Novela zákona přináší na 300 změn

Nejvýznamnější novelou zákona o dani z přidané hodnoty (dále „ZDPH“) je zákon č. 302/2008 Sb., který nabývá účinnosti 1. ledna 2009. Přináší více než 300 změn. Některé jsou však spíše technického rázu a odstraňují dosavadní nepřesnosti a nesrovnalosti ve vazbě na evropské právo. Některé obsahové změny významně ovlivní i nakládání s nemovitostmi.

Jednou ze základních změn je nahrazení pojmu „platba“ pojmem „úplata“ v řadě ustanovení ZDPH. Úplata je širší pojem a oproti platbě (zaplacení penězi nebo platebními prostředky nahrazujícími peníze) zahrnuje navíc poskytnutí nepeněžitého plnění. Pro některá ustanovení (obrat – § 6, nárok na odpočet daně – § 74, § 76, úprava odpočtu daně – § 78) je důležité nahrazení účetních pojmů „dlouhodobý hmotný majetek“ a „dlouhodobý nehmotný majetek“ pojmy ze zákona o daních z příjmů „hmotný majetek“ a „odpisovaný nehmotný majetek“. Obsahově jsou tyto pojmy užší než dosavadní účetní pojetí. Obratem se nově rozumí souhrn úplat bez daně (včetně dotace k ceně), které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění s místem plnění v tuzemsku. Jedná se o úplaty za plnění zdanitelná, osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně a některá plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně včetně převodu a nájmu nemovitostí. Do obratu se nezahrnuje mj. úplata z prodeje pozemků, které nejsou účtovány jako zboží. Nová definice obratu se zužuje pouze na plnění uskutečněná v tuzemsku.

#####Datum uskutečnění plnění

V ustanovení § 21, které řeší okamžik povinnosti přiznat daň u zdanitelných plnění, respektive povinnost přiznat v přiznání osvobozená plnění, novela přináší tyto změny:

• Byl zrušen speciální postup při dodání energií a služeb spojených s nájmem, kdy povinnost přiznat daň dosud vznikala až k datu zjištění výše přeúčtovávané částky (například při přeúčtování vlastníkem nájemcům na základě faktur dodavatelů energií a služeb). Při přeúčtování tepla, chladu, elektřiny, plynu a vody a u služeb souvisejících s nájmem nemovitostí se bude nadále přiznávat daň standardním postupem, tj. již ke dni přijetí zálohy není-li vlastníkem fyzická osoba, která nevede účetnictví.

• Dnem uskutečnění plnění při převodu nemovitostí je od 1. 1. 2009 den předání nemovitosti nabyvateli do užívání, nejpozději den doručení potvrzené listiny od katastrálního úřadu. V mnoha případech tedy bude daň odváděna dříve než dosud. A současně bude nutnost doložení předání nemovitosti nabyvateli zvyšovat administrativní náročnost. Den předání se uplatní vždy u nemovitostí nezapisovaných do katastru nemovitostí.

• U nájmů nemovitostí osvobozených od daně podle § 56 ZDPH je dnem uskutečnění plnění nejpozději 31. 12. Tímto ustanovením se mají eliminovat spekulace s odkladem přiznání plnění kvůli výši vypořádacího koeficientu.

• Fyzická osoba, která nevede účetnictví, může přiznat daň i z přijaté úplaty před datem uskutečnění zdanitelného plnění. Pokud daň přizná, musí vystavit daňový doklad.

#####Daňové doklady

Daňový doklad je povinen vystavit plátce i bez vyžádání, pokud mu vznikla povinnost přiznat daň (§ 26 ZDPH). Výjimkou je zjednodušený daňový doklad, který zůstává „na požádání“. Daň na daňových dokladech se ponechává v haléřích nebo se zaokrouhluje na nejbližší měnovou jednotku v oběhu (na celé Kč).

#####Základ daně

V § 13, § 14 a § 51 ZDPH byla vypuštěna speciální úprava pro přeúčtování energií a služeb, které nebyly za stanovených podmínek předmětem daně, a osvobozených činností. V principu lze i nadále používat tento režim podle nové úpravy v § 36 odst. 11 ZDPH. Dosavadní úprava přeúčtování byla nahrazena úpravou, která fungovala v období 1. 5. 2004– 31. 12. 2004. Podle ní přeúčtovávané částky vynaložené jménem a na účet jiné osoby se nezahrnují do základu daně, a to za podmínek, že přijatá částka nepřevýší uhrazenou částku a současně nebyl uplatněn nárok na odpočet daně na vstupu. Neplatí už podmínka způsobu „odpovídajícího“ účtování nebo evidování. Tento režim lze nově uplatnit i u dodání movitých věcí. Při poskytnutí plnění pro účely nesouvisející s ekonomickou činností, například některých bezúplatných plnění, plnění pro osobní spotřebu fyzické osoby či plnění pro zaměstnance, je základem daně:

• při dodání zboží pořizovací cena dodávaného nebo obdobného zboží, resp. celkové vynaložené náklady na dodání zboží, není-li pořizovací cena známa,

• při poskytnutí služby celkové náklady na poskytnutí služby.

Není tedy nutné zjišťovat cenu obvyklou.

#####Oprava sazby daně a výše daně

Dosavadní úprava neumožňovala plátci opravit daňovou povinnost, pokud se „ošidil“. Nově se v § 49 a § 50 řeší i postup opravy ve prospěch plátce daně. Důležité je jistě i to, že se tento postup uplatní v řádném, nikoli dodatečném daňovém přiznání.

#####Převod a nájem nemovitostí

Abychom správně posoudili, zda je převod nemovitosti zdanitelným plněním nebo plněním osvobozeným od daně, je nutné testovat tříletou lhůtu od určitého data. Dosud se testovala dvě data ve vzájemné vazbě. Nově je převod staveb, bytů a nebytových prostor podle § 56 ZDPH osvobozen od daně po uplynutí tří let od vydání prvního kolaudačního souhlasu nebo od data, kdy bylo započato první užívání stavby, a to k tomu dni, který nastal dříve. Vypouští se úprava, která lhůtu při technickém zhodnocení vázala na kolaudaci změny dokončené stavby. Definice pojmu „kolaudace“ byla v § 4 ZDPH vypuštěna.

Při zdaňování nájmu nemovitostí se ruší oznamovací povinnost vůči správci daně (do 30 dnů od uzavření nájemní smlouvy oznámit správci daně, že nájem bude zdaňován).

#####Finanční pronájem

Obecně je za finanční pronájem považován převod práva užívat najaté movité věci a nemovitosti na základě smlouvy, která stanoví povinnost nájemce nabýt předmět nájmu. Takovéto plnění je považováno za převod nemovitosti nebo dodání zboží. Povinnost přiznat daň vzniká jednorázově k datu uskutečnění zdanitelného plnění, nikoli postupně podle splátkového kalendáře. Nejedná se o dílčí plnění. V případě sjednaného práva odkoupení najaté věci se podle nové úpravy jedná o poskytnutí služby. Povinnost přiznat daň na výstupu vzniká u jednotlivých splátek (dílčích plnění) uvedených ve smlouvě, resp. splátkovém kalendáři. U finančního pronájmu osobního automobilu, kde plátce daně nemá nárok na odpočet daně na vstupu, zůstává zachována dosavadní úprava. Jedná se o dodání zboží jak v případě povinností odkoupení, tak v případě práva odkoupit předmět nájmu.

#####Místo plnění

ZDPH upřesňuje místo plnění u některých služeb (například poradenské, reklamní apod.) podle § 10 odst. 6. Důvodem je dosavadní rozpor ZDPH s evropským právem.

#####Nárok na odpočet daně na vstupu

Pro uplatnění nároku na odpočet daně na vstupu ZDPH v § 73 upouští od povinnosti mít daňový doklad zaúčtovaný nebo zaevidovaný. Podmínkou tedy nadále je pouze, že plátce nárok na odpočet daně prokazuje daňovým dokladem. Potvrzuje se, že nárok na odpočet daně lze uplatnit v řádném daňovém přiznání, a to do tří let od konce zdaňovacího období, kdy mohl být nárok poprvé uplatněn. Pouze v případě povinnosti krátit daň na vstupu vypořádacím koeficientem i nadále platí, že nárok na odpočet daně lze uplatnit v řádném daňovém přiznání pouze za zdaňovací období kalendářního roku, ve kterém mohl být nárok nejdříve uplatněn. V ostatních případech je nutné předkládat dodatečné daňové přiznání. Nárok na odpočet daně při změně režimu (§ 74) se týká i zabudovaného zboží a služby jako součásti hmotného majetku, odpisovaného nehmotného majetku, pozemků jako DHM a zásob. Odpočet daně u pořízeného hmotného majetku a nehmotného majetku, popřípadě u stavebních pozemků, podléhá povinné dodatečné úpravě podle § 78 ZDPH v období pěti kalendářních let po sobě jdoucích, počínaje rokem pořízení, pokud došlo ke změně v nároku na odpočet daně v důsledku změny účelu použití tohoto majetku. Například pokud plátce uplatní nárok na odpočet daně při výstavbě budovy, ale budovu prodá až po třech letech od vydání kolaudačního souhlasu. Úprava se dosud prováděla u majetku ve vlastnictví plátce a u technického zhodnocení, které vynaložil nájemce na najatém hmotném majetku. Od roku 2009 se tato úprava týká i technického zhodnocení hrazeného vlastníkem na vlastním majetku. Pětileté období pro úpravu odpočtu se počítá od roku, ve kterém bylo technické zhodnocení uvedeno do stavu způsobilého k obvyklému užívání. Například pokud plátce provede v letech 2007–2009 rekonstrukci vlastní starší budovy a nárokuje daň na vstupu na základě obdržených daňových dokladů a pokud po kolaudaci stavebních úprav v roce 2009 bude v období až do konce roku 2013 stavbu pronajímat neplátci, musí provést úpravu odpočtu daně a „vrátit“ poměrnou část uplatněného odpočtu z let 2007–2009.

#####Nový tiskopis přiznání

Od roku 2009 budeme vyplňovat zcela nový tiskopis přiznání k DPH, vzor č. 15. Přiznání je kratší, dvoustránkové. Obsahuje některé údaje, které se dosud nevyplňovaly.