Nejlepší přítel z Kréty
„Nejlepším přítelem člověka není pes, ale olivový olej,“ říkají Řekové. Na Krétě to platí obzvlášť. Třicet pět milionů olivovníků dává tomuto ostrovu statut olejové velmoci.
Jak termín, tak sběr samotný výrazně ovlivňují kvalitu olivového oleje. Jakmile majitel zavelí, sběrači natáhnou pod stromy černé sítě. Peckovice do nich samy padají a průběžně se sbírají každých patnáct dní. Některé druhy oliv se však sklízejí jednorázově – zvláštními hřebeny, klácením ze stromů nebo očesáváním teleskopickými tyčemi.
Tři měsíce čekání
V lisovně se plody očistí od větviček a listí a projdou pod cirkulující vodní lázní. Poté se zbaví pecek a podrtí žulovými mlýnskými kameny na hustou kaši. Hutnou hmotu rozprostřou zaměstnanci lisovny na speciální rohože, z nichž hydraulický lis vytlačí zastudena během devadesáti minut při teplotě 38 °C zdravý produkt.
Krása královen
- Recept Minojců, prvních obyvatel Kréty: naneste olej na pokožku a škrabkou odstraňte tuk se špínou.
- Olivový olej pomáhá díky vitaminu A, E a karotenům obnovovat kožní buňky a zpomalovat stárnutí pleti.
- Hojí i poraněnou nebo rozpraskanou kůži.
- Hydratuje, chrání před UV paprsky a po pravidelných zábalech zkrášlí vlasy.
Nakonec přichází na řadu dekantace, při níž dojde k oddělení zbytku vody od oleje. Čisté „zelené zlato“ putuje do nerezových kanystrů a tanků, kde si před stáčením do láhví a plechovek ještě chvíli poleží. První zájemci mohou tak jeden z nejlepších olivových olejů na světě ochutnat tři měsíce od sklizně.
Krétská mýdla
Jedině ze skvělého oleje mohou vzniknout léčivá olivová mýdla (ta nejlepší obsahují až 85 % olivového oleje). Vyrábějí se ručně tradičním způsobem, kdy po uvaření leží deset dní ve formách a pak zrají tři měsíce na suchém a temném místě.
Čím je mýdlo zralejší, tím je kvalitnější. V továrnách běží i průmyslová výroba kostek s typicky béžovou nebo zelenobéžovou barvou. Oba způsoby už přes šedesát let kombinuje rodinná mýdlárna v Ammoudaře, na východě ostrova. Navíc mýdla obohacuje o středomořské bylinky (třemdava, myrta, vavřín, tymián), ale také o kozí mléko, med či o výtažky z vinných hroznů.
Článek vyšel v časopisu Lidé a Země
