Nissan Qashqai je mnohdy považován za zakladatele třídy moderních rodinných crossoverů. Druhá generace nedávno prošla faceliftem. Přináší toho více, než jen nové nárazníky a světla. Auto hlavně o něco lépe jezdí, což jsme vyzkoušeli v okolí Vídně.
V Evropě je Nissan Qashqai nejúspěšnějším modelem značky. Není se čemu divit, vůz s podivným názvem je na starém kontinentu také nejprodávanějším crossoverem, který navíc staví na hlavu běžnou křivku prodejů v průběhu životního cyklu auta. Nejúspěšnější je totiž Qashqai právě v posledních měsících, kdy se již začíná vyrábět modernizovaná verze.
Japonská automobilka je tak v pozici, kdy je z pohledu zájmu zákazníků důležité hlavně nic nezkazit. To snadno mohlo vyústit ve skutečnost, že se facelift omezí jen na drobné retuše. Tak tomu ovšem není a zmodernizovanou verzi si s předchůdcem určitě nesplete.
Při pohledu na výraznou příď nás při prvním pohledu na reálné auto napadá nová generace Micry. Novinkou jsou LED světlomety se schopností svícení do zatáčky. Jiné jsou také zadní světlomety s výraznější grafikou. Designový jazyk Nissanu je aktuálně ještě odvážnější než kdy dříve, a to vítáme.
Uvnitř bychom ale o něco více změn uvítali. Začněme ale tím, co se změnilo. Tím hlavním je volant, který pochází ze zmíněné Micry. Vypadá skvěle a tlačítka na něm jsou intuitivně rozmístěna. Nově si zákazníci mohou připlatit za vrcholnou výbavu Tekna+, která je pátým stupněm.
Právě s vozem této výbavy jsme jezdili. Díky černé stropnici a designově zdařilým koženým sedadlům jsme cítili nádech exkluzivity. Tento opar však dokážou vymést použité materiály, které jsou stále docela tvrdé, což strohé přístrojovce nepomáhá. Níc však neskřípalo a nevrzalo - dílenské zpracování je dobré.
Zklamáním podle nás je, že Nissan v rámci faceliftu neuvedl i modernější zábavně informační systém. Na rychlost odezvy či přehlednost si nemůžeme stěžovat. Nízká pozice a velikosti obrazovky, stejně jako grafika rozhraní, však Qashqai oproti konkurentům zbytečně sráží. Z hlediska moderních technologií a výjimečného pocitu z interiéru nastavili dnešní konkurenti, v čele s Peugeotem 3008, příliš vysoké měřítko.
V té nejdůležitější disciplíně, kterou jsou jízdní vlastnosti, nás ovšem qashqai nezklamal. Nový je totiž nejen volant, ale i řízení. Posilovač již není tak účinný, díky čemuž je řízení o něco tužší, nikoli však přehnaně. Volant se nyní aktivně vrací do středové polohy, což dovoluje preciznější ovládání. Soustava řízení byla navíc doplněna o aktivní tlumič, který tlumí vibrace.
Nové jsou pružiny odpružení, které dostaly měkčí nastavení. Společně s upravenými tlumiči a silentbloky se podílí na tom, že je jízda o poznání pohodlnější, a především velké rázy novinka tlumí s větším přehledem než předchůdce, se kterým jsme na prezentaci přijeli. Měli jsme tak možnost bezprostředního srovnání.
Díky tužšímu přednímu stabilizátoru auto lépe odolává nedotáčivosti, byť se dle očekávání příď ze zatáčky poroučí vždy jako první. Přesně, jak se od rodinného crossoveru očekává. Důležité však je, že se tak děje postupně a řidič má o přilnavosti předních kol dostatek informací.
Nissan zapracoval na odhlučnění. Nové jsou těsnící materiály za motorem, ve dveřích a skla zadních oken jsou silnější. To všechno poznáte při jízdě, kdy především podvozek pracuje velice tiše a dobře potlačený je i hluk od valících se kol. Aerodynamický šum inženýři Nissanu ztlumili i křidélky pod předním nárazníkem, které zmenšují turbulence.
Test jsme absolvovali s nejsilnější dieselovou motorizací 1,6 a převodovkou X-Tronic. Jedná se o skříň typu CVT, s plynule měnitelným převodem. Samotný motor, který známe z jiných renaultů a nissanů, nepřesvědčí horší kultivovaností na volnoběh, ale při jízdě se zklidní, neupozorňuje na sebe a táhne od 1 500 otáček jako dobrý sluha - až do čtyř tisíc.
Právě v tom nejvyšším spektru jej bohužel drží převodovka v kopcovitých serpentinách, které jsme projížděli. Na rovinách a při vyšších rychlostech sice při sešlápnutí plynu ihned volí náležité virtuální stupně, ale ve zmíněných podmínkách prostě podrží motor ve vysokých otáčkách.
Výsledkem je zbytečný hluk a čekání na plný výkon, než stačí převodovka přejít na ten "správný" převod. To má vliv i na spotřebu. Při občasném využití dynamických parametrů motoru, ale především v kombinovaném režimu město, okresky a dálnice, jsme za celý den dosáhli spotřeby 6,6 litru. Dovedeme si představit i skromnější číslo, byť o špatný výsledek také nejde.
Ve městě nás však X-Tronic potěšil. Při rozjezdech necuká, jen výjimečně, když se řidič nemůže rozhodnout, jak moc chce akcelerovat - to CVT nemají rády. Jízda s ním je jinak krásně plynulá. Pro klidné řidiče pohybující se převážně ve městě či na dálnici je zmíněná motorizace dobrou volbou.
Populární crossover bude k dispozici s portfoliem pohonných ústrojí, které nabízel již před faceliftem. Vznětové jednotky zastupuje motor 1,5 s výkonem 110 koní, výkonnější 1,6 nabídne 130 koní a možnost volby buď převodovky X-Tronic nebo pohonu všech kol. Přeplňovaná zážehová dvanáctistovka umí 115 koní a spřahnout ji lze opět s manuální či bezestupňovou převodovkou. Zážehovým vrcholem je pak 1,6 s výkonem 163 koní s manuálem. Benzinový motor s pohonem všech kol nepořídíte.
