Jak dlouho trvá, než na Špicberkách potkáte prvního divokého soba? Mě se na něj podařilo narazit asi půl hodiny po příletu, na okraji hlavního města ostrovů Longyearbyenu. A to jsem měl vyloženě smůlu, jindy se totiž popásají na dohled od letištního terminálu.
Chcete pozorovat ptáky? Stačí se ubytovat v kempu. Ten sousedí s uměle vytvořenou lagunou, na níž při troše štěstí můžete pozorovat většinu ptačích druhů, které na souostroví žijí. Občas se ptáci vydají i do samotného kempu. Drobnou daní za blízkost „safari“ je během polárního dne nikdy neutichající křik ptáků a špinavý stan.
Ani polární lišku nemusíte obtížně hledat. Sem tam se objeví i ve městě, za jeho hranicemi jí pak spolehlivě přivábí cokoli k snědku. Ta nejdrzejší kolem nás kroužila, když jsme na pláží začali vařit vodu na polévku.
Na Špicberkách samozřejmě můžete pozorovat i řadu mořských živočichů, od tuleňů, přes mrože, až po velryby. K tomu ale už potřebujete notnou dávku štěstí. A nebo si zarezervujte jednu z lodních exkurzí za přírodními krásami. S paluby lodi možná zahlédnete i ledního medvěda, což je asi tak jediné místo, odkud chcete predátora stojícího na vrcholu místního potravního řetězce spatřit. V případě nouze o potravu se totiž nerozpakuje zvolit si jako kořit i člověka.
Tipy na cestu | |
---|---|
Doprava: do Longyearbyenu létají pravidelné linky z Osla a Tromsø. Pro nás je zajímavá hlavně linka společnosti Norwegian Air Shuttle z norské metropole, kam vás z Prahy dopraví letadla stejných aerolinek | |
Úřední jazyk: norština, skoro všichni v Longyearbyenu ale mluví anglicky | |
Měna: norská koruna, někteří obchodní přijímají i eura a v Barentsburgu ruské rubly | |
Potraviny: supermarket v Longyearbyenu je lépe zásobený než mnohé jeho české protějšky, ceny jsou ale podobné jako na norské pevnině. | |
Alkohol: na Špicberkách neplatí zvláštní norská daň na alkoholické nápoje, ceny v obchodech jsou tak skoro stejné, jako Česku. Platí tu ale částečná prohibice – při nákupu musíte předložit palubní vstupenku do letadla, na níž vám prodavač zaznamená, kolik jste již vypili. Limit na osobu je stejný, ať už na ostrovech zůstáváte den, nebo měsíc. Omezení platí i pro místní obyvatele, ti mají zvláštní kartičku. | |
Ubytování: Noc v hotelech v Longyearbyenu běžně stojí tisíce korun, v hostelech se lze s pomocí různých akcí dostat i na necelou tisícikorunu za noc. V sezóně otevírá v Longyearbyenu u letiště kemp. | |
Cestování po ostrovech: kromě Longyearbyenu dopravu po Špicberkách zajišťují hlavně lodě. Cestu si je třeba předem dohodnout, obvykle totiž vozí jen účastníky organizovaných exkurzí. Pokud chcete putovat sami a pěšky, měli byste mít pušku a případně satelitní telefon. V případě cest do odlehlejších oblasti mimo takzvanou Oblast 10 je nutné povolení guvernéra. |