Obrazy: závěť brzdil notář
Vedení žďárské radnice stále neví, jakou hodnotu má dědictví obrazů po dceři malíře Josefa Kosinky, která žila v Německu. A navíc se rozchází i údaje o jejich počtu. Zato už je jasnější, proč se vyřizování dědictví táhne už čtyři roky. Výkon závěti brzdil německý notář Arnd Sievert.
Toho německý soud letos zbavil v březnu celé agendy a svěřil ji Sebastianu Wolfrumovi. Představitelé žďárské radnice ale od letošního března až do listopadu marně čekali na oficiální vyrozumění. „Nový advokát chce v doprovodu kurátorky z muzea v Cáchách navštívit Žďár a jednat o naplnění požadavků závěti,“ řekl žďárský místostarosta Ladislav Bárta.
Jenže dosud není jasné, kolik obrazů má město zdědit. Původní údaj hovořil o 225 obrazech. „Notář Wolfrum píše o 180 obrazech moravských umělců. Jejich cenu prý nedokáže vyjádřit, protože neexistuje žádná reálná vyčíslitelná tržní hodnota,“ dodal místostarosta Bárta, který má ve své kompetenci i oblast kultury.
Předchozí vedení města ještě před volbami oslovilo s žádostí o znalecký posudek ředitele Horácké galerie Josefa Chalupu. Jenže ani on cenu neodhadl. „Není možné udělat kvalifikovaný odhad na základě amatérských záběrů z cédéčka,“ řekl Sedmičce Chalupa.
Podle ředitele Horácké galerie je zhruba polovina sbírky vystavitelná. „Některé obrazy jsou kvalitní, jiné amatérské, v některých případech jsou to jen reprodukce,“ vysvětluje znalec.
Odkaz manželů Bödefeldových z Dürenu
Zároveň vyloučil, že by ve sbírce byly obrazy od Jambora a Blažíčka. „Můžu potvrdit, že jsou tam opravdu dva Ladovy obrazy, taky Otakar Nejedlý, Kopáček a několik obrazů od Zezuly, nejvíc jich je od samotného Kosinky, je to taková jeho vývojová řada,“ tvrdí Josef Chalupa. „Hodnotu to určitě má, vztahuje se to k městu, to by se dědictví rozhodně nemělo vzdávat,“ myslí si ředitel galerie.
Všechna díla rodnému městu odkázala dcera žďárského malíře Josefa Kosinky Jitka Bödefeldová s manželem Albertem, kteří žili v Dürenu v Severním Porýní-Vestfálsku. Bödefeldová zemřela před sedmi lety, její muž v roce 2005.
Žďár ale ani po téměř čtyřech letech od vyrozumění nesplnil podmínky závěti. „Podmínkou je, aby ty obrazy byly patnáct let přístupné veřejnosti a abychom založili Kosinkovu nadaci,“ tvrdil letos v září tehdejší starosta Jaromír Brychta.
Obrazy jako předvolební téma
Téma obrazy využila v předvolební kampani KDU-ČSL, podle které nemělo vedení města dostatek vůle dědictví řešit. Podle posledních zjištění se zdá, že závěť účelově brzdil německý notář Arnd Sievert.
Město ví o dědictví už téměř čtyři roky, v prosinci 2006 rada města přijetí daru odsouhlasila. Obrazy stále leží v úschově v Německu a Žďárští musí dál hledat místo, kde obrazy vystaví. Mění se sice údaje o počtu obrazů a odhadovaná cena, jedna zásadní otázka ale zůstává: kam s nimi?
Část peněz na úpravu expozice by se dala uhradit z částky zhruba tří milionů, které Bödefeldovi k obrazům připojili. Určitý díl z částky už ale vyčerpali dosavadní vykonavatelé závěti.
