Obavy Stanislava Bernarda o Evropu
Široký úsměv spolumajitele a šéfa humpoleckého pivovaru Stanislava Bernarda září z etiket lahví piva, které jeho firma vyrábí už přes dvacet let. Za tu dobu se jeho značka stala kultovní a z Bernarda je osobnost daleko přesahující pivovarnický průmysl. Je mu však opravdu do smíchu? Zdá se, že o osud svého pivovaru se bát nemusí. Strach má ale z politického vývoje v Evropě i v Česku. I proto spoluzaložil Nadační fond proti korupci. „Po revoluci jsme čekali, že se situace bude lepšit. Momentálně takový optimista nejsem,“ říká opatrně šestapadesátiletý opavský rodák Bernard.
Vypijete někdy tolik piva Bernard, že se opijete?
To ne. Ale udělat si z piva dobrou náladu umím.
A co vám ji kazí, když říkáte, že momentálně nejste moc optimista? Je to hospodářská krize a obavy o euro? Vzhledem k tomu, že pivovar Bernard hodně vyváží..
Samozřejmě. Doufám, že euro přežije. Ale jestli v toi věřím, to vám neřeknu. To neví nikdo. Měli jsme nedávno ve firmě belgické partnery a nemohli jsme na to nenarazit. Z diskuse, kterou jsme kolem toho měli, vyplynulo, že nikdo dnes nedokáže říct, jak to s eurem dopadne.
Jste tedy zastáncem eura?
Neřekl bych, že jsem jeho zastáncem. Ale když už tady je, tak by jeho likvidace způsobila obrovské ekonomické potíže. Zádrhel není v euru, ale především v žití na dluh. To je obecný a dlouhodobý problém, který se netýká jen eurozóny. Žití na úvěr vyžaduje důvěru těch, kteří peníze půjčují a podle mého pocitu je vyčerpaná víra v země, kterým se dlouhodobě půjčovalo. Investoři přestávají věřit, že je
možné takto dál pokračovat. Pochybují, že ty země dokážou peníze vracet.
Ale o životě na úvěr z vlastní zkušenosti víte dost. Na pivovar jste si museli půjčit.
V roce 1991 jsme museli do jednoho měsíce od vydražení zaplatit za humpolecký pivovar. Podařilo se nám získat úvěr dva nebo tři dny před vypršením toho termínu. Šli jsme do toho úplně z „voleje“. Zastavil jsem třeba rodinný domek. Více možností jsme neměli. Ručili jsme tehdy i pivovarem, ale ten byl ve velmi špatném stavu, jeho účetní hodnota byla jen necelých deset milionů korun. My jsme ho vydražili za dvaapadesát milionů, včetně zásob. Podmínky pro nás byly mírně řečeno vražedné a získat úvěr byl tehdy neuvěřitelný stres.
Kdybyste začínali teď, bylo by to podnikatelsky obtížnější, nebo stejné jako tehdy, s podmínkami, které nyní dávají banky?
Jsou to naprosto nesrovnatelné situace. Tehdy bylo po revoluci, všichni jsme byli plní nadšení a představ, že to tu půjde k lepšímu. Byla i kupa problémů. Ale zásadní rozdíl byl, že jsme prošli radikální změnou od polototalitního systému ke svobodné společnosti. Dnes celkovou situaci včetně stavu v okolních zemích vnímám s velkými obavami. Západní svět je předlužený a dnes začínat podnikat je velmi obtížné. Alespoň v takovéto branži nebo za podmínek, za jakých jsme začínali my. Tehdy se dalo čekat, že se věci budou lepšit, například že se bude zvyšovat koupěschopnost Čechů. Momentálně takový optimista nejsem.
Postavil jste se na stráž proti takzvanému europivu. Myslíte, že piva z malých pivovarů mají dnes proti europivu větší šanci?
Jsem o tom přesvědčený. Pivo musí být především chuťově zajímavé a osobité, to rozhodně europiva nejsou. Vidím a cítím v tom šanci pro malé pivovary.
Pivovar Bernard se nevymyká jen svými výrobky, ale i osobitými reklamami, které často odrážejí dění ve společnosti. Byl v minulosti nějaký motiv, od kterého jste při tvorbě reklam upustili?
Měli jsme pár motivů, od kterých jsme nakonec upustili, ale bylo to spíše z toho důvodu, že by byly problematické po právní stránce. Skvělý byl jeden nápad, který se měl týkat fotbalového mistrovství Evropy a rozhodčího Colliny, který tehdy Čechům příliš nepřál. Už jsme to měli připravené, ale pak nás právníci upozornili, že by to mohl být vážný problém, protože fotbalový rozhodčí nesmí vystupovat v reklamě na alkohol.
Proč už není vidět kampaň „Svět se zbláznil…“, kde jste upozorňovali na různé podivné události?
Bylo to proto, že jsme nechtěli, aby se naše značka příliš spojovala s negativními jevy. Děláme tuto kampaň dlouhodobě, ale tak nějak s ní šetříme. Bohužel negativních věcí je více než dost. Chceme, aby lidé naši značku vnímali nejen ve spojitosti s těmito jevy, ale i jako originální firmu, která má názor a která směřuje ke značce kultovní. Jako třeba Harley Davidson, Mini Cooper, Coca-Cola.
