Novelizace českého zákona o DPH účinná od 1. ledna 2010 navazuje na Směrnici Rady 2008/8/ES a cílem změn je – u služeb poskytovaných mezi podnikateli – přenést zdanění služeb do státu, ve kterém leží místo spotřeby služby. Fungováním nových pravidel by se měly výrazně omezit případy, kdy se museli podnikatelé z jednoho členského státu registrovat k místním daním z přidané hodnoty v dalších státech, podávat tam daňová přiznání a odvádět v jiném státě místní daň z přidané hodnoty.
Všeobecným pravidlem nyní je, že místem plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani (podnikateli) je místo, kde má příjemce služby sídlo. Pokud je služba poskytnuta provozovně, je místem plnění místo, kde se nachází provozovna. Principy pro stanovení místa plnění pro osoby/ nepodnikatele (tzv. osoby nepovinné k dani) zůstávají zachovány a místo zdanitelného plnění se určí podle sídla subjektu poskytujícího službu.
#####Z každého pravidla existuje výjimka
Ze základních pravidel, jak by ne, však existují výjimky, a tak musejí podnikatelé, kteří poskytují služby subjektům z jiných států EU, nejprve zkoumat, jaký statut (podnikatel či nepodnikatel) má jejich odběratel, a v druhém kroku, zda služba, kterou poskytují, nevybočuje z rámce základních pravidel a nemá stanovený zvláštní režim. A výjimkou ze základního pravidla jsou i služby, které se vztahují k nemovitostem, tedy většina stavebních prací. Proč většina a nikoli všechny?
Protože ne všechny stavby jsou nemovitostmi a stavební práce, které se týkají movitých staveb, mohou mít jiný režim. Dokud se investor/odběratel a nemovitost nacházejí v jedné zemi, je to relativně jednoduché (posuzujeme vztahy mezi podnikateli). Všechny různé cesty k určení místa zdanitelného plnění vedou ke stejnému cíli, nebo chcete-li, do stejného místa zdanitelného plnění a režimu daně z přidané hodnoty. Pokud si například český investor objedná stavební práce pro nemovitost v Česku od německého dodavatele, bude místo plnění u dodávek vždy v Česku.
Buď proto, že se jedná o stavební práce vztahující se k nemovitosti v Česku, nebo pokud se jedná o stavební práce na stavbě, která není nemovitostí, pak podle základního pravidla (typicky to mohou v dnešní době být projekty solárních elektráren, které nejsou stavbou spojenou se zemí pevným základem, tedy nemovitostí), nebo pokud se jedná o dodání zboží s instalací (opět jsou dobrým příkladem solární elektrárny), je místem plnění Česko – obecně místo, kde je zboží instalováno či smontováno.
#####Pozor na povinnou registraci českého odběratele
Obdobně to platí i v opačném směru, pokud se české stavební firmy podílejí na projektech v dalších zemích, kde se nachází i nemovitost (a neliší se země nemovitosti a odběratele/investora), fakturují své práce bez daně, protože místo zdanitelného plnění se nachází v zemi, kde je sídlo odběratele či se tam nachází nemovitost. Ty „malé“ podnikatele, kteří ještě nejsou plátci, protože se nezaregistrovali buď dobrovolně, nebo jejich obrat (tak, jak obrat definuje zákon o DPH) nepřesáhl jeden milion korun, může překvapit povinná registrace, a to přesto, že ani s posledně poskytnutými přeshraničními službami stále ještě nepřesáhli ten „jeden“ milion korun.
Povinná registrace se totiž od letošního roku týká všech osob povinných k dani, které poskytují služby s místem plnění v jiném členském státě, pokud je z těchto služeb povinen přiznat a zaplatit daň příjemce těchto služeb. U služeb v opačném směru směřujících k české nemovitosti, tedy je-li odběratelem služeb český podnikatel, ale doposud neplátce, může opět překvapit povinná registrace českého odběratele a následná povinnost přiznat DPH (na českého odběratele je daňová povinnost přenesena mechanismem reverse-charge).
#####Komplikovaná procedura při podnikání ve třetí zemi
Pravé problémy ale nastanou, když si například německý investor objedná subdodávku stavebních prací u české firmy pro nemovitost či projekt v Rakousku. Jde-li o práce na nemovitosti, leží místo zdanitelného plnění v Rakousku a dodávka může podléhat rakouské dani z přidané hodnoty. Stejně tak to dopadne u dodání zboží s jeho instalací či montáží v Rakousku, a to opět bez ohledu na to, že objednatelem dodávek zboží je německý subjekt. Pokud jde o práce na stavbě, která není nemovitostí, bude místo zdanitelného plnění ve státě odběratele, tedy v našem případě v Německu, a uplatní se reverse-charge mechanismus. A nemusí se vždy jednat jen o případy, kdy „parta dělníků“ jede do druhé země.
[file:7657:small:right]
Za služby vztahující se k nemovitostem jsou považovány, kromě dalších, i služby architektů, zahradních architektů, správa budov v zahraničí, lesnické a zemědělské práce, geologické průzkumy, geodetické práce a mohou to být i právní služby (příprava smluv a dalších dokumentů výlučně se vztahující k nemovitostem v jiném členském státě). A když si v tomto trojstranném propletenci český dodavatel, řekněme třeba architekt, nechá vypomoci od jiného českého architekta (bavíme se o nemovitosti v Rakousku), i v tomto případě dodávky mezi dvěma českými subjekty, která proběhne fyzickým či elektronickým předáním plánů v Česku, se místo zdanitelného plnění nachází v Rakousku a podléhá předpisům o rakouské dani z přidané hodnoty.
Máte-li po přečtení a pochopení příkladů výše pocit, že není pravda to, co bylo napsáno v úvodu, tedy že nová pravidla směřují k omezení četnosti registrací podnikatelů poskytujících služby v jiných členských státech, vezměte v úvahu, že trojstranné obchody ve stavebnictví i v jiných oborech budou na okraji hlavního proudu podnikání. Pokud však takové okolnosti nastanou, je třeba zpozornět a hledat odpověď na otázku, ve kterém místě (zemi) leží místo zdanitelného plnění u poskytovaných služeb, a buď respektovat s tím související povinnosti – třeba i v jiných státech –, nebo zvážit, zda není nabízený obchod vhodné strukturovat jiným způsobem. Je to vždy snazší cesta než spor s finančním úřadem o nesplněných daňových povinnostech. A může se jednat i o daňové povinnosti v jiných členských státech. Evropská daňová administrativa sice „mele“ pomalu, ale i to se pomalu mění.
