkrétně do práce sochaře a grafika Františka Bílka. To je však setkání pro určitý kulturní okruh účastníků, podobně jako výroční ekumenická bohoslužba na Kozím hrádku. Vedle toho se tu však nabízí další atraktivní prostory, které se dají víc využít.
Jak pojalo výročí upálení mistra Jana Husa vaše muzeum?
Letos jsme žádnou speciální akci k Husovi nepřipravili. Nabízeli jsme úspěšně návštěvnický program s tématem věrozvěstů. Dovedl bych si představit třeba něco jako Husův den na Kozím hrádku, na to ale samo muzeum nestačí. Ale abyste si nemyslel, že nám je Hus ,,ukradený“, chystáme o něm putovní výstavu, v roce 2014 konferenci a rádi bychom také pomohli při obnově domu mistra Jana Husa v Kostnici. Vedle dalších věcí chceme vytvořit novou expozici, protože ta současná je již zastaralá.
V tomto ohledu jde ale samozřejmě o peníze. O to, jestli se je podaří získat či nikoli. Řeknu vám rovnou, shánějí se těžko, a to i přesto, že Jan Hus je jedním z mála Čechů známých v mezinárodním měřítku.
