„Nejsme žádné panenky“ | E15.cz

„Nejsme žádné panenky“

Share on Facebook Messenger
Celá příprava cyklokrosařů Budvaru Tábor směřuje k domácímu šampionátu a lednovému mistrovství světa. Redaktor Sedmičky se ji rozhodl prozkoumat zblízka. Petr Hofbauer

Už jenom probuzení do středečního rána neslibovalo nic příjemného. Bylo zataženo, sychravo, rtuť teploměru ukazovala tři stupně. Není lepší zůstat v teple? Osobně se mi někdy ranní nechuť k tomu „ničit“ si tělo sportem daří překonat. Jenom nabídku, abych se zúčastnil tréninku s cyklisty Budvaru Tábor, jsem vzdal. Nechtěl jsem narušit plán přípravy a brzdit tempo. A tak jsem rád přivítal místo spolujezdce v autě trenéra Stanislava Bambuly, který při tréninku cyklisty někdy doprovází.

Důležité je dýchání

Nepříjemný studený vzduch štípal do očí čtyř jezdců, kteří se vydali na trasu dopolední tréninkové porce. „Nejsme žádné panenky, ale cyklokrosaři,“ říká Bambula na běžné povětrnostní podmínky. Úvodní stoupání bylo pro cyklisty ideální rozcvičkou. Pak už vzorně spolupracovali v balíku, aby v háku ušetřili síly. „Dnešní trénink je zaměřený na rychlost. Proto kluci pojedou za autem, aby ji mohli zvyšovat,“ prozrazuje Bambula a já sleduji, jak se cyklisté na pátém kilometru naskládali těsně za doprovodné vozidlo, které jim rozráží protivítr. Koukám na ručičku tachometru, která ukazuje pětačtyřicítku a jezdci si v pohodě povídají. Přitom mají v nohách včerejší stokilometrový trénink průměrnou rychlostí přes pětatřicet kilometrů v hodině. „A to byly dva stupně a poměrně dost foukalo,“ říká Bambula. Zárukou úspěchu je správné dýchání cyklistů, volba převodů a posed. „Důležitá je technika dýchání. Kdy, jak a čím dýchat,“ vysvětluje trenér Budvaru.
Zatímco všichni vytáčí pedály do rychlých otáček, jediný jezdec sotva šlape. David Kášek. Tempu ale stačí. „Potřebuji zesílit. Jsem slabý jako moucha,“ vysvětluje volbu těžkého převodu.

Na závěr to nejlepší

Blíží se konec tréninku. Cyklisté ukrajují poslední ze sedmdesáti kilometrů a auto pomalu zvyšuje rychlost. Cyklisté nechápavě kroutí hlavou. „Radši se nekoukám do zpětného zrcátka,“ šklebí se trenér. Těsně za autem vydržel při pětaosmdesátikilometrové rychlosti jediný Kášek. To už se mi zatajil dech a rozbušilo srdce. Skoro stejně jako cyklistům. Tep se jim vyšplhal na sto devadesát, což je maximum.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.