Očima architektů: nádraží ozdobí blob, magistrálu překryje galerie

Zastrčená ulice Na Florenci sousedí s Masarykovým nádražím. Lemuje ji nevzhledný vlnitý plech. Za ním se schovávají nejen koleje a cestující, ale i prázdné hektary, které čekají na nové cihly, železo a beton.

„Ulice Na Florenci se může v budoucnu změnit v přívětivý městský bulvár. Je tu i místo pro zeleň, vodní plochy a netradičně pojatá umělecká díla, která by se nemusela krčit někde v koutě,“ věří historik architektury Zdeněk Lukeš.

Plány s příchutí fantazie už jsou na světě.

Výstava Budoucnost území kolem Masarykova nádraží ukazuje v dejvické aule ČVUT sedm odvážných architektonických představ, jak by se mohla tato zanedbaná část metropole proměnit. Oslovení architekti odhodili zábrany a v jejich nákresech se nejednou objevily drahé futuristické vize.

Do okolí stanice vsadili třeba nadzemní chodník propojující vrch Vítkov, nádraží a další budovy. Tvůrci vymysleli i zakrytí rušné magistrály novou budovou městské galerie.

„Architekty jsme nesvázali žádnými omezeními. Památkovými ani výškovými. Šlo nám hlavně o originalitu řešení,“ vysvětluje ředitel projektu Tomáš Kadeřábek.

Stanice na odpis

Sdružení developerů Masaryk Station Development, které zajišťuje současnou opravu nádraží a v budoucnu i přestavbu jeho okolí, chce rozproudit veřejnou debatu, jak by se nehostinné území mezi historickým centrem a Karlínem mohlo vyvíjet. V současnosti na něm leží tíha stavební uzávěry, kterou musejí nejprve městští úředníci prolomit změnami územního plánu.

Projekt samozřejmě počítá se zachováním provozu nádraží, kam zajíždějí vlaky už 165 let. Zatímco za císaře Františka Josefa I. odtamtud zpočátku odjížděly dva vlaky denně, dnes se na kolejích „Masaryčky“ vystřídá za stejnou dobu víc než tři sta převážně regionálních spojů.

Politici z předešlé pražské rady přitom neprůjezdnou stanici ve středu města před třemi lety vyhodnotili jako přežitek, který by měl ustoupit moderní výstavbě. Soupravy chtěli posílat na hlavní nádraží.

Museli by však zároveň významně navýšit jeho kapacitu, na což ale nezbývaly peníze. Proto už teď dochází k opravám nejzchátralejších částí Masarykova nádraží, aby mohlo aspoň zůstat v provozu.

„Dělníci v současné době pracují na opravě historické dvorany nádraží,“ popisuje Radek Joklík z Českých drah.

Zpátky do historie

V nejbližších letech tak pasažéři o vytížené nádraží nepřijdou. A představují si, co by se jim líbilo místo hnijících stropů, oprýskaných zdí a nevzhledných obchodů.

„Byl bych nejradši, kdyby se Masarykovo nádraží co nejvíc vrátilo k původnímu vzhledu z devatenáctého století,“ přeje si třeba cestující Vítězslav Kaliba.

Vizualizace, s nimiž přišla významná architektonická studia, ale nepočítají jen s opravou nádražní budovy, ale zasazují ji do nově pojatého městského prostoru, který násilně přervala Severojižní magistrála.

„Je to bariéra, která odděluje historické město a Karlín. Hlavní myšlenkou našeho návrhu je magistrálu prostorově překročit a zapojit ji do města,“ popisuje architekt František Novotný z ateliéru FNA.

Poradil si svérázně. Dopravní tepnu překlenul mohutnou budovou galerie s prosklenou vyhlídkou na Vítkov. „Vznikl by tak galerijní prostor pro umístění stěžejních pražských exponátů, jakými jsou třeba Langweilův model Prahy nebo Slovanská epopej od Alfonse Muchy,“ vypočítává Novotný.

Okolí Masarykova nádraží je také jednou z posledních větších ploch v centru města, které mohou developeři zastavět.

Výhledově tak podél nádraží vyrostou i kanceláře a byty.

Zlaté oko nad Prahou

V představách architektonického studia CMC Architects se na mapu Prahy zase vracejí vize nové budovy Národní knihovny. Kaplického myšlenka se v provedení tohoto ateliéru mění ve velkolepou kupoli nazvanou Zlatá hlava.

„Šlo by o Národní knihovnu, popřípadě jinou kulturní instituci. S okolními budovami a parky by byla propojená visutou lávkou,“ popisuje Vít Máslo z CMC Architects.

Tato lávka, nazývaná skywalk, by pomohla chodcům a cyklistům vyhnout se nepříjemnému přecházení či přejíždění rušných silnic.

Ocení ji například návštěvníci vítkovského památníku nebo armádního muzea, kterým bude trvat cesta z nádraží na Vítkov díky „nebeskému chodníku“ jen několik minut.

Kdy se okolí nádraží proměny dočká, však zatím není jasné. Vše záleží na pražských politicích. Stavět se určitě nezačne dřív, než za několik let.

Oblast by proměnou mohlo získat punc dobré adresy. Dnes se tam u stánků scházejí bezdomovci, podvodníčci i hazardní hráči. Po setmění se lidé u nádraží bojí.

„Masarykovo nádraží patří mezi problematická místa, na která se strážníci víc zaměřují. Platí to obecně pro oblasti, kde se kříží víc druhů dopravy,“ dodává mluvčí městské policie Jana Přikrylová.