Nejnebezpečnější činnost dne
Řidičák mám od své plnoletosti, tedy již nějakých osmnáct let. Najezdil jsem stovky tisíc kilometrů a díky bohu jsem se doposud nestal viníkem žádné dopravní nehody. Pouze třikrát jejím účastníkem, když svá vozidla nezvládli ostatní řidiči. Poprvé jsem skončil v nemocnici na pozorování. Nic vážného se mi nestalo. A to mi zadní částí vozu prolétlo jiné, které nedobrzdilo na kluzké vozovce. Další dvě nehody byly vlastně podobné, jen s menšími následky.
Přesto mám na silnici vždy velký respekt. Myslím si, že jsem dobrý řidič a zdaleka se nebojím vlastní chyby, jako chyb druhých. Často si říkám, jak málo stačí, aby vozidlo jedoucí v protisměru náhle vybočilo a srazili jsme se. Řízení auta je podle mě jedna z nejnebezpečnějších činností, které za den udělám. A dělám ji často, v podstatě denně. Mé obavy jsou přitom na místě. Počet aut se neustále zvyšuje, a tím i logicky počet dopravních nehod. Ty méně vážné se stávají ve městech, kde jsou řidiči více nuceni jezdit pomalu. Většinou to odnesou jen plechy. Nejvíce se pak bourá ani ne tak na dálnicích, jako na silnicích nižších tříd. Tedy užších a bez středových svodidel. Na vině je z velké části nepozornost, nezvladatelnost vozidla kvůli velké rychlosti a frajeřinky.
Jak vám či vašim blízkým, může taková vážná dopravní nehoda ve vteřině změnit život, ani nemá cenu zmiňovat. Přesto ale začíná sezona, kdy se na silnicích objeví víc aut a hlavně víc motorek. Proto jsme záměrně připravili zpovědi lidí, kteří moc dobře vědí, co to znamená dopravní nehoda.
Z pochopitelných důvodů někteří z nich nechtěli být jmenováni, jejich příběh je ale skutečný. Proto při řízení nevěnujte pozornost jen sobě, ale i ostatním účastníkům silničního provozu.
