Vědci z Harvardovy a Massachusettské univerzity sledovali 787 dospělých kuřáků, kteří se rozhodli s kouřením skoncovat. Ke zlozvyku se vrátila zhruba třetina z nich. Na úspěšnost odvykání se však neměly náplasti žádný vliv.
„Může to znamenat, že kuřáci chápou nikotinové náplasti jako formu záchranné pilulky, a když zjistí, že to nefunguje, zůstanou bez pomoci a mohou mít pocit, že že jsou odsouzeni k neúspěchu,“ píše se ve studii, kterou zveřejnil deník Los Angeles Times.
Výsledky výzkumu tak popírají to, co američtí lékaři berou jako samozřejmost. Odvolávají se totiž na studie z 90. let, které tvrdí, že lidé s náplastí mají až třikrát větší úspěšnost v odvykání, než ti, kteří je nepoužili. Podle Sme.sk jde o lukrativní byznys. Američané totiž za náplasti utratí zhruba jednu a půl miliardy dolarů ročně, přičemž většina těchto peněz plyne z veřejného pojištění.
I proto se prý ozvala firma GlaxoSmithKline, která náhrady vyrábí. Tvrdí, že tyto nové výsledky mohly vyjít pouze v případě, že většina lidí neužívala náplast po dobu osmi týdnů, což je doporučovaná doba. Společnost si stojí za tím, že náplasti jinak fungují.
Výzkumy naznačují, že náplasti zmírňují dopady projevů demence
Ale ani v případě, že by opravdu další studie prokázaly nefunkčnost náplastí při odvykání, nemusí firma GlaxoSmithKline „zavřít výrobu“. Otevírá se jí totiž další pole působnosti. Vědci z Vanderbiltovy univerzity v Nashvillu totiž zjistili, že nikotinové náplasti účinkují u lidí s lehkou kognitivní dysfunkcí a zabraňují rozvoji Alzheimerovy choroby. Dysfunkce se považuje za mezistupeň mezi problémy s pamětí způsobené přirozeným stárnutím a demencí. U pacientů s touto dysfunkcí je větší pravděpodobnost, že onemocní Alzheimerovou chorobou.
Nikotin ale stimuluje receptory na neuronech, které jsou zodpovědné za učení a paměť. Při Alzehimerově chorobě právě tyto neurony odumírají. Pacienti s nikotinovými náplastmi měli po šesti měsících v testech dlouhodobé paměti výrazně lepší výsledky, než ti, kteří náplasti nepoužívali.
