Nemá ruce ani nohy. Inspiruje ti síce lidí

Brňanům přijede rozdat sílu a naději motivační řečník z Austrálie, který od narození žije bez končetin.

Obyčejný člověk by bez rukou a nohou po pár minutách propadl zoufalství a po pár dnech by bez cizí pomoci pravděpodobně zemřel. Sedmadvacetiletý Australan Nick Vujicic ale není obyčejný člověk. Nejenže se bez končetin naučil sám obléci a vyčistit si zuby, on toho dokázal mnohem víc.

Vystudoval dvě vysoké školy, předsedá mezinárodní neziskové organizaci, a především se stal vyhledávaným řečníkem. Svými přednáškami inspiruje tisíce lidí po celém světě. Letos poprvé zavítá do Česka a v neděli 12. září v Laser Show Hall brněnského hotelu Bobycentrum se o svůj životní příběh podělí i s Brňany.

Češi si stěžují. Nick ne

„Nejtěžší byla dětská léta, kdy jsem byl zmatený, nevěděl jsem, kam patřím, a záviděl jsem ostatním, že mohou dělat to, co já nemohu. Nikdy jsem se ale nevzdal. Mám na paměti, že každým selháním jsem o krok blíž úspěchu,“ prohlašuje Vujicic.

Právě duchovní sílu a odhodlání ve svých projevech přenáší na obecenstvo. „Lidé v České republice se neustále na něco vymlouvají a stěžují si, že nemůžou toto a tamto. Nick by si mohl stěžovat na svůj handicap, ale nedělá to. Vzal osud do svých rukou. Jeho vyprávění je inspirující pro všechny lidi, nejen pro notorické naříkače,“ domnívá se Turija Kempe z nakladatelství Čintámani, které Vujicicovu přednášku spolupořádá.

Kempe se snaží řečníka z Austrálie přivést do České republiky už dva roky. „Až nyní se v Nickově programu našla skulinka. Jeho hlavní parketa je kazatelská činnost, v Brně však uvede motivační přednášku bez náboženského rozměru. Až ho lidé uslyší, získá si je,“ je přesvědčený Kempe.

Vujicic, jehož záznamy přednášek na webovém kanále YouTube viděly miliony lidí, se bez končetin narodil kvůli vzácné genetické vadě. „Žádný doktor mně ani mým rodičům nevysvětlil, proč se to stalo. Nikdo to neví,“ tvrdí rodák z Melbourne.

Štěstím v neštěstí pro něj bylo, že místo nohou mu narostla dvě zakrnělá chodidla, z nichž na jednom má dva prsty. Právě s jejich pomocí dokáže psát, učesat se, zvednout telefon nebo hrát na bicí. Sám Vujicic zakrnělé noze přezdívá „slepičí pařát“.

Víra mu dala sílu

Vujicic se dnes rád směje. „Humor používám obzvlášť, když se snažím odlehčit konverzaci s někým, kdo mě vidí poprvé,“ popisuje Vujicic. Do smíchu mu ale vždy nebylo. V osmi letech přemýšlel nad tím, že spáchá sebevraždu. Ale nakonec se nevzdal.

Pomohlo mu také, že se v té době změnil zákon o školní docházce postižených dětí a malý Nick mohl začít chodit do normální třídy. Záhy se stal zástupcem školy pro charitativní akce. A v jednadvaceti letech už měl univerzitní tituly z finančnictví a finančního plánování.

„Věřím v Boha a v něm jsem našel sílu, inspiraci a cíl života,“ vysvětluje Australan.

Současně se studiem se zrodilo jeho nadšení pro motivační projevy. „Nikdy nezapomenu, jak na mě zapůsobil jeden řečník na střední škole. Tehdy mi bylo třináct a já si říkal, že by to mohla být moje budoucí práce. V devatenácti jsem pronesl svoji první řeč. Po ní za mnou přišla dívka a objala mě. Objetí, slova díku a slzy v její tváři mi změnily život. Od té doby jsem začal přednášet pravidelně,“ vzpomíná Vujicic.

Z postiženého chlapce se tak stal muž, na jehož řečnické projevy se stojí dlouhé fronty. Za rok stihne navštívit i dvacet zemí. Při brněnské zastávce bude jeho slova tlumočit odborník na osobní růst Mark Dzirasa.