Nejdříve práce, potom fotbal
Někdejší fotbalový útočník a miláček fandů Baníku Ostrava Marek Poštulka dnes pomáhá lidem v rehabilitačním centru na klinice Ort - Art v Petřvaldě. „Pracuji tady už sedm let, jako rehabilitační pracovník. Na klinice se staráme o normální lidi, ale také i o vrcholové sportovce. Pod mýma rukama prošli třeba hokejisté Pavel Kubina, Martin Prusek, Filip Kuba, nebo fotbalisté Marek Jankulovski a Radek Slončík. Bylo jich hodně,“ sdělil devětatřicetiletý Poštulka. V sezoně 1992-93 Marek Poštulka naskočil do ligového kádru Baníku a netrvalo dlouho a vyzkoušel si i reprezentační dres. „Tehdy se mi dařilo. Pravidelně jsem nastupoval v lize a dával branky. Pak v roce 1994 přišlo první zranění kolene, se kterým jsem měl problém po celou kariéru. Postupně jsem se z toho ale dostal. Začalo se opět dařit a byl jsem pravidelně povoláván do reprezentace. V dubnu před mistrovstvím Evropy 1996 jsem se opět zranil v přípravě proti Turecku a věděl jsem, že jsem přišel o Euro v Anglii,” vzpomínal Poštulka, který tak zřejmě přišel o stříbrnou medaili. Poštulka, jenž musel kvůli zranění kolene předčasně ukončit kariéru, ale u fotbalu dále působí. „Dělám ještě asistenta u druholigové Karviné. Mám to domluvené tak, že ráno chodím normálně do práce a odpoledne honem utíkám na trénink. Takže jsem pořád v jednom kole. Ale musím říct, že manželka si za ty roky na můj rytmus zvykla a není v tom jediný problém,” pověděl Poštulka. Někteří bývalí fotbalisté hrávají v nižších soutěžích. To ale není případ bývalého kanonýra. „Určitě bych to ještě zvládl. S kolenem by problém nebyl. Spíše je to tak, že se snažím být opatrný. Při fotbale se můžu zranit a teď mě hlavně živí práce na klinice. Fotbálek hrávám s kluky na tréninku a na Silvestra za starou gardu Baníku,” pravil Poštulka. Autor tří reprezentačních gólů na konci kariéry ještě působil ve Vítkovicích a v Bohumíně, kde později zastával i funkci hlavního trenéra. „Trénoval jsem asi rok a půl Bohumín, ale skončil jsem. Za prvé jsem dostal nabídku právě od Karviné a za druhé tréninková morálka v nižších soutěžích je špatná. Třeba jsem si připravil nějakou koncepci, co budeme dělat a pak nepřišel ani jeden brankář a jen šest fotbalistů. V takových podmínkách jsem to dál nechtěl dělat,” pověděl Poštulka. V roce 2002 pak Poštulka definitivně končí s fotbalem. „Moje štěstí v neštěstí bylo, že jsem se z Baníku znal s doktorem Jaroslavem Hustákem, který věděl čím jsem si během fotbalové kariéry prošel a oslovil mě, jestli bych nechtěl nastoupit na jeho kliniku, která se zrovna stavěla. Dodělal jsem si školu a ničeho nelituji,“ řekl spokojeně rehabilitační pracovník Marek Poštulka.
