Obytňákovi, s. r. o. Před lety vyrazili na cesty, pak kolem obytných dodávek vznikl rodinný byznys
- Před pár lety rodina Rychtaříkových opustila svůj domov, nastěhovala se do obytňáku a její život nabral jiný směr.
- Mohli jen tak cestovat, ale udělali si z toho nový byznys.
- Lidem, kteří se chtějí vydat v jejich stopách, půjčují obytné dodávky nebo jim na míru vyrábějí mobilní domov.
V roce 2018 pronajali svůj dům, věci z něj prodali a za utržené peníze koupili čtvrtstoletí starý obytný vůz. I se svými čtyřmi dětmi pak manželé Rychtaříkovi na několik měsíců zmizeli. Po návratu, vybavení zkušenostmi z cest, se rozhodli změnit povolání. Předtím pracovali téměř patnáct let v reklamě, dnes Jan vyrábí vestavby do dodávek a obytných vozů na míru a Tereza pronajímá obytňáky ve Španělsku.
Při první cestě poznávali hlavně Rakousko, Španělsko a Portugalsko, vždy zakotvili na nějaké ekologické farmě, kde pracovali za bydlení a stravu. Děti jely s nimi: mladšího syna přihlásili do domácího vzdělávání, starší, který chodil na střední, jednoduše přerušil studium. A nejmladší dvojčata nic takového nepotřebovala. Rychtaříkovi svůj projekt pojmenovali NARUBY.life, protože přesně tak naložili se svým životem: opačně, než volí zvyklosti dnešní doby.
Covidová DIY výzva
Po návratu hned začali plánovat příští cestu. Dům pronajali na další rok, pořídili nový obytňák a už už měli nohu zpátky na pedálu. Zastavila je ale pandemie. Právě ta rodinu nakonec popostrčila novým směrem. „Vlastně jsme se vraceli domů vyměnit auto za auto, protože to první, které jsme koupili, bylo malé. Chtěli jsme tehdy vyrazit na opačnou stranu, třeba do Gruzie nebo Turecka. Jenže najednou přišel covid a věděli jsme, že už nikam nevyjedeme. Nakonec se ukázalo, že obytňák, který jsme koupili, je na rozpadnutí,“ vypráví Jan Rychtařík.
Dobu, kdy museli být lidé zavření doma, vyplnil cestovatel jeho opravou, do níž se pustil svépomocí. Zkušenosti s něčím podobným neměl, věděl jen to, co je na cestách obytňákem potřeba. Kutil byl prý vždycky, postavit znovu celé auto však bylo docela náročné. „Spoustu věcí jsem se na tom naučil a taky zjistil, že se prodávají do dodávek ručně dělané vestavby. Dnes jsou toho plné sociální sítě, v roce 2021 to tak běžné nebylo. Když jsem pak auto dokončil, nakonec jsme s ním vyjeli jen jednou. Někomu se už tenkrát ohromně líbilo, takže jsme ho hned prodali.“
Tak vznikla první vestavba. Dnes má za sebou Rychtařík různorodé interiéry, jež vytváří na míru nejen autu, ale hlavně jeho majiteli. „Jsou to takové malé chatičky, jen na kolečkách. Nestavím je podle jednoho layoutu, který je možné si vybrat z katalogu. Když někdo podobnou vestavbu chce, podrobně zjišťuju, co přesně potřebuje, kam pojede a s kým, a podle toho se to pak skládá,“ popisuje podnikatel a dodává, že pokud někdo přijde s tím, že mu stačí to nejlevnější, se dvěma sedačkami a jednou postelí, rovnou ho posílá za někým jiným. Není to typ vestavby, kterou by nabízel.
Život na čtyřech kolech
Předloni jeho firmu NARUBY.vans oslovovali především lidé, kteří chtějí v autě bydlet a v podstatě i žít. Jedno Rychtařík vytvořil na míru rodině se třemi dětmi, druhé bylo pro pár, třetí si objednala slečna, která pracuje na dálku a plánovala jezdit po Evropě. Loni se sešlo víc příležitostných cestovatelů, kteří chtějí spíš vyrazit s obytňákem na dovolenou. Podnikatel má ale za sebou i auto upravené tak, aby v něm pohodlně mohli žít dva dospělí a tři psi.
Ať už je auto menší, nebo větší, nejčastěji obsahuje prostory, jako je kuchyň, obývací pokoj, ložnice a koupelna. Jen ve značně umenšené podobě a poskládané tak, aby to vyhovovalo majiteli vozu. Někdy je tak postel vysouvací, jindy si řidič, pokud je sám, může dovolit i velké letiště. NARUBY.vans umějí vyhovět různým požadavkům. Jeden například zněl, aby byl obytný vůz přizpůsoben kuchyňskému robotu na vaření Thermomix. Jiní zákazníci zase chtěli matrace s ovčím rounem. Skříně a kuchyně na míru jsou samozřejmost, stačí si jen vybrat styl, třeba dub na stropě a bílou na nábytku.
Podle toho, kam se člověk chystá vyrazit, se vůz vybavuje potřebnou energií. Lidé většinou chtějí, aby bylo auto co nejvíc samostatné, takzvaně off-grid. Podnikatel tak na střechu umisťuje solární panely, auta ale mají i přípojku na elektřinu a Rychtařík rád přidává ještě jednu na plyn, dva zdroje energie se vždycky hodí. Třeba právě onen Thermomix musel mít tolik energetických zásob, aby nezhaslo světlo v momentě, kdy stroj dovaří.
Samostatnou kapitolou je voda. Ta je podle podnikatele asi nejslabším místem celého auta. „Lidé se s ní musejí naučit hospodařit a taky záleží hodně na tom, kam plánují jet. Ve Francii, Španělsku nebo v Portugalsku s vodou, a hlavně tou odpadní, nebudou mít ani mimo sezonu problém. Když ale pojedete například po Česku, budou už na konci září všude vypnuté kohoutky,“ líčí Jan Rychtařík.
Přestavět, nebo vypůjčit?
Vestavba do jedné dodávky či obytného vozu vyjde zhruba na 850 tisíc až 1,3 milionu korun. Záleží i na tom, jak je auto staré. Pokud už má něco najeto, pak nemá smysl dělat ten nejdražší interiér. „Neznamená to, že v nižší cenové kategorii něco chybí, vždycky se snažím, aby bylo auto kompletní. Každopádně k nám zákazníci přijíždějí s vozy v kategorii N1, což je prázdná dodávka, kam můžete složit palety či vozit balíky, a odjíždějí v obytném speciálu,“ vysvětluje cestovatel.
Za celou dobu podnikání Rychtařík zvládl dvanáct vestaveb. Od loňska je vyrábí ve středních Čechách, na jedné zakázce dělá dva až tři měsíce, k ruce má dva zaměstnance. Práci ale prokládá dlouhými pauzami, rodina se nikdy nevzdala vlastního cestování.
Na svých vyjížďkách si zamilovali hlavně Španělsko, a tak se tam chtěli aspoň částečně vrátit. Jan Rychtařík se postupně stal expertem obytňákové dovolené na Pyrenejském poloostrově. Nejprve tu otevíral španělskou pobočku pro větší českou půjčovnu. Nakonec si předloni v září na jihu Evropy rodina otevřela vlastní půjčovnu obytných vozů. O obytňáky v Malaze se nyní stará hlavně Tereza Rychtaříková, jež má podnik na plný úvazek.
Rodina si nejprve chtěla ve Španělsku pořídit auto, které by část roku využívala jako „chalupu“ a po zbytek roku je pronajímala. „Všechny termíny ale byly okamžitě plné, takže najednou na nás žádný nezbyl. Proto jsme hned přidali další auto,“ vzpomíná cestovatel-byznysmen. Nakonec z toho bylo v uplynulé sezoně pět obytných vozů a na sezonu 2025/2026 ještě dva další. Celkem má teď půjčovna NARUBY.life sedm vozů.
Auto a dobrá rada na cestu
Ve Španělsku česká rodina nabízí jen klasické obytňáky, natolik univerzální, aby svezly kohokoli, kdo má zájem. Základnu má půjčovna v Malaze, kdo však chce, může si auto vyzvednout kdekoli ve Španělsku. „Chceme, aby auta byla k dispozici po celém Pyrenejském poloostrově, celý jsme ho objeli několikrát a všude je něco, co stojí za to navštívit,“ vysvětluje Jan Rychtařík. Cestovatelé mohou vyrazit i na výlet ze Španělska do Česka, objet i sousední Portugalsko nebo se vydat do Barcelony. Největší část klientů ale vyjíždí právě z Malagy a jejich cílem je andaluský venkov, města a samozřejmě moře.
Rychtaříkovi zákazníkům poskytují nejen auto, ale také servis v podobě rady a doporučení, kam se podívat, vyslechnou si plány a doporučí, kam jet a čemu se vyhnout. Pokud mají klienti zájem, připraví itinerář na míru. Po dobu cesty jsou manželé k dispozici na WhatsAppu, aby je mohli zákazníci kontaktovat v případě, že se ztratí nebo se třeba jen chtějí podělit o zážitky.
„Většinou jsou lidé v cestování obytňákem nováčci, ale když se vrátí, jsou nadšení, protože překonali strach z něčeho neznámého. Dojedou až skoro do Afriky, spí nadivoko, ráno jen otevřou okénko a koukají na východ slunce, poslouchají šplouchající moře. Jsou sami a byli odvážní natolik, aby se vydali na nějaké dobrodružství,“ popisuje Jan Rychtařík pocity mnoha svých klientů. Kdo ví, třeba se někteří z nich časem vydají stejnou cestou za dobrodružstvím jako on a jeho rodina.
