Neonacisté jsou na ústupu. Podle aktivistů ale rasismus sílí

Nový Bydžov, Jaroměř-Josefov, Trutnov, Broumov nebo Náchod. To jsou v Královéhradeckém kraji místa pod drobnohledem policistů, kteří mají na starosti potírání extremismu. Všechny tyto lokality mají společné jedno: hrozba etnických konfliktů je tam vyšší než kdekoliv jinde v kraji. Žije tam poměrně velká romská komunita, jsou tam sociální problémy a je tam vyšší pouliční kriminalita. Policie tvrdí, že extremisty má pod kontrolou a žádné vážnější incidenty v dohledné době nehrozí. I představitelé krajského úřadu, kteří mají sociální oblast na starosti, nevidí na obzoru zásadnější problémy. Jejich klid ale nesdílejí někteří romští aktivisté. Hovoří v kraji o klidu před bouří. Podle nich je v současné době mnohem nebezpečnější nárůst etnické nesnášenlivosti ve společnosti než aktivity pravicových radikálů.
„Jsem Rom, situaci v kraji podrobně sleduji a vše kolem toho vnímám velmi citlivě. Nemám strach z neonacistů, policii se je daří poměrně dobře zvládat. Mám obavy spíše z toho, že roste počet normálních lidí, kteří jsou vůči Romům nepřátelsky naladění. Stačí sebemenší podnět a etnické násilí se může rozhořet kdekoliv. Lidé jsou velmi snadno manipulovatelní,“ uvedl romský aktivista a prezident Výboru pro odškodnění romského holokaustu Čeněk Růžička, který žije v Hořicích nedaleko Hradce Králové.

Roztříštěné skupiny

A jak vidí extremisty policisté, kteří se soustředí na potírání radikálů? „Extremismus v Královéhradeckém kraji lze charakterizovat jako scénu menších skupin, které jsou roztříštěné a nejsou jednotné. Příznivci krajní pravice v regionu tíhnou hlavně k Dělnické straně sociální spravedlnosti. Ta je aktivní hlavně v Náchodě a ve Vrchlabí, a to při pořádání různých mítinků a vnitrostranických akcí malého rozsahu,“ zhodnotil situaci policejní specialista na extremismus v Královéhradeckém kraji Jan Pokorný.
Vladimír Derner je náměstkem hradeckého hejtmana a na krajském úřadě má na starosti sociální věci. „Zatím tady nemáme žádné náznaky, že dochází k masivním přesunům Romů, což vyvolává jinde problémy. Je ale možné, že jak se přiostřuje sociální situace, tak se společnost ve vztahu k Romům radikalizuje,“ uvedl Derner.
Pravicový extremismus v kraji je typický tím, že nižší počet radikálů doplňují stoupenci neonacismu z okolních regionů. Příkladem toho jsou i události z první poloviny letošního roku v Novém Bydžově na Královéhradecku. Lidé mají v živé paměti zejména napětí mezi Romy a ostatními obyvateli v tomto sedmitisícovém městě.
Protiromské nálady se tam naplno projevily letos na jaře po sériích loupežných přepadení, krádežích a po znásilnění mladé ženy, kdy starosta města označil za viníky Romy. Atmosféru plnou emocí dokonce do Nového Bydžova přijeli mírnit tehdejší ministr vnitra Radek John spolu s ředitelem policie Královéhradeckého kraje Petrem Přibylem. V polovině března potom táhli městem pravicoví radikálové z Dělnické strany sociální spravedlnosti. Většina z nich přijela do Bydžova z měst mimo Královéhradecký kraj.
„Na organizování pochodu Novým Bydžovem se místní extremisté nepodíleli. Iniciativa vycházela z Prahy,“ uvedl Pokorný. V současné době už napětí ve městě polevilo, situace se tam zklidnila.

Od roku 2008 je klid

Situace z hlediska extremismu v Královéhradeckém kraji je v současné době klidnější než třeba před třemi lety, kdy se zejména v severní části regionu pořádaly koncerty extremistických hudebních skupin. Ještě v roce 2008 bylo možné zaznamenat setkání pravicových radikálů na koncertech zejména na Trutnovsku. Většinou šlo o soukromé akce, kde se setkávali neonacisté z celé České republiky i ze zahraničí a kromě pozvaných tam nikdo jiný neměl přístup. Organizování koncertů a setkávání pravicových radikálů byly před lety hlavní projevy aktivity skupiny extremistů v kraji.
„Vedoucí této skupiny potrestal soud. Došlo k přerušení vazeb na členy Národního odboru z Prahy. Od té doby tu žádné takové hudební produkce nejsou,“ uvedl Pokorný. Se zmíněnou skupinou pravicových radikálů souvisí incident z roku 2007, který se odehrál v Bowling baru ve Svobodě nad Úpou na Trutnovsku.

Vzpomínky na Hitlera

V současné době jsou nejčastějšími projevy extremismu v kraji nošení nacistických symbolů či nápisů, hajlování nebo malování hákových křížů po zdech. Z drtivé většiny se jedná o projevy jednotlivců, kteří jednají na vlastní pěst.
„V Královéhradeckém kraji v posledních letech evidujeme ročně jen kolem osmi až devíti trestných činů souvisejících s extremismem. Jedná se o nenásilné projevy extremistů. Z hlediska celorepublikového průměru jsme na tom velmi dobře,“ uvedl Pokorný.
Královéhradecký kraj z hlediska pravicového extremismu stále patří ke klidnějším regionům v Česku. Policisté odhadují, že v celém regionu působí necelé čtyři desítky neonacistů a o takzvaném aktivním tvrdém jádru momentálně nelze hovořit. Typickým přívržencem neonacismu v kraji je mladší člověk ve věku mezi šestnácti a dvaceti lety a pak v menší míře ve věku od pětadvaceti do třiceti let.
„Nelze říci, že se vždy jedná o člověka dělnických profesí s nízkým vzděláním. Jsou mezi nimi i lidé s vyšším vzděláním,“ uvedl Pokorný. Co se týče násilí, jsou nebezpeční převážně mladí neonacisté do dvaceti let.
Téměř neviditelné aktivity pravicových radikálů v kraji mohou také souviset se strategií neonacistů, kteří se v posledních letech naučili policii zbytečně nedráždit. Třeba před patnácti i více lety čas od času i v Královéhradeckém kraji poničili židovský hřbitov či někoho zbili. V současné době nic takového policie nezaznamenává. Ještě méně je slyšet o levicových radikálech a anarchistech. Tyto dvě skupiny radikálů v Královéhradeckém kraji se téměř neprojevují.

Extremismus v Hradci Králové

- V současné době je situace v oblasti extremismu v kraji nejklidnější za posledních deset let.
- Stále nejaktivnější jsou ze všech skupin vyznavačů extremismu pravicoví radikálové, kteří se hlásí k Dělnické straně sociální spravedlnosti. Nejčastějšími projevy jsou nošení nacistických symbolů či hajlov ání.
-Pravicový extremismus v kraji je typický tím, že nižší počet radikálů doplňují při nárazových akcích stoupenci neonacismu z okolních regionů.
- Policie v kraji v posledních letech ročně řeší v průměru kolem osmi až devíti trestných činů souvisejících s extremismem.
- Ohniska etnického napětí jsou v Novém Bydžově, Jaroměři-Josefově, Náchodě, Broumově a Trutnově. Zatím je tam klid.