<i><b>Povinnosti a odpovědnost členů představenstva developerských společností v případě finančních problémů</b></i>
V době globální ekonomické krize se zkoumá odpovědnost členů statutárních orgánů (zejména představenstva a jednatelů) v případech, kdy nastala faktická situace, že developerská společnost nemá dostatečné finanční prostředky na úhradu splatných nákladů.
Jde o případy, kdy společnosti hrozí značné sankce za porušení povinností vyplývajících z uzavřených smluv a není vyloučeno, že může dojít k porušení úvěrových smluv, případně uplatnění sankcí na základě těchto smluv. Takto vzniklá situace vyvolává konkrétní povinnosti členů představenstva developerských společností stanovené zejména v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, v platném znění (dále jen „ObchZ“), a zákoně č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen „InsvZ“). Není vyloučena v určitých případech ani odpovědnost většinového společníka (akcionáře). V případě finančních obtíží se zkoumá rovněž i jednání představenstva (jednatelů) v rámci konkrétního projektu, zejména zda jednali s péčí řádného hospodáře, zda se mohlo vzniklé situaci předejít nebo zda bylo možné reagovat dříve. Všechny tyto otázky vyvolávají následnou analýzu týkající se odpovědnosti konkrétních členů statutárních orgánů.
#####Povinnosti
Povinnost představenstva svolat valnou hromadu
Podle ustanovení § 193, odst. 1, ObchZ platí, že představenstvo svolá valnou hromadu bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že celková ztráta společnosti na základě jakékoli účetní závěrky dosáhla takové výše, že při jejím uhrazení z disponibilních zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu, nebo to lze s ohledem na všechny okolnosti předpokládat, nebo pokud zjistí, že se společnost dostala do úpadku, a navrhne valné hromadě (i) zrušení společnosti; nebo (ii) přijetí jiného opatření, nestanoví-li zvláštní právní předpis něco jiného.
Povinnost podle InsvZ
Specifické druhy povinností pro představenstvo (obecně) vyplývají z InsvZ. Podle ustanovení § 98, odst. 1, InsvZ platí, že dlužník, který je právnickou osobou (jako developerské společnosti) nebo fyzickou osobou – podnikatelem, je povinen (sám na sebe) podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Povinnost podat insolvenční návrh je konkrétně určena jeho statutárnímu orgánu. Dlužník je v úpadku (pozn. pod čarou 1), jestliže má (a) více věřitelů, (b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a © tyto závazky není schopen plnit (tzv. „platební neschopnost“) (pozn. pod čarou 2). O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků.
#####Odpovědnost
Hrozící sankce ze strany finančních ústavů nebo jiných věřitelů vyvolávají otázku možné odpovědnosti konkrétních fyzických osob v rámci managementu developerských společností. Půjde zejména o problematiku odpovědnosti členů představenstva a dozorčí rady za event. vzniklou škodu. Zvýšené náklady a škody se týkají zejména smluvních pokut od stávajících dodavatelů a dále možných sankcí z úvěrových smluv. Existují dvě primární odpovědnosti členů představenstva, a to:
- odpovědnost za porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře (tj. odpovědnost za škodu a ručení);
- specifická odpovědnost podle InsvZ (viz níže).
Podle ustanovení § 194, odst. 5, ObchZ platí, že členové představenstva jsou povinni vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře. Je-li sporné, zda člen představenstva jednal s péčí řádného hospodáře, nese důkazní břemeno o tom, že jednal s péčí řádného hospodáře, tento člen představenstva. Povinnosti členů dozorčí rady se nekryjí s povinnostmi členů představenstva, proto se nemusí nutně krýt ani jejich odpovědnostní (ručitelský) vztah vůči společnosti. Dozorčí rada má podle § 197, odst. 1, ObchZ zejména dohlížet na výkon působnosti představenstva a uskutečňování podnikatelské činnosti společnosti. Mimo jiné také kontroluje, zda jsou účetní zápisy řádně vedeny v souladu se skutečností a zda se podnikatelská činnost společnosti uskutečňuje v souladu s právními předpisy, stanovami a pokyny valné hromady. Dále přezkoumává řádnou, mimořádnou a konsolidovanou, popřípadě i mezitímní účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty a předkládá své vyjádření valné hromadě. Z uvedeného vyplývá, že do působnosti dozorčí rady připadá zejména kontrolní funkce v rámci společnosti. Při výkonu této své působnosti si však členové dozorčí rady musí obdobně jako představenstvo počínat s péčí řádného hospodáře. Pokud si tak nepočínají, stíhá je stejná odpovědnost za škodu jako členy představenstva. Není vyloučena ani společná odpovědnost členů představenstva a dozorčí rady.
Odpovědnost za škodu
Vztah mezi akciovou společností a členem představenstva (dozorčí rady) při výkonu funkce podléhá režimu ObchZ. Pokud dojde k porušení povinnosti nebo pokud je určitá povinnost vykonávána jinak než s péčí řádného hospodáře, nastupuje odpovědnost za škodu. Režim odpovědnosti za škodu se řídí ustanovením § 373 an. ObchZ. Jak již bylo uvedeno výše, porušení povinností může spočívat nejen v porušení konkrétně stanovené právní povinnosti (např. povinnost zabezpečit obchodní vedení), ale i v porušení kvality takového plnění s péčí řádného hospodáře. Člen představenstva nebo dozorčí rady tak v určitém případě může odpovídat společnosti za škodu, přestože splnil svou povinnost, ale nesplnil ji řádně, a v důsledku toho vznikla společnosti škoda.
Odpovědnost členů představenstva a dozorčí rady za škodu není závislá na zavinění, je konstruována jako odpovědnost objektivní. Není rozhodující, jestli si byl člen představenstva nebo dozorčí rady porušení povinnosti při výkonu funkce vědom, či nikoli.
Ustanovení § 194, odst. 5, ObchZ přenáší důkazní břemeno řádné péče na členy představenstva a dozorčí rady společností. Pokud vzniknou pochybnosti, zda v konkrétním případě při plnění svých povinností vynaložil člen představenstva nebo dozorčí rady dostatečnou míru péče (péče řádného hospodáře), nese důkazní břemeno tento člen představenstva, nikoli sama společnost. V takovém případě dotčený člen orgánu musí sám prokazovat, že jednal s péčí řádného hospodáře. Nejčastějším důkazem bude např. zápis ze zasedání představenstva, z něhož vyplývá, jaký postup prosazovali jednotliví členové představenstva. Ti členové představenstva a členové dozorčí rady, kteří své povinnosti v zákonné míře poruší, odpovídají za škodu solidárně (společně a nerozdílně). Odpovědnost nesou pouze ti, kteří porušili své povinnosti.
Za škodu způsobenou společnosti odpovídají členové představenstva zcela neomezeně v plném rozsahu, a to celým svým majetkem. Podle ustanovení § 386, odst. 2, ObchZ soud nemůže výši náhrady snížit. Případná smlouva uzavřená mezi členem představenstva a společností o vyloučení nebo omezení odpovědnosti za škodu způsobené společnosti je absolutně neplatná pro rozpor s § 194, odst. 5, ObchZ. Člen představenstva odpovídá společnosti nejen za skutečnou škodu, ale rovněž za ušlý zisk, a to v plné výši. Skutečná škoda i ušlý zisk musí být žalující stranou vždy přesně vyčísleny. Skutečná škoda je zmenšení majetku poškozené společnosti – ať už se jedná o zmenšení aktiv, nebo zvětšení pasiv. Ušlý zisk je majetková újma, která spočívá v tom, že v důsledku porušení povinnosti nedošlo ke zvětšení majetku společnosti, které by se dalo při pravidelném chodu událostí předpokládat. Společnost se nemůže vzdát dopředu svého práva na náhradu škody, která jí z jednání člena představenstva nebo dozorčí rady v souvislosti s porušením jeho povinnosti vznikne teprve v budoucnosti (např. vzdát se takového práva rozhodnutím akcionářů).
Společnost musí v soudním řízení osvědčit vznik škody a její výši, existenci jednání nebo opomenutí, které je porušením povinnosti při výkonu funkce, jakož i příčinnou souvislost mezi nimi. Společnost musí označit konkrétní osobu nebo osoby, které povinnost porušily. Společnost může celou výši náhrady škody požadovat po každém, kdo porušil jednotlivě, kdy osoba, která zaplatí, má následně regresní nárok vůči ostatním odpovědným osobám.
Právo na náhradu škody se promlčuje ve čtyřleté promlčecí lhůtě, která počíná běžet v okamžiku, kdy se společnost dozvěděla nebo mohla dozvědět o škodě způsobené porušením povinností člena představenstva při výkonu funkce. Dále je stanovena objektivní desetiletá lhůta.
Ručení
Ustanovení § 194, odst. 5, ObchZ upravuje zákonné ručení členů představenstva za závazky společnosti. Pokud věřitelé společnosti nemohou dosáhnout uspokojení svých pohledávek, mohou se za podmínek ustanovení § 303 an. ObchZ domáhat uspokojení těchto pohledávek přímo vůči jejím členům představenstva, pokud je společnost v platební neschopnosti nebo zastavila platby a členové představenstva odpovídají za škodu a tuto škodu společnosti neuhradili. Obě uvedené podmínky musí být splněny současně. Plnění své pohledávky mohou věřitelé na členu představenstva uplatnit až poté, co se neúspěšně pokusili uplatnit svou pohledávku vůči společnosti (v daném případě jde, jak je uvedeno výše, o ručení za závazky společnosti).
Specifická odpovědnost podle InsvZ
Podle ustanovení § 99 InsvZ platí, že osoba, která v rozporu s ustanovením § 98 InsvZ nepodala insolvenční návrh, odpovídá věřiteli za škodu nebo jinou újmu, kterou způsobí porušením této povinnosti. Podle ustanovení § 100 InsvZ platí, že je-li již v průběhu insolvenčního řízení zřejmé, že věřiteli vznikla škoda nebo jiná újma porušením povinnosti podat insolvenční návrh, může insolvenční soud nařídit předběžné opatření, kterým povinné osobě uloží, aby na náhradu této škody nebo jiné újmy složila do úschovy u soudu přiměřenou peněžitou částku. Učiní tak jen na návrh oprávněného věřitele.
Přímá odpovědnost většinového akcionáře
Ustanovení § 66, odst. 6, ObchZ rozšiřuje odpovědnost a ručení členů představenstva a dozorčí rady akciové společnosti i na osoby, které na základě dohody, podílu na společnosti či jiné skutečnosti ovlivňují podstatným způsobem chování společnosti, přestože nejsou orgány ani členy orgánů společnosti (tj. nejsou členy představenstva ani dozorčí rady), bez zřetele k tomu, jaký vztah ke společnosti mají. Nepochybně se jedná i o jediného (většinového) akcionáře společnosti, který bude při splnění podmínek ustanovení § 66, odst. 6, ObchZ ručit za závazky společnosti podle § 194, odst. 5 a 6, ObchZ. Jediný společník vykonávající sám působnost valné hromady může podstatně ovlivnit kvalitu řízení společnosti i jejího obchodního vedení. Podle § 194, odst. 5, ObchZ je stanovena povinnost členů představenstva (ve spojení s § 66, odst. 6, ObchZ osoby s podílem na společnosti ovlivňující podstatným způsobem chování společnosti) vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře. Jediný společník má tedy povinnost chovat se ve vztahu k developerské společnosti, zejména při výkonu působnosti valné hromady, s péčí řádného hospodáře. Porušení takové povinnosti zakládá odpovědnost jediného společníka (akcionáře) za škodu způsobenou společnosti (za škodu, která vznikne společnosti) s tím, že prokázat jednání s péčí řádného hospodáře musí tento jediný společník (důkazní břemeno je na jeho straně). ObchZ nedefinuje, co znamená povinnost jediného akcionáře postupovat s péčí řádného hospodáře při rozhodování na valné hromadě (resp. při výkonu působnosti valné hromady) a při realizování vlivu na společnost. Je nezbytné použít analogické povinnosti, které mají členové statutárního orgánu.
Trestněprávní odpovědnost
Specifická odpovědnost členů představenstva a dozorčí rady může nastat rovněž podle trestního zákona. Půjde zejména o trestný čin „porušení povinnosti při správě cizího majetku“.
*
*1) Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže (a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo (b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo © není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí.*
