Populace v Olomouci za čtyřicet let zestárne a lidí ubude.
Život v Olomouci v roce 2050, to bude pohoda. Všechnu náročnou práci za lidi udělají roboti, které si rodiny lacino objednají přes internet ze zámoří. Takovou vizi budoucnosti mají děti ze Základní školy sv. Voršily.
To statistici na to jdou vědecky přes čísla. V Olomouckém kraji má žít podle demografické studie Českého statistického úřadu v roce 2050 570 320 obyvatel. Tedy o 64 124 méně než letos. Z toho nejpočetnější skupinu s více než sedmačtyřiceti tisíci lidmi budou tvořit důchodci ve věku sedmdesáti až čtyřiasedmdesáti let. Tedy dnešní Husákovy děti. Naopak teenagerů od šestnácti do devatenácti let bude sotva čtyřiadvacet tisíc. Takže ti roboti na práci nejspíš budou zapotřebí… Ze statistik je jasné, že populace v Olomouci zestárne a lidí ubude. Kdo tu ale bude žít? Ti, kteří v té době budou patřit ke střední až starší generaci, mají jasno. „Myslím, že už bude jeden celosvětový jazyk, že se spojí ze slov z jednotlivých jazyků a všichni budou mluvit stejně,“ soudí žákyně Markéta Danišová. Její spolužák Tomáš Novotný tvrdí, že Češi se budou stěhovat častěji na Západ a u nás budou žít jiné národy. „Třeba Číňané,“ řekl budoucí softwarový inženýr.
Starý nový zimní stadion
Těžko říct, jak budou Olomoučané v budoucnosti trávit volný čas. Mladí jej už teď nejčastěji utrácejí před monitorem. V roce 2050 bude asi větší, propojí veškerá média a bude interaktivní. Možná se budou dívat i na přenosy z olomouckého zimního stadionu, kde Hanáčtí Kohouti budou hrát o čelo tabulky evropské unijní extraligy. Jenže stadion už bude pěkně nemoderní.
„Pevně doufám, že v té době bude reprezentace města znovu řešit, co se starým novým zimním stadionem. Věřím, že se nám jej podaří opravit nebo postavit do roku 2020, takže v té době bude mít už za sebou třicet let,“ řekl primátor Martin Novotný.
Utkvělé představy a plány se scházejí na jeho stole v posledním roce často. Jaké město by chtěli jeho obyvatelé, je jasné i z tisícovky připomínek k novému územnímu plánu. Ten definitivně schválí zastupitelé až za rok, ale platit bude desítky let.
Do lesa
Už nyní je ale jasné, že stromy v parku na Dlouhé ulici musí lesníci prořezat, aby nezastiňovaly výhled na katedrálu. Park bude pro místní alternativou k vzrostlé Rudolfově aleji i k Holickému lesu, který dnes ještě ani lesníci nevysázeli.
Jako před sto lety
Podobné futuristické úvahy byly časté i v minulosti. Ovšem mimo Olomouc. „Dobové pohlednice ze začátku dvacátého století byly běžné v českých městech. Německé obyvatelstvo si na vize se vzducholoděmi nepotrpělo, takže v Olomouci v té době vyšly snad jen čtyři takové pohlednice a jsou dnes vzácné,“ řekl jejich sběratel Josef Dočkal. To, co na nich bylo před sto lety, ještě dnes neplatí, nebo je naopak zastaralé. Vzhledem k tomu, že i nejméně pravděpodobné věci se občas stávají, je možné, že pod Svatým Kopečkem budou v roce 2050 proplouvat lodě kanálem Dunaj-Odra-Labe. A je možné, že auta budou na solární pohon.
„Přes den budou jezdit na sluneční energii, ale zároveň si budou dobíjet akumulátory na noční jízdu,“ přemýšlí jedenáctiletý Martin Zeman. A jezdit budou podle něj sama, bez řidiče, stačí zadat souřadnice, kam má auto zajet, a pojede.
Konečně tangenta
Když odhlédneme od způsobu pohonu, je jasné, že v roce 2050 už budou dokončené všechny olomoucké obchvaty. Západní i východní tangenta, nebo náhrada za zrušený Severní spoj. „Lidé si jej v územním plánu nepřáli, proto nevznikne. Podle analýz pro tranzitní dopravu nebude vůbec potřebný a vnitroměstskou dopravu jde rozvolnit menšími silnicemi než čtyřproudovkou,“ řekl Novotný.
Hana Urbánková z Ředitelství silnic a dálnic sice v roce 2005 tvrdila, že teoreticky už v roce 2011 bude v Olomouci fungovat Východní tangenta. Ta má ale ke vzniku stále ještě daleko.
Teoreticky bude silnice fungovat v roce 2050 stejně jako dálnice do Přerova, jehož dnes polozapomenuté vojenské letiště bude z Olomouce dostupné autem do patnácti minut. Kdo a kam z něj bude létat? Třeba Číňané do Pekingu a přilétat Hanáci z Manchesteru.
A silničáři se v roce 2050 budou přes média hádat, kdo má opravovat dálnici směřující z Olomouce do Hradce Králové, kterou kdysi nechal nějaký ministr Vít Bárta postavit s pomocí soukromého kapitálu.
Návrat do minulosti
Veškeré více či méně seriozní úvahy nad rokem 2050 brzdí lidé, kteří posledních čtyřicet let prožili, a svět se jim moc nezměnil. „Všechno je jako nové a nablýskané, nové fasády na starých domech, ale vlastně je všechno staré, jako dřív. Tak si to pamatuji. Vrátily se názvy jako Drápal, na radnici je primátor, ne předseda národního výboru, Olomouc je znovu krajským městem. Není to vlastně regres?“ zamyslel se sedmdesátník Alois Šafránek. Podobně uvažuje i olomoucký rodák Josef Zaoral. „Pamatuji si, jak Olomouc končila Úřední čtvrtí na jedné straně a na druhé Novou Ulicí. Žádné paneláky tady nebyly, dnes jich je plno. Ale střed města se nezměnil. Všechno je o penězích, třeba je vedení města vůbec mít nebude,“ uvedl Zaoral.
A paneláků bude víc, i když v jiné podobě. Město se má a patrně bude dále rozrůstat. „Myslím, že Olympie bude jednou v centru města,“ poznamenal jedenáctiletý Zeman.
Asijci a roboti
Ačkoliv si každý představuje budoucnost různě, pořád jde o pouhé představy. Jen demografický model Českého statistického úřadu se drží při zemi, vychází z čísel a říká, Olomoucí bude v roce 2050 chodit hodně shrbených lidí s hůlkou. „Já myslím, že učitelé ani nebudou, že si žáci jen nasadí takovou čepici a všechno se tak dozvědí, nahrají si to do hlavy,“ představuje si Markéta Kohoutová. A nebude se krást, a když tak místo policistů najdou zloděje hravě roboti. „A já už budu mít asi vrásky a nebudu dobře chodit,“ dodala nastávající lékárnice Kohoutová. Generace zkrátka zestárne a z mateřských školek budou kluby důchodců. Osvěžením a novou krví by mohli být studenti dvou vysokých škol. A pokud v Olomouci zůstanou, což při dnešním sběru dat není jisté, třeba Olomouc nebude až tak stará. Na zvoncích u domovních dveří pak ale mohou být i jména Abdul Machbuba nebo Chan Li Dong.
