Cesta do severozápadní části Islandu je náročná, ale cíl stojí za to. V roce 1981 byl vodopád Danjandi, který zde duní, vyhlášen národní přírodní památkou. Nejbližší městečko je vzdálené sedmdesát kilometrů. Jinak kameny, fjordy, kosodřeviny a prašná cesta. Kromě několika dobrodruhů zde potkáte jen ovce a ptáky.
Sto metrů vysoký vodopád leží na řece Dynjandisá těsně u jejího ústí do fjordu. Nahoře je široký třicet metrů a dole šedesát. Skládá se ze sedmi kaskád. Největší publicitu přírodní památce zařídil na Oscara nominovaný film Děti přírody, který se v okolí vodopádu odehrává.
Západní fjordy, kde vodopád leží, jsou jedním z osmi islandských regionů. Poloostrov je hornatý a fjordy ho člení na útlé výběžky. Podél více jak dva tisíce kilometrů dlouhého pobřeží sídlí ve skalách fjordů papuchalkové a alky. Kromě turistů a ornitologů si zde na své přijdou zejména geologové.
Na severu poloostrova leží i obří ledovec Drangajökull. "Je to nejsevernější ledovec na Islandu. Nachází se na poloostrově Hornstrandir v oblasti Westfjords. Ledovec má plochu 160 až 200 kilometrů čtverečních a je ve výšce do 925 metrů nad mořem. Je to jediný islandský ledovec, který leží zcela pod výškou tisíc metrů a také jediný, který se v posledních letech nezmenšuje," říká geolog Martin Kříha, který na Islandu provádí výzkum pro Metrostav. Český podnik zde razí tunely ve fjordech.
Sever Islandu proslul nejen díky svým fjordům, ale i netradiční legislativou. V pobřežních vodách lovili v sedmnáctém století baskitští velrybáři. Roku 1615 námořníci ztroskotali a došlo ke konfliktu s místními rybáři. Islanďané v šarvátkách zabili dvaatřicet Basků. Místní úřady domorodce omilostnily a vydaly zákon, který označil vraždu Baska za beztrestnou. Zmíněná vyhláška platila až do roku 2015.
