Nález římských loděnic je velká vzácnost. Proto vzbudil objev archeologů z University of Southampton a římské British School pozornost nejen mezi odborníky. Britové zkoumají římský přístav Portus už řadu let. Loděnice patří bezesporu k tomu nejvýznamnějšímu, co se jim podařilo odhalit.
Portus – brána do světa
Uměle zbudovaná zátoka o šestiúhelníkovém půdorysu byla jednou z neúžasnějších antických staveb. Sloužila jako brána pro vstup do Říma. Tady stál přístav Portus, sem připlouvaly lodě z celého Středomoří, tudy proudilo do Říma zboží z okolí i z daleké, exotické ciziny. Do Říma se dovážely luxusní předměty i základní potraviny, jako bylo například egyptské obilí.
O významu přístavu svědčí i rozsáhlý „císařský palác“, který přiléhá ke stavbě, jež archeologům dlouho motala hlavy. Nakonec se ukázalo, že měla poněkud atypický oválný půdorys a sloužila zřejmě jako amfiteátr. Císařský palác nesloužil k lenošení římské smetánky. V dobách největší slávy přístavu tu pracovaly stovky úředníků, kteří řídili jeho chod.
Záhadná třetí budova
Ke komplexu císařského paláce a amfiteátru přiléhala i masivní budova o rozměrech 145 krát 60 metrů. Střecha se tyčila do výšky 15 metrů. Držely ji betonové pilíře široké až tři metry. „Byla to obrovská stavba, ve které bylo možné skladovat dřevo, plátno a zcela jistě byla dost velká na to, aby se v ní daly stavět nebo opravovat lodě,“ říká o stavbě vedoucí vykopávek Simon Keay z University of Southampton.
Byla tato budova pouhým skladištěm anebo loděnicí? Mnohé svědčí ve prospěch loděnice. V přístavu se našel nápis hovořící o „corpus fabrum navalium portensium“. To vykládají archeologové jako důkaz existence cechu stavitelů lodí. Na některých starých římských mozaikách lze nalézt vyobrazení podobných budov i s rozestavěnými loděmi. Definitivním důkazem o funkční loděnici by byly rampy pro spouštění postavených lodí na vodu zálivu. Ty zatím čekají na odhalení.
Britský projekt Portus
Pátrání po detailech loděnice významně ztěžuje skutečnost, že budova byla od svého postavení za vlády císaře Trajána v letech 98 až 117 n.l. mnohokrát přestavěna. Poprvé v ní byly asi po devadesáti letech provozu zbudovány příčky a v 5. století ji přestavěli na skladiště obilí. Od poloviny 6. století n.l. byla loděnice systematicky bourána. Zřejmě to souviselo s tehdejšími boji Říma s Ostrogóty v letech 535–553 n.l.
