Největší požár spálil kus města

Podle pamětníků byl 10. srpna 1887 velmi horký den. Už dlouho bylo sucho. Vanul silný vítr ze severozápadní strany. Požár, který zničil část města, začal půl hodiny před polednem.

Příliš horlivá kuchařka

„Nevíme přesně, jak požár vznikl, ale bylo to ve staré chalupě Eliášově, ve které byl kdysi špitál,“ řekl historik Muzea Beskyd Petr Juřák. Komornice z domu Eliáše jménem Vašková, která se údajně ráda napila, pekla husu. Chtěla ji rychle dopéct, a tak hodně přikládala. „Přiložila údajně i větší množství stolařských třísek. Ze silného plamene začalo hořet od komína, pravděpodobně chytily nevymetené saze nebo střešní krytina,“ uvedl historik. Během hodiny se požár rozšířil po celé Dolní ulici, pozdější Ostravské, až po náměstí. Chytil hotel Hrachowetz, Elzerova přádelna, farní stodola, chlévy a skoro celé Zámostí. „Oheň přeskočil na Císařskou, Bajtkovu a Kostelní ulici. Nakonec se vznítila báň na věži kostela svatého Jakuba. Žárem se tavily zvony,“ líčil znalec regionální historie Jaromír Polášek.

Shořela i hasičárna

Hasiči se snažili, ale shořela jim i jejich základna u kostela. „Nejprve brali vodu z kašny na náměstí, ale silný vítr hašení skoro znemožňoval,“ vypráví Juřák. Když zjistili, že se jim nepodaří uhasit ohnisko požáru, snažili se zachránit okolní domy. „Stříkačku přesunuli k mlýnské strouze u Elzerovy továrny, ale nepomohlo to. Požár se šířil dál,“ řekl historik.
Když chytila věž kostela, lidé prý stáli zděšení v úžasu nad zkázou, která město postihla. „Věž kostela spadla na klenbu kostelní lodi. V kostele začaly hořet oltáře, lavice, varhany, kazatelna i výzdoba,“ uvedl Juřák.
Vyhořelo celkem šestašedesát domů. Tehdejší úřady odhadly škodu na šest set tisíc zlatých. „Shořely domy na Antonínově náměstí, přilehlé části Koloredova. Oheň přeskočil i do Frýdku,“ popisoval historik.

Muže ranila mrtvice

Při požáru, který naštěstí nezaskočil spící, zemřeli dva lidé. Alberta Knězka prý ranila mrtvice, když viděl hořící kostelní věž. Sedmdesátiletý nevidomý švec Martin Saforek uhořel ve svém domě. Někteří lidé přišli o všechno, jiným se podařilo zachránit část majetku. Město vyhlásilo sbírku na pomoc postiženým. Jen co dohořelo spáleniště, začala nová výstavba. Například shořelé dřevěné domy, kterých bylo nejvíce v Pivovarské ulici a na Antonínově náměstí, už ale lidé nepostavili na původních místech, ale o kousek dál. „Na tomto náměstí vznikla po požáru nová architektura,“ dodal Juřák. Je autorem knihy z edice nakladatelství Paseka Zmizelá Morava a Slezsko, která mapuje proměny Frýdku a Místku. V bohaté obrazové příloze jsou fotografie, které také ilustrují podobu Místku před požárem v roce 1887 a po něm. Změna je vidět na kostele svatého Jakuba. Tento chrám stojí na místě polodřevěného kostela, který shořel roku 1602. Nový kostel měl původně kopulovitou věž, po požáru roku 1887 dostala střecha i věž novogotickou podobu. „Později ji opět přestavěli do původního, kopulovitého tvaru,“ doplnil Juřák. Někteří radní navrhovali kostel po požáru zbořit, ale nakonec už v prosinci 1888 slavili Místečané obnovu chrámu. Modlitbami a zpěvy provázeli 21. prosince instalaci čtyř nových zvonů. „Tehdy netušili, že ještě dvakrát budou na věž svatého Jakuba vytahovat nové zvony, o které je připraví války,“ doplnil Polášek.

Smůla Adolfa Rašky

Tři měsíce před požárem v Místku hořelo v sousedním Paskově. I tam plameny poničily farní kostel. Požár vypukl dopoledne 4. května 1887 v dřevěném mýtě, které patřilo Františku Lýskovi. Zřejmě proto, že dům měl špatný komín. „Oheň se rychle šířil kvůli silnému větru. Za chvíli již na několika místech hořel nedaleký farní kostel. Díky duchapřítomnosti a odvaze hasičů se ho ale podařilo uhasit,“ uvedl Juřák. Hasiči přijeli z Frýdku, Ostravy i dalších obcí. Oheň se pak přenesl na usedlost, která sousedila se školou a měla střechu krytou šindelem.
Den požáru byl obzvlášť tragický pro tamního obyvatele Adolfa Rašku. Jeho dům zcela shořel už v lednu 1887. Tehdy chytil od hořícího dříví, které ukládal na dvoře. „Byl silný mráz, ventily u stříkačky byly zamrzlé. Než se je podařilo rozmrazit, stavení vyhořelo do základů,“ líčil Juřák. Raška se pustil do stavby nového domu. V květnu před požárem ho dokončil. Plameny ho pohltily znovu.