Příjmení si nikdo nevybírá. Napíšou vám ho do rodného listu dřív, než k tomu můžeme cokoliv říct. Někteří lidé s ním ale nechtějí nebo neumějí žít. I na to mají úřady lék. Změnu jména. Pokud se někomu jeho příjmení nelíbí a chce vyměnit rodného Šoustala třeba za Nováka, přijde ho to na tisícovku. Když chtějí ženy po rozvodu změnit svá příjmení a stihnou to do měsíce od rozvodu, mají to zdarma, poté za stovku.
Jméno měnila dvakrát
Ke změně jména po nevydařeném manželství sáhla i Irena Silvie Trnková z Hranic. „Nechtěla jsem nést jméno bývalého muže Trnová, a nechtěla jsem se vrátit ani ke jménu za svobodna. Zvolila jsem si příjmení Trnková, protože mě tak lidé často oslovovali,“ vysvětlila Irena Silvie Trnková.
Tehdy před čtyřmi lety si požádala i o druhé křestní jméno Sylvie. „Jenže lidé často psali Silvie s měkkým i, navíc s tvrdým y není jméno v kalendáři. Proto jsem před rokem změnila i toto druhé křestní jméno. Cítím se s ním mnohem lépe, dodalo mně kuráže,“ tvrdí Trnková.
Změna příjmení není nic běžného, ale ani neobvyklého. Letos přišlo na přerovskou matriku žádat o změnu příjmení dvacet čtyři lidí.
„Deset žádalo o změnu na jiné příjmení, další se chtěli přejmenovat po rozvodu,“ uvedl mluvčí přerovského magistrátu Bohuslav Přidal. S žádostí uspělo i sedm matek, které si přály změnu příjmení svých dětí.
V Hranicích žádá o změnu příjmení ročně zhruba šest lidí. „Většinou ji chtějí ženy, které se po rozvodu vracejí k příjmení za svobodna,“ sdělil mluvčí radnice Petr Bakovský.
Kvůli jménu trpěl
Jsou ale lidé, kteří by si rodné jméno nezměnili. Ani za nic. Třeba Adolf Goebel z Přerova má své jméno i příjmení rád, přestože si občas musel vyslechnout hloupé poznámky, že nosí křestní jméno Hitlera a příjmení má podobné tomu, jaké měl fašistický ministr propagandy.
„Když mi to někdo uštěpačně řekl, vždycky jsem si o něm pomyslel, že není příliš chytrý. Jméno Adolf Goebel se u nás dědí už více než sto let. Mám doma i porcelánový hrníček se jménem Adolf, ze kterého pil malý Adolf Goebel kolem roku 1880. Ten hrníček se u nás také dědí,“ řekl Goebel.
Připouští ale, že třeba jeho otec měl v dobách tuhého komunismu s rodinným jménem problémy. „Chodili za ním v padesátých letech nadřízení a žádali ho, aby se nechal přejmenovat, protože má nevhodné německé jméno. Slibovali mu, že za změnu nedá ani korunu, ale nezlomili ho,“ sdělil Goebel.
Také Pavel Pažebřuch z Hranic je na své příjmení pyšný. „Je netradiční, a všichni si mě tak lehce zapamatují. Jméno je z jižní Moravy. Děda se narodil ve Velkých Hostěrádkách, kde byla polovina vesnice Pažebřuchovi. To jméno znamená pohostinnost,“ vysvětlil Pavel Pažebřuch.
Sžitý s nezvyklým jménem je i Jiří Čtrnáct, který se číslovkou 14 občas i podepisuje. A se jménem pocházejícím ze západních Čech má spoustu zážitků. „Ve škole neustále někdo zjišťoval naše nacionále a mne vždycky podezírali, že si dělám legraci. Jméno? Čtrnáct. Bydliště? Praha 14, Zachova 14. Narozen? 14. března 1949,“ zavzpomínal Jiří Čtrnáct.
Dokonalá žena?
Krásnou, Milou, Chytrou, Moudrou, Veselou a Rozkošnou by chtěl mít doma snad každý muž. Šestici Přerovanek, jejichž jména tvoří ideální dámu, by ale asi těžko zvládal. Minimálně uživit.
„S takovým jménem musí být člověk tak trochu ve střehu. Když se mi občas povede říct něco chytrého, hned slyším: No jo, ty jsi Chytrá s velkým Ch, co?“ řekla jedna z nich, Kateřina Chytrá z Přerova.
Zážitky má se svým příjmením i Přerovan Jiří Maláska. „Když se představuji, většinou se lidé usmívají, protože to zní jako Má láska. A dívky? Ty mi odjakživa říkají moje láska,“ tvrdí Maláska. Vznik jeho příjmení je trochu záhadou. Původně se totiž rodina zřejmě jmenovala Malaskova, ale se jménem si „zašprýmoval“ farář, který přidal čárku.
