Nový rok začal drobnou revolucí ve školství. Žáci se musí připravit na to, že budou podávat přihlášky už jen maximálně na dvě vysoké školy. A ředitelé škol budou mít nově šestileté funkční období, po jehož konci musí své místo v případě zájmu obhajovat v konkurzu.
Žáci a jejich rodiče nejvíce pocítí první změnu. Maximálně dvě přihlášky mohou podávat místo dosavadních tří. V prvním kole přijímacího řízení na jeden obor navíc nebude možné udělat zkoušku ve více různých termínech.
Důvodem omezení je to, že pro školy bylo velmi náročné zpracovávat velké množství přihlášek. „Původně jsem to měnit nechtěl, ale nářky ředitelů středních škol byly velmi početné. Administrativní zátěž a náklady kvůli přihláškám jsou opravdu velké,“ vysvětloval ministr školství Josef Dobeš.
Budoucí středoškoláci dostali naopak delší lhůtu, aby se rozhodli, jestli na vybranou školu nastoupí, nebo ne. Doposud museli své rozhodnutí potvrdit do pěti dnů od doručení oznámení o přijetí. Novela jim dává možnost se rozmýšlet až deset dnů.
Další změnou je omezení funkčního období ředitelům škol na šest let. Je však možné ho prodloužit o dobu mateřské nebo rodičovské dovolené. Případně o dlouhodobé uvolnění pro výkon veřejné funkce. Když bude funkční období ředitele končit, musí projít ředitel rekonkurzem. Případně Česká školní inspekce vyhlásí konkurz na nového ředitele.
Inovovaný zákon počítá s oficiálním vznikem a pevnějším právním zakotvením firemních školek. Školy a školská zařízení také dostanou povinnost „vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující prostředí“.
Ohrožení malých škol?
Změn však ministerstvo plánuje více. Především chce změnit způsob, jakým přerozděluje peníze pro regionální školy. Ty by podle plánů resortu měly dostávat peníze podle naplněnosti tříd. Podle úředníků by se jen na druhém stupni základních škol ušetřilo zhruba čtyři sta milionů korun.
„Zatímco ředitel školy se 192 žáky a deseti třídami má v současnosti rozpočet 4,4 milionu korun, ředitel se stejným počtem žáků v osmi třídách má o téměř dvě stě tisíc méně,“ uvedl náměstek ministra školství Ladislav Němec.
O rozdělování peněz rozhoduje vedení krajů nebo obcí, které často připlácí na školu s menším počtem žáků, protože ji chtějí zachovat. Nově by školy měly dostávat peníze na ideálně naplněnou třídu, například se čtyřiadvaceti žáky. Pokud by měly dětí méně, dostávaly by i méně peněz.
„Je třeba změnit systém financování, aby ředitelé věděli, kolik peněz budou mít v příštím roce,“ vysvětlil Němec. Doposud byly mezi školami ze stejného kraje rozdíly v přidělených penězích na jednoho žáka až třicet procent.
„Tento systém tak žáka staví do role jednotky pro přívod peněz,“ kritizoval současné rozdělování peněz na hlavu Dobešův podřízený Vlastimil Finke. Každý žák tak s sebou nese třeba padesát tisíc korun do rozpočtu školy.
Ministerstvo chce změnami financování reagovat i na demografický propad. V září sice do základních škol nastoupilo o šest tisíc dětí víc než loni, ale v předchozích letech žáků pokaždé ubývalo.
Lepší školy dostanou víc
Nový systém také počítá se sjednocením sazeb pro žáky jednotlivých typů škol. Nyní kraje podle ministerstva dotují slabé školy na úkor dobře fungujících. To znamená, že základní škola v jednom kraji má na žáka třeba dvaadvacet tisíc korun a škola v jiném kraji třeba čtyřicet tisíc korun. Každý rok se to navíc mění a pro ředitele je pak těžké plánovat rozpočty.
Podle Finkeho dá reforma ředitelům kromě finanční jistoty i volné ruce v nakládání s penězi. „Aby si sám rozhodl, jestli použije o pět tisíc korun víc na pomůcky, nebo jestli je použije někomu na odměny,“ vysvětlil Finke. Změny by podle plánů ministerstva měly začít platit v roce 2013.
Podle opozičních sociálních demokratů touto změnou dojde k likvidaci mnoha venkovských škol. Stínový ministr školství Marcel Chládek tvrdí, že koncepce zavádí například institut „optimálně naplněné třídy“, který bude zřizovatele nutit ke slučování tříd a rušení škol. „V plánu je v podstatě snížení rozpočtu pro veřejné školství, což výrazně ovlivní kvalitu vzdělávání,“ zlobí se Chládek.
Podle něj hrozí celkové výrazné rozkolísání systému regionálního školství, neboť školy nebudou mít dostatek času se na radikální změnu připravit.
Školským odborům se zase nelíbí například novinky v platových tabulkách učitelů a plánovaném testování žáků pátých a devátých tříd. Podle odborové rady Moravskoslezského kraje ministr Dobeš hazarduje s českým školstvím a vytváří v něm nepříjemnou atmosféru nejistoty.
Odbory nesouhlasí se zařazením učitelů s diplomem do stejné platové tabulky, v níž jsou nekvalifikovaní. Novela také ruší takzvaný věkový automat, podle nějž měli kantoři s určitou délkou praxe nárok na vyšší plat.
„Tímto krokem ministr vyvolá sociální nejistotu v řadách učitelů a dalších školských pracovníků. Bude to mít špatný dopad na kvalitu výuky,“ tvrdí odboráři. Dobeše vyzvali k odstoupení z funkce, což podpořil i republikový výbor základních škol.
Jde o peníze
Odbory se také obávají, že po navýšení platů o pět set a až patnáct set korun v tomto roce bude v dalších letech následovat propad. Odboráři dále žádají, aby se dorovnaly platy nepedagogů, například kuchařek a školníků, na úroveň roku 2010.
Odborům se nelíbí ani plošné testování žáků v pátých a devátých třídách. Hlavně pokud by se využilo při rozdělování dětí na budoucí středoškoláky a učně. Nepozdává se jim rovněž revize školních osnov.
Ministr školství si z výtek odborářů nic nedělá. „Oni velmi rádi demonstrují a vydávají nejrůznější zprávy. Ale starají se také o konkrétní učitele?“ reagoval Dobeš. Jako příklad uvedl, že se zastal kantorů propouštěných na letní prázdniny, zatímco odbory se za ně podle něj nepostavily.
