Jméno vesničky Brambory nemá nic společného s touhle hlíznatou plodinou. Horní a Dolní Kruty nejsou pojmenované podle krůt. Po území Polabí je rozesetá spousta vesnic s různě vtipnými, bizarními či roztomilými jmény. Jak vznikla? Pátrací akce týdeníku Sedmička odhalila, že „oficiální výklad“ vzniku názvů sedmi náhodně vybraných vísek se většinou značně liší od mínění místních obyvatel.
Brambory
Jedno je jisté: brambory neměly na jméno Brambor vliv. Už jen proto, že nejstarší zmínka o používání plodiny v českých zemích pochází z roku 1623 – přitom historie obce na Kutnohorsku se začala psát ve 13. století. Název vznikl z německého označení Brandenburg; na místě tedy patrně pobývalo velké množství Braniborů, obyvatel Braniborska.
Dnes však místní trápí něco jiného. „Domorodci jsou přespolním k smíchu. Existuje dokonce říkanka ´dědek nerad brambory´, která spojuje Brambory s dvěma obcemi na Pardubicku,“ říká Vlastimil Rambousek původem z Koukalky, což byla dříve samostatná osada, nyní součást Brambor.
Horní a Dolní Kruty „Tohle MJ (místní jméno) nemůže nijak souviseti se slovem krůta (…), poněvadž krocani byli do Evropy přivezeni z Ameriky teprve v 16. století,“ píše Antonín Profous v obsáhlém a uznávaném díle Místní jména v Čechách. Podle něj Kruty vznikly z přídavného jména krut(ý); jednalo se o ves krutých lidí. „Znám jinou verzi: prý je u nás na silnici hodně zatáček, zákrut,“ říká Jitka Ledašilová z Horních Krut, jejichž součástí jsou Dolní Kruty.
Krchleby
Vesnice s nezvyklým názvem se v Polabí vyskytuje hned dvakrát. Jednou na Kutnohorsku, podruhé u Nymburka. „Lidé si nás pletou. Dokonce se stalo, že člověk omylem dojel k nám, když chtěl k Čáslavi,“ líčí starostka „nymburských“ Krchleb Lidmila Pinterová. „Už podle příjmení poznáme, když se jedná o mýlku a že takový adresát u nás není,“ tvrdí úřednice obecního úřadu „kutnohorských“ Krchleb s necelými čtyřmi stovkami obyvatel.
„Přezdívka ´krchlebi´ označovala lidi, kteří hlavu (leb) na levou (krchou) stranu nakloněnou měli,“ píše Profous. „Vážně to tak bylo?“ ptají se smějící se starší ženy v Krchlebech na Nymbursku. „My už jsme nakloněné jen dopředu,“ vtipkuje jedna z nich. „Tenhle výklad znám, ale pro nás neplatí,“ brání se starostka Pinterová. „Původně jsme bydleli ve Skrchlebech, ještě za mojí babičky,“ říká. Profous však v knize připomíná, že Krchleby se v minulosti nazývaly také Škrchleby…
Křečkov Název údajně nevznikl od křečka – malého živočicha, ale od jakéhosi pana Křečka, někdejšího místního bosse. „Traduje se, že u nás opravdu bylo hodně křečků,“ tvrdí však starostka obce Markéta Jeníková. „Slyšela jsem i to, že lidi tady hodně křečkovali, dělali si zásoby,“ líčí Jeníková. Od minulého víkendu návštěvníka přivítá cedule s nápisem „Vítá Vás obec Křečkov“, na níž zvířátko nechybí…
Tlustovousy Cedule „Tlustovousy“ sice pořád existuje, ves však už samostatná není. Patří pod Tuklaty. „Ani nemá speciální agendu, jak je tomu třeba v případě pražských městských částí,“ říká starosta Per Jenšovský. Tlustovousy mají 180 obyvatel, ale že by mezi nimi převažovali muži tlustých vousů, podle nichž byla obec pojmenovaná, si týdeník Sedmička nevšiml.
Zbizuby Současní obyvatelé historii vzniku své obce neradi slyší. Jde totiž o název posměšný. „Pro lidi, kteří si zbyli (vytloukli) zuby nebo zbyli zubů (přišli o zuby),“ řečené s Profousem. V současné době je podle oficiálních stránek Zbizub v obci 74 domů, z toho 56 obydlených trvale. A zuby už lidem ve Zbizubech dávno dorostly.
Žabonosy U názvosloví téhle obce panuje zásadní rozpor. Antonín Vašek, český jazykovědec a syn básníka Vladimíra Vaška (pseudonym Petr Bezruč) tvrdil, že v Žabonosích lidé kdysi nosili a prodávali žáby. Profous naopak razil názor, že zdejší obyvatelé měli žabí nosy a dával Žabonosy do souvislosti třeba s Žabokrky. Obec ve své prezentaci pro jistotu uvádí obě možnosti.
