Auta projíždějí centry města v Moravskoslezském kraji každý den. Kdyby ovšem osobní auta. Těžké kamiony bortí silnice a zamořují vzduch obyvatelům, kteří to už nemohou dále snášet. Od Třince přes Frýdek-Místek, Karvinou, Opavu, Bruntál až po Krnov.
Lidé proto organizují podpisové i nátlakové akce. Apelují na vedení radnic svých měst, aby s tím něco dělala. Radní se brání, tlačíme na ministerstvo dopravy neustále. A ministr dopravy jen rozpažuje prázdnýma rukama. „Nejsou na to peníze,“ říká Pavel Dobeš. Na rozdíl od svého jmenovce písničkáře si ovšem nedělá legraci.
To neznamená, že by plány na vybudování obchvatů neexistovaly. Naopak ředitelství silnic a dálnic jakožto investor těchto staveb je má podrobně vypracované. Ale jen na papíře.
Typickým příkladem je Karviná, kterou projíždí těžká nákladní doprava každým dnem směrem na Polsko a Slovensko. Obchvat by měl začínat u Nového Pole, vést podél železniční dráhy a nakonec se opět napojit za Karvinou na výpadovku na Český Těšín. Stavba objízdné silnice je nyní zcela mimo úroveň vnímání ministerských úředníků.
„Pokud jde o nás, my jsme poskytli naprostou součinnost a pracujeme i nad rámec toho, co bychom jako samospráva i státní správa měli. Krajský úřad prodloužil stavební povolení na jeden úsek až do roku 2015, a to z naší iniciativy, jinak by vloni propadlo,“ popisuje kroky vedení karvinské radnice Tomáš Hanzel. Podle něj se už předchozí ministr Bárta nechával často slyšet, že obchvaty jsou priorita, ale ministerstvo dopravy se tím neřídilo ani za něj ani po něm. Letos není na karvinský obchvat ani koruna a radní to nevidí moc optimisticky ani do budoucna.
„V tomto duchu jsme vloni a letos rázně dopisem oslovili ministry dopravy, vloni nás odmítl ministr Bárta s obvyklým zaklínadlem - nejsou peníze. Ten letošní dopis je zatím bez odezvy,“ konstatuje primátor, podle něhož Karviná obchvat nutně potřebuje. „Má jedinou důstojnou silnici, která zatěžuje centrum města,“ dodává jedním dechem.
Třinec má peníze na pozemky
Trochu jinak je na tom, co se týče objízdné trasy města, horalský Třinec. Peníze na něj jsou a nejsou. Přesněji řečeno stát má peníze na výkupy pozemků, ale na stavbu už nikoliv.
„Státní fond dopravní infrastruktury vyčlenil pro rok 2012 na výkupy pozemků pod silnicí I/11 kolem Třince více než 303 milionů korun. S touto částkou počítá současná verze navrhovaného rozpočtu i bez navýšení, které žádá ministerstvo dopravy,“ říká poslanec Jiří Rusnok, který je zároveň členem dozorčí rady Státního fondu dopravní infrastruktury.
Peníze mohou jít pouze na přípravné práce, tedy na výkupy pozemků, projektovou dokumentaci a podobné záležitosti.
„Je to prostě zahrnuto v položce rozpočtu určené pro přípravné práce, stavět se za tyto peníze nedá, to by se musely prostředky přesunout,“ vysvětluje Jiří Rusnok.
Vedení třinecké radnice neskrývá z tohoto stavu rozladění. Pokud se stavba nerozjede, podle starostky Věry Palkovské by to byla velká chyba. „Pro město by bylo rozhodně lepší, kdybychom začali stavět nejdůležitější pětikilometrový úsek obchvatu mezi Oldřichovicemi a Bystřicí, to by Třinci hodně pomohlo. Konkrétně by začal před Třincem u ,Shellky‘ a končil v Bystřici u Bajusza. A souběžně by mohly pokračovat výkupy pozemků,“ míní starostka.
V současné době radnice usilovně jedná s ministerskými úředníky, aby mohli posvětit tuto počáteční variantu.
O tom, že to myslí starostka vážně, svědčí i happening, který radní uspořádali na loňského Mikuláše. Na podporu zpomalení dopravy hned za Třincem směrem na Vendryni. Tedy v úseku pověstném zácpami a častými nehodami. Důvod happeningu byl jednoznačný. „Jelikož lidé jsou hodně naštvaní, mluví o nátlakových akcích, tak jsme raději chtěli vyslat signál, že to takhle už není dál možné,“ vysvětluje starostka. „Chtěli jsme tak předejít blokádě. Během naší akce dvakrát projížděli hasiči a jednou jel pohřeb. To nám potvrdilo smysl happeningu,“ poznamenává starostka.
Poslanec Rusnok by ovšem byl nejraději, kdyby stát pozemky přece jen nejdříve vykoupil a teprve by se začalo stavět. „Jsem zastáncem postupu, který zajistí financování stavby z evropských zdrojů se zahájením v roce 2013. Tak nebudeme tolik vázaní na momentální stav státního rozpočtu. Do té doby je však potřeba, aby úředníci celou trasu připravili z pohledu výkupů pozemků,“ vysvětluje.
Starostka s ním ostře nesouhlasí. „To by trvalo dva tři roky. Proč bychom měli trpět, ať se staví po částech,“ namítá.
Majitelé pozemků chtějí na státu vydělat
Ve Frýdku-Místku se stavba obchvatu také zadrhla. Blokují ji uměle přemrštěné ceny pozemků. „Někteří majitelé pozemků žádali až sedmkrát vyšší ceny, než jaké jsme ochotni zaplatit. Proto jsme vyvlastňování přerušili,“ vysvětluje tisková mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Martina Vápeníková.
Patnáctileté přípravy obchvatu se tak prodlouží minimálně o rok. Ředitelství silnic a dálnic totiž napadlo vyvlastňovací řízení. To nyní stojí a v podstatě se vrací na začátek. „Je to naše jediná možnost, jak se postavit proti ceně, která nám připadá vysoká. Museli jsme to ale udělat. Cena, kterou bychom v takovém případě zaplatili za pozemky pod trasou obchvatu, by ve výsledku převýšila náklady na samotnou stavbu,“ dodává mluvčí.
Bruntál vypadl z ministerských plánů
V jednom případě majitel požadoval za svůj pozemek 1,2 milionu korun. Přitom odhad znalců zněl na částku 177 tisíc korun. „Velice často se stává například to, že znalci majitelů pozemků používají pro výpočty zcela jiné částky. Například u orné půdy požadovali za metr čtvereční stejné peníze, za jaké se jinde prodávají pozemky v obytných zónách,“ poznamenává Vápeníková.
Silničáři tak narazili na velmi častý povahový rys obyvatel Frýdecka-Místecka. Ten je obzvlášť patrný na již zmiňovaném Třinecku a Jablunkovsku. Majitel jedné chaty v Dolní Lomné chtěl pouze přikoupit pozemek pro parkování automobilů. Místní sedlák si ovšem řekl za metr čtvereční pět set korun. Z koupě sešlo. „Jsou to dubové palice. Navíc když někteří z nich cítí peníze, tak jsou jak urvaní z řetězu,“ popisuje majitel chaty, který si nepřál uvést své jméno.
Vedení radnice si z pozastavení výkupů nic nedělá. „To, co udělalo Ředitelství silnic a dálnic, tedy přerušení vyvlastňovacího řízení, není nic mimořádného. K tomuto kroku se sahá pokaždé, když je cena za pozemky příliš vysoká,“ míní náměstek primátora Dalibor Hrabec.
Podle něj je většina pozemků stejně už vykoupená, takže by to stavbu obchvatu nemělo nijak zvlášť ohrozit.
Krnov má na obchvat vydané stavební povolení. Ovšem vedení radnice to není moc platné, protože stát na něj podobně jako v případě jiných měst neuvolnil peníze.
Nicméně začátek jeho budování není zcela v nedohlednu. Součástí jednoho úseku jsou rovněž protipovodňová opatření kolem řeky Opavy. „Ministerstvo zemědělství přislíbilo, že nám na to uvolní finance. Nedá se sice z toho stavět samotná silnice, ale aspoň vznikne násep, po němž má silnice vést,“ informuje tisková mluvčí Krnova Dita Círová.
Objízdná trasa je důležitá, jelikož městem projede denně až deset tisíc aut. Městem prochází i hlavní tah na Polsko, a proto jezdí kamiony doslova v centru. Stavební povolení má platnost pouhé dva roky, v případě nouze by se dalo prodloužit. Peníze však stále nejsou.
Nejhůře ze všech měst v kraji je na tom zřejmě sousední Bruntál. Když ministerstvo dopravy loni na jaře představilo své plány do roku 2025, o obchvatu města v něm nebyla ani zmínka. „Přitom pouze stavba jihovýchodního obchvatu může ulevit městu zahlcenému dopravou, včetně častého průjezdu kamionů směřujících k česko-polskému přechodu v Bartultovicích,“ uvádí mluvčí radnice Jiří Ondrášek.
Ministerské ticho po pěšině vyprovokovalo vedení radnice k petici, kterou dosud podepsalo třináct set lidí. Petici představitelé Bruntálu chtějí předat institucím, které mají vliv na případnou stavbu obchvatu, zejména tedy ministerstvu. „Víme, že finanční možnosti Státního fondu dopravní infrastruktury jsou omezené. Ale s ohledem na dopravní situaci v Bruntále chceme vyvíjet tlak na ministerstvo dopravy, aby přípravu a realizaci obchvatu neodkládalo,“ apeluje starosta Bruntálu Petr Rys.
Lidé stále mohou podepisovat petiční archy v hlavním vstupu do městského úřadu, v městské knihovně, v informačním centru na náměstí Míru a také ve vstupní části supermarketu Kaufland.
Jihovýchodní silniční obchvat by se měl napojit na silnici I/45 ve směru od Olomouce u čerpací stanice Slovnaft. Kolem města by se měl vinout vpravo nezastavěným územím. Končit by měl opětovným napojením na silnici I/45 nad obcí Obornou.
Jenže slova Niny Ledvinové z oddělení komunikace Ředitelství silnic a dálnic veškeré naděje Bruntálských uhasila. Budovat se v nejbližší době nebude. „Ani v superkoncepci ministerstva dopravy se v následujícím desetiletí s pokračováním stavby nepočítá,“ přidává Ledvinová poslední vědro vody.
Starosta Petr Rys nezakrývá smutek. Má k němu důvod. Nákladní auta a kamiony projíždějící centrem města ve stále větším a větším počtu. „Vybudování obchvatu je nutné. I nadále se proto budu snažit o navázání přímé komunikace s ministerstvem,“ slibuje starosta.
Na závěr optimistický epilog
Mnohem lépe jsou na tom v Opavě. Stavba obchvatu je právě v polovině. K zahájení stavby nakonec došlo v říjnu 2010. „Celkové náklady na stavbu činí 573 milionů korun, přičemž město Opava se na této částce podílí 31,5 milionem korun,“ zmiňuje pro představu náměstek primátora Daniel Žídek. Objízdná trasa ulehčí dopravě v centru. „Podle našich údajů projede denně křižovatkou ulic Olbrichova-Hradecká a křižovatkou u Východního nádraží více než 25 tisíc aut,“ říká Žídek.
Stavební firmy Strabag a Silnice Morava by měly všechny práce ukončit v červnu letošního roku. I kvůli původně neplánovaným zdržením se však v této chvíli jedná o možnosti prodloužit termín dokončení do září 2012. „Každopádně Opava v letošním roce obchvat bude mít,“ slibuje Žídek.
Podobně jsou spokojeni obyvatelé Bohumína. Na podzim Ředitelství silnic a dálnic otevřelo první část obchvatu. Po celkovém dokončení v červnu letošního roku odvede dopravu z města a stane se přivaděčem dopravy z dálnice D47 do celé oblasti Karviné.
Výstavba se však neobešla bez dramatických okamžiků. Předchozí ministr dopravy Vít Bárta ji na čas pozastavil. Pod obrovským tlakem vedení města nakonec své rozhodnutí změnil.
OBCHVAT FRÝDKU-MÍSTKU - CENY PARCEL
Rozdíly v cenách pozemků cena majitele vs. odhad znalce ŘSD
• pole 177 560 vs. 1 257 200
• pole 556 880 vs. 3 327 000
• skládka 619 300 vs. 1 690 000
• pole 203 910 vs. 994 000
• pole 195 620 vs. 955 800
