„Nejsem spasitel, který mávne kouzelným proutkem“

Změna to byla rychlá. Do další mise vstoupil ani ne osmačtyřicet hodin po svém konci ve Spartě. Bruslařský klub jej dosadil do role hlavního trenéra namísto Jana Tlačila. „Měl jsem i nabídky ze zahraničí, ale ta boleslavská byla okamžitá a korektní,“ říká Miloš Holaň.

Byl jste zaskočený tempem, jakým jste získal nové angažmá?
Neřekl bych zaskočený. Byl jsem mile překvapený, protože jsem sám říkal, že bych nechtěl dlouho čekat na další práci. Cítím, že jsem ve velmi produktivním věku a hokej mám moc rád. Proto jsem byl připravený přijmout nabídku, která přijde. V Boleslavi jsem jednal s Milanem Hniličkou a domluvili jsme se bez problémů.

Sparta s Boleslaví jsou v podobné situaci. Spojuje oba týmy nějaký faktor, který je aktuálně brzdí?
Je těžké srovnávat Spartu s Boleslaví, to ani není možné. Ambice obou mužstev jsou absolutně odlišné stejně jako složení mužstva, rozpočet, zázemí. Problémy Mladé Boleslavi jsem se začal zabývat ve chvíli, kdy jsem se tam domluvil na spolupráci. Do té doby jsem dýchal jen pro Spartu.

Zvládáte tak bleskovou změnu prostředí?
Stěhování ze dne na den není jednoduché, ale přesun jsem ustál. Například jsem se naučil jména všech hráčů a přehrál si některé zápasy týmu.

Co všechno jste do Boleslavi musel stěhovat?
Je toho dost, každý trenér má své pomůcky a metody. Myslím ale, že do několika týdnů tam budu mít vše přizpůsobené svým potřebám. Hokejem žiju čtyřiadvacet hodin denně a mám své zásady. Záleží mi na tom, aby i hráči měli pohodlí a naše spolupráce klapala.
Našli jste si s hráči k sobě za těch pár dní cestu?
Samozřejmě se zatím poznáváme. Některé hráče znám dobře z vnějšku, jak jsem na ně ve Spartě při vzájemných zápasech upozorňoval. Mužstvo je bojovné, je v něm týmový duch. Bude to běh na dlouhou trať. Já věřím, že to bude fungovat.

Jak dlouho trvá vtisknout týmu styl hry, který chcete jako trenér produkovat?
Kluci mají něco od léta zažité, a nyní si to musím trošku vyladit k obrazu svému. Nejsem blázen, který by chtěl první den všechno změnit. To by nikam nevedlo a ještě bych udělal hráčům v hlavě guláš. Postupem času to přijde samo. Hokej není věda, hokej už je vymyšlený.
Pikantní je, že zanedlouho vás čeká utkání proti Spartě. Co tomu říkáte, není toho trochu moc?
Člověk se pořád učí novým věcem. Nerad bych se vracel k dění ve Spartě, to už je za mnou. V tomto směru mám čisté svědomí. Nakonec je to paradox. Vyhrajete, a stejně vás odvolají. Situace přesto nebyla příznivá, proto rozhodnutí vedení holešovického klubu plně respektuji. Boleslavským hráčům můžu velmi dobře poradit, protože Sparťany dokonale znám. Nejsem však spasitel, který mávne kouzelným proutkem a pošle Boleslav na první místa. Jsem jen součást skládanky, která může pomoci. Rozhodují hráči na ledě. Pokud budeme respektovat jeden druhého, můžeme něčeho dosáhnout.

Za asistenta jste si přál Davida Volka, se kterým jste spolupracoval ve Spartě. Nakonec je vaší pravou rukou Vladimír Hiadlovský. Jak padla volba na něho?
Kandidátů bylo víc. David Volek nemá ve Spartě uzavřené všechny náležitosti, a já nemohl dále čekat. Vlado působil jako hlavní trenér v Senici na Slovensku, oslovil jsem ho, kývl. Vyhovuje mi, když mám v cizím prostředí po ruce člověka, kterému můžu plně důvěřovat.