Cukrové homole a později i kostky, krupici a moučku vyráběl cukrovar v Opavě-Vávrovicích už v předminulém století. Založili jej sedláci, kteří v okolí pěstovali řepu, a první cukr vyprodukoval v lednu 1870. Ročně tehdy cukrovar zpracoval zhruba patnáct tisíc tun řepy. Za 140 let se výroba cukru ve Vávrovicích zněkolikanásobila, teď sem náklaďáky každý rok dovezou téměř čtyři sta tisíc tun řepy.
Cukr za méně než den
Celý proces, než se řepa přivezená z polí promění v bílé sladké krystalky, netrvá ani čtyřiadvacet hodin. „Na začátku kampaně míváme první cukr zhruba za den. Když už je výroba rozjetá, bývá to i méně,“ říká vedoucí opavského cukrovaru Jan Hojgr.
Přivezená řepa se nejdřív v proudu vody vypere. „Má zhruba stejnou hustotu jako voda. Vznáší se v ní, zatímco kamení a hlína jdou ke dnu a chrást naopak plave na hladině,“ líčí Hojgr.
Nařezaná řepa putuje znovu do vody, kde se vyluhují všechny ve vodě rozpustné látky, včetně cukru. V získané šťávě se vápenným mlékem vysrážejí ty nežádoucí a zbylá cukrová šťáva pokračuje na odparku a do varostrojů.
Tam se odpařuje, až cukr začne krystalizovat. Proces končí v odstředivkách, které odmetou zbylý sirup a zůstává jen bílý krystalický cukr.
Všechno na rozdíl od minulosti zvládnou stroje. Kdysi řepu lidé na polích ručně vyrývali a do cukrovaru se vozila na koňských povozech. Dnes totéž obstará zemědělská technika a náklaďáky.
„Avšak tím, že řepa dříve na polích prošla rukama člověka, byla už poměrně čistá, lépe zbavená chrástu a hlíny,“ doplňuje Hojgr.
Cukrovar byl od svých počátků královstvím páry, jeho zařízení poháněly parní stroje. Dnes si z páry vyrábí elektřinu a výrobu řídí počítače. Základní princip získávání cukru z řepy však i přes dvě století zůstává podobný. Jen je vše rychlejší a větší. Proto se už nepočítá na metráky jako dříve, ale na tuny.
Cukr se také dnes ve Vávrovicích vyrábí trochu jinde než před sto lety. „V Opavě byly před válkou tři cukrovary. Dva ve městě válečnými boji utrpěly tolik, že nešly opravit. A vávrovický byl na celý jejich rajón malý. Proto se po válce vedle starého vávrovického cukrovaru začal stavět nový závod,“ vysvětluje Hojgr.
Starý cukrovar naposledy vyráběl cukr v roce 1952, kdy zpracoval devětadvacet tisíc tun řepy.
Nový cukrovar zahájil provoz o rok později a množství zpracované řepy rychle rostlo. Stotisícovou hranici vávrovičtí cukrovarníci překonali v roce 1961 a více než dvě stě tisíc tun řepy cukrovar zpracoval v roce 1993.
Jeho modré cukerní silo, které je jednou z dominant Opavy při příjezdu od Krnova, je největší v republice a pojme pětatřicet tisíc tun cukru. Do menšího sila vedle se vejde dalších deset tisíc tun. A cukrem z Opavy si sladí i Řekové.
