Neobyčejná krajina stoletého Plívy

Jirkov / Od života dostával jednu ránu za druhou. Přesto jej miloval. To hezké mu ulpělo na štětci. Obrazy a grafiky akademického malíře Jana Plívy vystavuje jirkovská galerie v Kostelní ulici. „Plíva měl příbuzné a známé po celém světě. Když jsme pořádali jeho výstavu před pěti lety, přijela na ni spousta lidí z Čech, ale i z ciziny. Jeden jeho obraz má pán až v Austrálii,“ říká majitel galerie Josef Hána.
Námětem Plívových obrazů je především krajina. Rodných jižních Čech i Krušnohoří, kam se po válce přestěhoval. „Umělec ve svých obrazech představuje krajinu jako něco neobyčejného. Jako něco, nad čím stojí za to se pozastavit a uvědomit si její přítomnost,“ hodnotí jeho dílo historik chomutovského muzea Radek Zozulák.
Jan Plíva se narodil v Soběslavi. V šesti letech onemocněl obrnou a operace na něm zanechala trvalé následky, kulhal. Už od dětství maloval. Ze začátku na pytlík od cukru, na list papíru, později do skicáku. Maloval i během studií. Nakonec řekl otci, že nechce být ani natěračem, ani krejčím, ale chce se stát malířem – umělcem. Ten sen se mu splnil. V dalších letech následovala jedna výstava za druhou. Až do nechvalně známých padesátých let.
„V roce 1953 ho vyloučili ze Svazu severočeských výtvarníků. Musel se nechat zaměstnat, aby uživil rodinu,“ vysvětluje Martina Fesslová, která sepsala Plívův životopis.
Plíva se začal věnovat ovocnářství. Na Červeném Hrádku založil sad. Chtěl také učit děti výtvarnou výchovu. Do jeho života ale zasáhla politika. Nebyl „zárukou výchovy socialistické mládeže.“ Jedna výpověď střídala druhou, propustili ho i jako lampáře na dole.
Onemocněl tuberkulózou. Pak přišla rána nejtěžší, zemřela mu dcera. „S ní tenkrát odešel i kus Plívy,“ dodává Fesslová.
Teprve ke konci své kariéry a na sklonku života se mohl stát evidovaným členem Českého fondu výtvarných umění, což mu umožňovalo oficiálně prodávat svá díla.
Některá z nich můžou lidé vidět v Jirkově až do 14. listopadu. Exponáty na výstavu galerii zapůjčilo chomutovské Oblastní muzeum, jirkovská radnice, soukromí sběratelé i malířova rodina, žijící v jižních Čechách. Celkem se galerii podařilo shromáždit čtyřiapadesát obrazů.
Soubor představovaných Plívových prací je příliš malý na detailní rozbor jeho životního díla, ale dostačující k tomu, aby se návštěvníci seznámili s jeho osobností. Autor sám trochu ztížil snahu o poznání díla, protože své práce nikdy nedatoval, až na několik výjimek z pozdního období. Jako znamení ve svých obrazech zanechal pouze pozvolna se proměňující techniku malby.
„Můžeme jen závidět malíři jeho cit pro barevnou harmonii a porozumění krajině. Od zapadlých končin Šumavy či Krušných hor po městské scenérie zaplněné lidmi. Ostatně pro lidi také Plíva své obrazy maloval,“ poznamenává Zezulák.