Opava vznik republiky neslavila. Místo k Praze chtěla k Vídni | E15.cz

Opava vznik republiky neslavila. Místo k Praze chtěla k Vídni

Žaneta Motlová

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Po 28. říjnu 1918 Opavané nejásali. Naopak, německá většina po životě v Československu netoužila.

Konec října roku 1918 znamenal pro Opavu mnoho zvratů. Město zachvátila vlna španělské chřipky a zpráva o vzniku Československa byla pro jeho německé obyvatele nepříjemnou novinou. Lidé prožívali i malé, každodenní starosti. Trápil je nedostatek potravin a rolníkům chybělo třeba obilí.
Vlna španělské chřipky v říjnu 1918 město ochromila. „Lékařská věda stojí proti této záhadné nemoci zcela bezradná,“ psal redaktor tehdejších Slezských listů. Ve školách se neučilo. Dráhy velmi výrazně omezily počet vlakových spojů, podstatně například ubylo vlaků, které jezdily mezi Opavou a Svinovem. Lidé umírali po desítkách, především na komplikace chřipky, na zápal plic a zánět mozkových blan.
„Není domu, aby v něm nebylo nemocných. Na vývěsní desce pohřební společnosti Pietät bývají průměrně jedno až tři oznámení. Dnes v pondělí jich tam visí devět,“ všímal si redaktor.
Opavská zdravotní rada si z Vídně vyžádala více aspirinu. V noci musely být otevřené dvě lékárny místo dosavadní jedné a fiakristé museli být ve dne v noci k dispozici lékařům. S chřipkou Opava bojovala týdny.
Rolníci na Opavsku neměli osivo. Mléko podražilo na korunu za litr a lidé si stěžovali, že je nakyslé. Noviny začaly plnit reklamy na vánoční dárky, v Kateřinkách otevřeli knihovnu, lidé nejrůznějšími způsoby hledali příbuzné a známé mezi vojáky. Osmadvacátý říjen byl den jako každý jiný. O vzniku nové republiky lidé nevěděli a řešili své všední starosti. Česká zemská ústředna pro ochranu dítek vyzvala sirotčí spolky, ale také poručníky či matky, aby žádali soudy o finanční příspěvek. „Je třeba ošatit děti na zimu 1918/1919, aby děti chodily i v zimě řádně do školy,“ psaly tehdejší noviny.
Na c. k. zemském lesním inspektorátu v Opavě právě začaly Veřejné státní zkoušky z lesnictví a město navštívil cestovatel Alberto Vojtěch Frič, který přednášel o cestách po Jižní Americe. A nechyběly ani události, které plnily černou kroniku. Třeba případ z nádraží, kdy vojáci ženě ukradli balík.
„Paní spustila křik, že prý tam má šestatřicet tisíc korun na hotovosti, zatáhla za ochrannou brzdu, ale ta nefungovala. I nezbylo nic pro ni, než z rozjetého vlaku vyskočit,“ psaly noviny. Zloděje však nechytila.
A tisk zaujal i osud koně jednoho z opavských pohřebních ústavů. Při přepřahání na ústředním hřbitově se lekl. „Nabodl se na mřížoví hrobu a záhy uhynul. Zemská dobytčí pojišťovna podniku vyplatila 3200 korun,“ uvádí dobový článek.

Sídlem provincie

Zpráva o prohlášení nového československého státu přišla do Opavy 29. října. Německé město se ale součástí nové republiky stát nechtělo.
„Čechů bylo v Opavě velmi málo, většina obyvatel měla německou národnost. Naopak okolní obce, například Kateřinky, Jaktař, Kylešovice, byly převážně české,“ popisuje situaci ve městě historik Karel Müller.
Opavští Češi hned 30. října vytvořili národní výbor, vznikl v Matičním domě. Také v Kateřinkách vznikl místní národní výbor a lidé vytvořili Národní gardu, aby ochránili Kateřinky a místní obchody před německým vojskem.
Opavský národní výbor ani nezačal působit a moc ve městě převzali reprezentanti Sudetenlandu, provincie, která se chtěla stát součástí německého Rakouska. Právě Opava byla jejím centrem, v čele stál Robert Freissler. Sudetenland měla i sedmitisícové vojsko, takzvaný Volkswehr. Provincie zahrnovala celé západní rakouské Slezsko, kromě Opavy tam patřil Frývaldov, Javorník, Vidnava, Bruntál, Osoblaha, ale i Lanškroun a Králíky.

Vojáci z Ostravy

Německý tisk informoval o tom, že Slezsko a severní Čechy se nestanou součástí Československa. Němečtí vojáci obsadili všechna kasárna, skladiště a další důležité strategické objekty.
Český tisk popisuje, že po celém městě se objevily německé trikolory. Na Horním náměstí přísahala německá Národní garda. I někteří studenti prý byli vyzbrojení puškami. Po celém území města chodily německé stráže. Noviny si všímaly i toho, že lidé v Opavě začali vybírat své vklady z opavské Sparkasse a ukládat je do českých peněžních ústavů.
Provincie vydržela jen několik týdnů. Měla velké hospodářské, dopravní a zásobovací problémy. Vídeň Opavě příliš pomáhat nemohla. „Sudetenland měla složitější pozici než podobné provincie na jižní Moravě, které těsně sousedily s Rakouskem. Opava byla úplně odtržená. Přesto provincie vydržela až do poloviny prosince, kdy byla obsazena,“ uvádí Müller.
Do rukou nové, československé moci město předali až vojáci. Českoslovenští vojáci vyslaní z Ostravy město obsadili 18. prosince. Představitelé provincie i města se neodhodlali k vojenskému odporu. Ale ani neutekli jako představitelé provincie Deutschböhmen v Liberci, podřídili se československé státní moci.

Autor: Žaneta Motlová

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video