Nezaměstnaní v kurzu: Číst a psát umíme. Nikoliv všichni

První Kurz funkční gramotnosti pro nezaměstnané v Česku zažil Litvínov. Reakce jsou různé.

Litvínov / Malá třída, na stěně tabule a v lavicích osm žáků. Jsou jimi lidé, kteří marně hledají práci. Jako v kterékoliv jiné třídě se dá mezi studenty rozpoznat, kdo je na vyučování jenom proto, že musí, a kdo je premiant. „Paní napíšu speciální hodnocení pro úřad práce. Je vnímavá. Chybělo jí sebevědomí a neuměla zaměstnavateli prodat své přednosti,“ řekla před posledním vyučovacím dnem Radka Fantová z Litvínovské vzdělávací společnosti. Všichni tito žáci mají povinnou školní docházku dávno za sebou.

„Učím je věci, které potřebují, když shánějí zaměstnání. Vyplnit dotazník, složenku, říct při pohovoru, o jakou práci mají zájem,“ shrnula obsah školení Fantová.

Čtou nebo nečtou?

Ředitel mosteckého úřadu práce Oldřich Malý původně ohlásil, že kurz bude pro ty, kteří neumějí číst a psát. Mezi nezaměstnanými na Mostecku jsou jich dvě až tři stovky. „Dalších víc než tisíc lidí číst umí, ale textu nerozumí. Když jim přijde dopis z úřadu, netuší, co se po nich chce,“ říká Malý.

Na prvním kurzu byla, až na jednu výjimku, ta druhá skupina. Zmínky o tom, že se mají učit číst a psát, je urazila. „První hodiny se mnou nechtěli spolupracovat. Viděli v názvu kurzu slovo gramotnost, hned si to obrátili a cítili se dotčeně. Je tu jen jedna žena, která to neumí. Řekla, že už se učit číst nebude. Po pár dnech ale sama přiznala, že by chtěla umět alespoň čísla,“ popisuje průběh kurzu Fantová.

Obrátili i ostatní. Dvě ženy během školení získaly práci. Měsíc v lavicích podle Fantové má ale smysl jen pro někoho. „Někteří nemají motivaci. Ale povedlo se aspoň přesvědčit většinu, že nemá cenu si něco vynucovat křikem,“ říká Fantová.
Další kurz začne na podzim. Lektoři jej ale upraví podle zkušeností z dosavadní výuky.