Objevují tajemství vodních hlubin (galerie)

Liberečtí nadšenci se potápějí do míst, do kterých se obyčejný smrtelník nedostane. Zkoumají zatopené lomy, vraky lodí, nebo jeskyně.

Chladná a zlověstně temná voda, stísněný prostor. Pro mnoho lidí noční děs, pro potápěče z Liberce další splněné přání. Právě budou v zatopeném dole prozkoumávat místa, která poslední lidé opustili před desítkami let.
Josef Záhora je zkušený potápěč, do vody se noří už od roku 1987. „Ale pořádně mě to začalo bavit až poslední roky,“ říká a důvod je podle něj v lidech. „Našel jsem dobrou partu zapálenou do potápění a také jsme si sedli lidsky,“ vysvětluje Záhora.
Proč se jejich potápění říká technické? Zjednodušeně proto, že používají velké množství techniky, které sportovní ani rekreační potápěči nemají. „Používáme více dýchacích plynů, více lahví a v neposlední řadě skútry, vodící šňůry a další techniku,“ vypočítává Záhora.

Balt je pohřebiště vraků

Se svou skupinou, která si říká DIR tým, se jezdí potápět po Česku, ale i na mnohá místa v Evropě. „Německo má obrovský počet zatopených lomů hned za hranicemi, to je pro nás hotový ráj,“ říká Záhora. DIR tým propadl jeskynnímu potápění a vrakům. „Za jeskyněmi jezdíme do Francie, Itálie, Maďarska, Rumunska a Mexika,“ pokračuje.
Vrakové potápění je oblíbené díky 2. světové válce a námořním bitvám, kdy hodně lodí skončilo na dně moře. „V Baltu leží nespočet vraků,“ přikyvuje potápěč. Loni se jim naskytla příležitost hledat v Labi utopený tank rovněž ze 2. světové války. „Bohužel jsme byli neúspěšní,“ lituje Záhora. Coby potápěč navštívil už mnoho zajímavých lokalit. „Kousek od hranic v Německu je zatopený lom, který jsme si sami nazvali Šroťák. Lidi tam do vody naházeli spousty šrotu, a tím nám vytvořili úžasné místo. Jsou tam pod vodou jednak zbytky těžební techniky, ale zejména motocykly a auta. To se moc nevidí, je to úžasné muzeum lidských činností pod vodou,“ vzpomíná Záhora.

Pomáhají zachraňovat

V potápění vidí zábavu a odpočinek, ale někdy se mění v profesionála. „Hrozně nás to baví, proto to děláme. Je také zajímavé objevovat místa, kde nikdo nebyl a nebo byl, když tam ještě nebyla voda,“ říká Záhora, který díky svým zkušenostem funguje i jako potápěč – záchranář. „Všichni jsme certifikovaní k používání speciálních směsí do hloubek, k potápění v jeskyních. V rámci našeho zařazení do složek Integrovaného záchranného systému se občas měníme v profesionály,“ vysvětluje. K tomu, aby se stal úspěšným technickým potápěčem, podle Záhory člověk nepotřebuje žádné speciální kurzy. „V podstatě jde o to, zvládnout sám sebe, získat stoprocentní jistotu pohybu pod vodou a naučit se ovládat techniku. Žádný kurz z vás technického potápěče neudělá,“ vysvětluje.