Nový život staré dobré cihly

Pálená cihla je známa jako stavební materiál již několik tisíc let. Za tu dobu prošla vývojem od klasických plných kvádrů k moderním tepelněizolačním prvkům s velmi nízkým prostupem tepla. „Ukazuje se, že nejlepších užitných vlastností se dosahuje při kombinaci složitého děrování a izolačního materiálu,“ přibližuje Pavel Heinrich ze společnosti Heluz.

Úspěšně se již vyvíjejí izolační hmoty na anorganické bázi, otevírá se i možnost použití odpadních, resp. recyklovaných materiálů. Vývoj se však ani v dalších směrech nezastavuje, a cihla tak rozhodně nepatří k ohroženým „druhům“.

#####Nové tvary i suroviny

Jednou z oblastí, která bude dále zkoumána, je vývoj keramického střepu a vytváření cihlářské suroviny. V současné době je zaměřen na snižování tepelné vodivosti při zachování maximálně možné pevnosti. „Další podmínkou tohoto směru vývoje je používání surovin, zejména charakteru odpadních hmot, které jednak zlepšují vlastnosti střepu, například tvorbou pórů svým vyhoříváním při vypalování, jednak snižují energetické nároky na výpal nebo zlepšují proces sušení,“ poznamenává Heinrich. Tento vývoj zároveň slouží i v oblasti likvidace odpadních hmot. Budoucnost cihly spočívá v hledání nových možností vytváření samotné geometrie bloků, potlačující přenos tepla. Takovéto zvyšování tepelného odporu závisí ale na rozvoji nových technologií.

„Možnosti tvarování cihel jsou v podstatě omezené pouze technologií a v budoucnu se můžeme dočkat úplně jiného přístupu, než je doposud běžný,“ domnívá se. Ruku v ruce s tímto vývojem kráčejí i aktivity vedoucí k novým spojovacím materiálům, povrchovým úpravám a technologiím konstrukcí. Od běžných vápenocementových malt se již přešlo k tepelněizolačním maltám, v současné době se používají tzv. tenkovrstvé malty zastoupené buď celoplošnými lepidly, nebo ulpívajícími pouze na samotných žebrech cihel. Také tyto tenkovrstvé malty mohou být vyztužovány tkaninami či vlákny. „Poměrně nový způsob lepení cihel představuje používání speciálně vyvinutých polyuretanových pěn či lepidel, které vykazují jedny z nejlepších vlastností,“ podotýká Heinrich.

#####Cihla s polystyrenem

Nový život tradičnímu materiálu vdechly výplně z polystyrenu snižující prostup tepla na úroveň zatepleného zdiva, avšak i při menší tloušťce. Firma Heluz nyní rozmnožila rodinu těchto cihel o broušený cihlový blok Family 50 2in1 s integrovanou tepelnou izolací. Nová cihla dosahuje součinitele prostupu tepla U = 0,11 W/m2K při tloušťce 500 milimetrů, což odpovídá stejné hodnotě zatepleného zdiva o síle 610 mm. K dosažení těchto parametrů byla cihla s dvěma sty od sebe oddělených vzduchových dutin vyplněna polystyrenem. „Tepelněizolační parametry cihelného bloku se tím zvýší až o 40 procent,“ uvádí Heluz. Expandovaný polystyren pevně zafixovaný v dutinách cihel je paropropustný a ve zdivu tak nedochází k hromadění kondenzované vodní páry, jako tomu je při nesprávně provedeném kontaktním zateplení. Výrobek je vhodný pro stavbu nulových, pasivních a nízkoenergetických domů. Ke spojování cihel se používá buď celoplošné lepidlo, které pomocí maltovacího vozíku vytváří tenké spáry, nebo pěna. Pro omítání vnějšího líce zdiva se doporučují lehčené jádrové nebo tepelněizolační omítky.

#####Cihly s vatou a fólií

Na trh přichází též cihla s vylepšenými tepelněizolačními vlastnostmi POROTHERM 42,5 T Profi od společnosti Wienerberger. Je rovněž určena pro výstavbu nízkoenergetických a pasivních rodinných domů bez potřeby dalšího zateplení obvodových zdí. Spolu s ní se zavádí na trh fólie BAUTEX ZIP – POROTHERM s integrovanou geotextilií, která řeší hydroizolaci zdí na základové desce i okenních parapetech, ochranu proti radonu i nepřízni počasí během výstavby. Soubor novinek doplňuje univerzální malta POROTHERM Profi, kterou je možné nanášet v ložné spáře pouze na žebra cihel nebo po celé její ploše. Cihla T Profi s minerální vatou spojuje vlastnosti keramiky a tepelného izolantu. Umožňuje jednoduchou a rychlou výstavbu, vhodnou i pro stavebníky svépomocí. Protože obvodové zdivo není nutné dodatečně zateplovat, snižují se náklady na výstavbu, vytápění i údržbu domu. Zdivo přitom umožňuje prostup vodních par, takže vytváří předpoklady pro vznik zdravého a příjemného bydlení. Zdivo z těchto cihel s třícentimetrovou omítkou z tepelněizolační malty dosahuje hodnotu prostupu tepla U = 0,16 W/m2K, a to při velmi nízké tepelné vodivosti 0,08 W/mK. Protože je izolant skrytý uvnitř cihly, není náchylný na mechanické poškození ani povětrnostní vlivy. Zdivo z těchto cihel má také výborné akumulační vlastnosti, v zimě brání rychlému vychladnutí domu, v horku zabraňuje přehřátí.

#####Pro úsporné rodinné domy

Cihla POROTHERM 42,5 T Profi při celkové tloušťce 425 mm obsahuje ve svých dutinách 280 mm tepelného izolantu. Stěna z těchto cihel odpovídá například zdivu z cihelných bloků o tloušťce 240 mm, zateplená izolantem tloušťky 180 mm. Plně tak nahrazuje sendvičové zdivo. I přes na první pohled masivní vzhled váží tato cihla pouze 16,6 kilogramu. Její nízká hmotnost spolu s technologií zdění na tenkovrstvou maltu usnadňuje a zrychluje výstavbu. Protože se speciální malta nanáší na cihly maltovacím vozíkem pouze v jeden milimetr silné vrstvě, minimalizují se tím ložné spáry a nehrozí zde vznik tepelných mostů. Přestože je minerální vata uvnitř cihly hydrofobizována, takže odolává navlhnutí, je důležité rozestavěné zdivo vždy chránit před deštěm nebo sněhem. K tomu mohou stavebníci nově využít speciální fólii BAUTEX ZIP – POROTHERM ve dvou podobách. Spodní má v sobě integrovanou geotextilii a slouží jako ochrana proti radonu z podloží a zároveň řeší hydroizolaci zdí na základové desce. Horní fólie se používá proti zatékání vody do zdiva při stavbě i jako trvalá ochrana pod parapety.

#####Cihla se nemusí bát

Předchozí řádky dávají naději, že zdivo z pálených cihel bude stále patřit k nejoblíbenějším stavebním materiálům, zejména pro obytné budovy. Požadavky na tepelnou ochranu budov, resp. obvodové stěny, se za posledních padesát let zpřísnily přibližně šestkrát, z toho jenom za posledních deset let asi dvakrát. „U zdiva z pálených cihel došlo k navýšení tepelného odporu za posledních padesát let jedenáctkrát, z toho za posledních deset let asi třikrát,“ vypočítává Heinrich. Zároveň podle něj došlo k výraznému zefektivnění výroby, úspoře keramického materiálu, ale i malty či omítky.

„Cihly si právě díky tomu, že jsou z keramiky, zachovávají výjimečnou trvanlivost a neměnnost svých parametrů. Tímto se může chlubit málokterý materiál,“ tvrdí. Nové technologie a metody, kterými lze zvýšit izolační a užitné vlastnosti cihelných bloků pro jednovrstvé zdivo, používají i tuzemští výrobci a drží tak krok s technologicky vyspělými zahraničními výrobci, například v Německu a Rakousku. „To dokumentuje i to, že na českém trhu jsou dostupné cihelné bloky, kdy zdivo z těchto bloků dosahuje hodnot U = 0,15 W/m2K, a v případě vyplnění dutin cihelného bloku izolačním materiálem je dosahováno až hodnot U = 0,11 W/m2K,“ uzavírá Heinrich.