Když před časem svěřil Václav Havel Národnímu muzeu své řády a vyznamenání, měl jediné přání, aby je zpřístupnilo všem zájemcům. To nyní muzeum udělalo.
Expozice Řády Václava Havla – Pocta demokracii představuje šestadvacet řádů a vyznamenání, které českému prezidentovi udělily vlády celého světa, od Jordánska přes většinu evropských zemí po Uruguay.
„Na výstavě jsou nejvzácnější vyznamenání a řády. Jsem přesvědčený, že o ni bude velký zájem,“ řekl generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Pomohl i sběratel
Havlovy řády doplňují exponáty ze sbírky, které muzeu daroval v roce 1997 sběratel Václav Měřička. Jde o největší světovou sbírku evropských řádů a vyznamenání.
Návštěvníci tak mohou porovnat třeba Havlovo současné nejvyšší maďarské vyznamenání s jeho rakousko-uherským předchůdcem, řádem svatého Štěpána z Měřičkovy sbírky.
Podobně i Havlův řád Čestné legie (na snímku). Přímo na slavkovském bojišti ji od Napoleona získal jeden z místních ranhojičů.
Bílý lev
Na výstavě v Národním muzeu nechybějí ani nejcennější české řády, které Václavu Havlovi náležely jako prezidentovi.
Nejvyšším z nich je Řád bílého lva, který byl původně určený jen cizincům.
Řád se uděluje od roku 1922. Inspirací byl tehdy Český šlechtický kříž, který založil v roce 1814 František I.
„Řád byl odměnou pro císařovu českou tělesnou stráž, kterou tvořilo osmatřicet šlechticů. Ti ho doprovázeli na tažení proti Napoleonovi,“ vysvětlil komisař výstavy Tomáš Kleisner.
Bývalý prezident Václav Havel zapůjčil řády pro výstavu v Národnímu muzeu s ještě jednou podmínkou. Pokud bude některý z nich potřebovat, pracovníci muzea vitríny otevřou a „půjčí“ mu jej.
