Nemá co na sebe? To neřeší. Sedne ke stroji a originál je na světě

Sukně, halenky, kostýmky, šaty, ale i plavky. Co kus, to originál. Oblečení, ve kterém má žena jistotu, že stejný model neuvidí na deseti dalších, většinou pochází z dílen módních návrhářů. Své originální kolekce nabízí i trojice nadějných tvůrkyň módy z Klatovska. Čtyřiadvacetiletá Iveta Hrabětová by díky svým ideálním mírám a výšce z fleku mohla dělat modelku. Však má také za sebou účast na soutěžích Miss Praha, Miss Plzeň a naposledy i na Dívce Šumavy. Víc než předvádění modelů a chození po přehlídkovém molu ji baví módu vymýšlet.

„Vystudovala jsem oděvnictví na střední škole. To, že jsem se stala módní návrhářkou, z toho víceméně logicky vyplynulo. Baví mě vymyslet návrh, udělat střih a i model ušít,“ vysvětluje Hrabětová. Zatím nepřišla na chuť pánské módě, i když pár košil už má za sebou. Z její dílny pochází hlavně dámská móda. Od sukní přes halenky, kostýmky až po společenské šaty, se kterými nedávno začala. Její oblečení je vyrobeno převážně z pružných materiálů, protože se ideálně přizpůsobí postavě, a jsou i ženami vyhledávané. Tváří její kolekce se stala Gabriela Dvořáková, některé z modelů předvedla i Veronika Chmelířová. Až do současné doby Iveta Hrabětová vytvářela celoroční kolekce. Teď by ráda každou kolekci zaměřila na jednotlivá roční období. „Momentálně pracuji na kolekci pro léto. Pro letošní jaro a léto jsou typické pestré a jasné barvy. Z loňska se budou i letos nosit oblíbené upnuté legíny a tuniky, přibudou k nim široké kalhoty jezdeckého střihu naopak s upnutým vrškem,“ nastínila nejnovější trendy Hrabětová. S některými nápady pomáhá mladé návrhářce i její maminka. „Také umí šít. Ale abych ušila něco pro své blízké? Jak se říká, kovářova kobyla chodí bosa, na to není moc času,“ usmívá se návrhářka. Kromě módy ji nyní zaměstnává ještě studium na vysoké škole a stíhá i spousty koníčků. Mezi nejoblíbenější patří zumba, tenis, squash a tanec. Představy Devětadvacetiletá Kateřina Velocha měla představu o svém oblečení, jen svůj vysněný model nemohla najít v žádném z obchodů. Proto se prý stala módní návrhářkou. „Ušít něco na panenky, to mě nebralo. Spíš jsem si něco ušila na sebe. Proto jsem měla o svém studiu jasno. Nejprve oděvnictví na klatovské střední škole a později jsem k tomu přidala i oděvní návrhářství na vyšší odborné škole,“ říká Velocha. Právě studium v Praze jí přineslo spoustu zkušeností. „Když připravujete přehlídky ve velkém stylu, je to o spolupráci s choreografy, výtvarníky, různými akademickými umělci i s tanečníky,“ dodává.

Ani Kateřina Velocha není zaměřená na jeden módní styl. Tvrdí, že každá móda má své kouzlo a každý model musí mít šmrnc. Ať už se jedná o její aktuální kolekci večerních šatů nebo o módu ulice, kterou šila v rámci své absolventské práce. I Kateřina Velocha se několikrát prošla po přehlídkovém molu. „Jenže to bylo ještě na střední škole. Se spolužačkami jsme navrhly na soutěže kolekci a pak jsme samozřejmě musely dělat i modelky. Teď už jsem raději taková šedá eminence, která všechno sleduje z povzdálí,“ přiznává módní návrhářka. Spolu s módou prezentuje Kateřina Velocha na svých webových stránkách i vlastnoručně vyrobené šperky. Ty nejčastěji vyrábí z recyklovaných plastů. Šicí stroj brala mamince Sedmačtyřicetiletá Sylva Herman se dostala k módě klikatou cestou. Dlouho pro ni bylo šití pouhým koníčkem. Vzpomíná, jak často brala mamince šicí stroj a dlouho za ním sedávala. Až s narozením dcery si pořídila svůj vlastní a dala se do šití. „Dřív bylo šití jen koníčkem. Šila jsem pro známé, přátele a hlavně pro radost. Teprve později jsem se rozhodla zřídit si krámek a svůj ateliér s módou,“ vysvětluje Sylva Herman. Vzpomíná i na to, jak se za totality jen obtížně sháněly střihy, látky a vůbec všechno související s módou. „V roce 1986 jsem poprvé vycestovala na šest dní do zahraničí. Tenkrát jsem si přivezla spoustu módních časopisů, prospektů a katalogů a hodně z nich čerpala,“ líčí Herman. Současná móda už je o něčem úplně jiném.

„Jezdí se na veletrhy, existuje spousta časopisů. Všechno jde strašně rychle dopředu,“ dodává. Sylva Herman si víc než ocenění a úspěchů váží toho, že jsou její zákaznice s modelem spokojené. „Když se v oblečení cítí dobře, natáčí se před zrcadlem a je vidět, že září štěstím. Takový pocit vydá za tři soutěže najednou,“ tvrdí módní návrhářka. I když má Sylva Herman ve svém salonu napilno, zbyde jí i čas na další zálibu. A tou je navrhování interiérů bytů a tak trochu začala i s návrhy zahrad. Všechny tři návrhářky se ale shodly na tom, že české ženy se moderně oblékat neumí.

„Jsou hodně konzervativní a nemají odvahu nosit to, co nenosí každý,“ říká Hrabětová. Kateřina Velocha k tomu dodává, že mnohé ženy nemají vkus, neodhadnou správnou velikost oblečení a některé z nich ani nemají soudnost, takže si berou na sebe i to, co jim nesluší. Sylva Herman považuje za dobře oblékané ženy Italky. „Ty si umějí módu užívat. Když jdou do obchodu, klidně vezmou podpatky, i když ví, že v nich budou při chůzi trpět. České ženy často mají sklony k praktičnosti, a to se na tom, jak chodí oblékané, projeví,“ říká.