Teplá čekárna s toaletou a občerstvením, ve které si cestující v klidu přečte informace o jízdních řádech a uloží si zavazadla. Takový servis by mělo nabídnout lidem nejméně hlavní vlakové nádraží ve městě. Přinejmenším proto, že jde o místo, které spatří návštěvník jako první po příjezdu do města. Sedmička vyrazila na hlavní nádraží v České Lípě, Liberci a Jablonci nad Nisou a porovnala, co nabízejí lidem. Nejlépe dopadli v České Lípě, kde nádraží splnilo téměř bez připomínek kritéria Sedmičky.
V Jablonci přestavují
„Oproti dřívějšku je tady znát velký pokrok. Už to bylo pro ostudu, jak nádraží vypadalo, ale ještě to není stoprocentně ono, chtělo by to třeba stánek s jídlem nebo novinami,“ hodnotí cestující Marek Tvrdý nádraží v Jablonci nad Nisou. To momentálně prochází rekonstrukcí, která má skončit v půlce letošního roku. Kvůli opravám musejí lidé k vlakům přejít krkolomnou cestu kolem stavby, ale odměnou jim je nová čekárna. V té je sice málo sedadel a kromě jednoho okénka k prodeji lístků už nic dalšího, ale zmizeli opilci a bezdomovci, kteří v minulosti hlavní nádraží často okupovali. Odskočit si můžou cestující i na nový záchod, kde zaplatí poplatek šest korun. Tím ale výčet služeb na nádraží končí.
Lípa bez bariér
O poznání lépe jsou na tom turisté v České Lípě. „Budovu v České Lípě jsme opravili v roce 2004,“ uvedl Petr Šťáhlavský, mluvčí Českých drah. Bezbariérové vstupy, dveře na fotobuňku i nový interiér, čisto a všechny služby tak, jak mají být. Turista si bez potíží odloží zavazadla, dojde na záchod a má i mnoho možností k občerstvení, buď ve stáncích na nádraží, nebo si koupí svačinu či kávu v automatu. I když to nemusí být vždy výhra, což se ukázalo i redaktorům Sedmičky. Automat sice kávu „uvařil“, ale místo do kelímku ji nechal vytéct na podlahu. I přes nové zázemí nedokázali v České Lípě vyřešit informace o místech odjezdu vlaků. Člověk těžko pozná, kde stojí jeho vlak, když se z amplionu ozve jako místo určení nástupiště Lovosická. „Jezdím vlakem z Lípy poměrně pravidelně a i já mívám občas problém, aby mi spoj neujel. Přesně nevím, na jaké koleji stojí, a tak se ptám zaměstnanců,“ říká Pavel Komňacký a jeho slova nepřímo potvrzují i jiní cestující, kteří se chvíli co chvíli vyptávají personálu nádraží právě na to, kde jejich vlak stojí.
Liberec: sbíječky u ucha
Velký stavební boom prožívá už pár měsíců také hlavní nádraží v Liberci. „Chápu, že se opravuje, ale sbíječka hned vedle stánku s občerstvením a kousek od laviček jde dost na nervy. To halu snad raději měli na nějaký čas zavřít,“ míní cestující Lenka Chaloupková. Jinak je ale s prostředím nádraží spokojená. „Není to žádný luxus, ale ani žádná hrůza. Na informacích jsou příjemné paní. Můžu si před jízdou koupit svačinu i noviny a skvělý nápad je bankomat v hale,“ říká Chaloupková. Také v testu Sedmičky liberecké nádraží uspělo. Nabízí všechny služby, od pokladny přes úschovnu zavazadel až po otevřené toalety.
Opravy za desítky milionů
Přestavba v Liberci už stála deset milionů, po třinácti milionech zaplatily České dráhy za opravy menších nádraží v Doksech a Mimoni, dalších osmnáct milionů stála oprava nádraží v Rychnově a sedmnáct nádraží v Tanvaldě. „Stanice jsou rozděleny do pěti kategorií, podle počtu cestujících. To určuje i rozsah služeb, jako je umístění čekárny, ČD centra, případně úschovny zavazadel,“ vysvětlil Petr Šťáhlavský, mluvčí drah. O služby, jako je občerstvení nebo prodej novin, se starají soukromníci, kterým dráhy pronajímají prostory. To, zda se takové služby na nádraží objeví, záleží na tom, zda jsou volné a vhodné prostory.
Hodnocená kritéria:
- úroveň čekárny (čistota, teplota, místa k sezení)
- záchody (zda jsou k dispozici)
- přítomnost úschovny zavazadel
- přítomnost prodeje lístků a informací
- dostupnost informací o odjezdech vlaků
- možnosti občerstvení
