Obyvatelé Opavy protestují proti vysoké dani z nemovitosti a sbírají podpisy.
Za dům, kde bydlí a má své kadeřnictví, zaplatila pětačtyřicetiletá Kamila Blafková státu před dvěma lety na dani z nemovitosti 3480 korun. Loni to bylo 6926 korun. „Letos jsem si zjistila, že budu platit 10 038 korun. Připadá mi to přemrštěné a začalo mě to zajímat. Zjistila jsem, že zastupitelé v roce 2008 schválili pro Opavu místní koeficient dvě, který státem určenou sazbu ještě zvyšuje,“ vysvětlovala Blafková. Veřejným dopisem oslovila primátora Opavy Zbyňka Stanjuru. Ten zvýšení vysvětlil tím, že koncem loňského roku začal platit takzvaný Janotův balíček, který daň z nemovitosti zvýšil. „Pokud bychom místní koeficient snížili, město by to pocítilo na příjmech. Za loňský a letošní rok by tak v rozpočtu chybělo asi 170 milionů korun,“ reagoval na dopis Stanjura.
Zatímco jiná města koeficienty snížila, v Opavě se tím zastupitelé nezabývali. Po celém městě nyní Opavané podepisují listiny, aby přiměli zastupitele tento problém znovu řešit. Do pátku minulého týdne nasbírali 460 podpisů.
„Šokuje mě, že většinu zastupitelů nezajímá, do jakých problémů se mohou lidé dostat. Přitom investujeme do svých domů a zvelebujeme město,“ přidala se další iniciátorka protestní akce Vladimíra Kudělásková.
Nebudeme mít na zaplacení daně, naříkají domkáři
Vyšší daň z nemovitosti se nejvíce dotkne lidí z okrajových částí Opavy.
Majitelé domů v Opavě se bouří proti vysoké dani z nemovitostí. Nespokojenost vyjádřila za všechny Kamila Blafková veřejným dopisem primátorovi. Zveřejnila ho i na Facebooku ve skupině s názvem Opaváci, necháme si vše líbit? Do bouřlivé debaty se zapojilo přes čtyři sta lidí. Lidé hromadně podepisují listiny a chtějí změnu. Pobouřilo je zejména srovnání s jinými městy. „Zjistila jsem hrůznou skutečnost, že Opava je jedno z nejdražších měst. Za byt v panelovém domě o pětasedmdesáti metrech čtverečních zaplatí v Praze devět set korun, v Ostravě 630, ale v Opavě 1260 korun,“ uvedla Blafková.
Platíme méně za odpady, říká primátor
Primátor Zbyněk Stanjura oponoval, že porovnávat úroveň zdanění mezi městy je možné jen tehdy, když se započtou veškeré daně a poplatky, které města předepisují svým obyvatelům. „Za odpady platí lidé v Opavě pouze dvě stovky za osobu, což je jedna z nejnižších sazeb v České republice. Také poplatek za prvního psa máme jen dvě stě korun, zatímco v jiných městech až patnáct stovek. Poplatky ze vstupného anebo ubytování jsme zrušili úplně,“ vypočítával Stanjura. Podle něj má Opava průměrně nejnižší poplatky na obyvatele ve srovnání s dvaceti statutárními městy v Česku. „Já jsem za svůj rodinný dům loni zaplatil daň z nemovitosti 1386 korun a letos jsem si vypočetl, že to bude 2 175 korun,“ řekl Stanjura.
Před týdnem Blafková s Vladimírou Kuděláskovou jednaly s primátorem osobně. „Nelíbil se mi argument primátora, že pokud město sníží daň z nemovitosti, musí zvýšit poplatky za odvoz odpadů, aby nemělo nižší příjmy. To není řešení. Místo aby omezili investice a hledali, jak ušetřit, zvedají poplatky lidem,“ zlobila se Kudělásková.
Lidé mají možnost do 10. března přidat své podpisy pod petici ve studiu Maxim na Kolofíkově nábřeží, v galantérii na Horním náměstí nebo v prodejně Kateřinská káva na Vrchní ulici.
„Žádáme, aby v celé Opavě opět platil jen místní koeficient jedna. Spousta lidí ještě neví, o kolik jim to stoupne. Zjistí to, až když dostanou složenky. Nikdo si zatím neuvědomuje, že i když lidé na daně nebudou mít, bude je po nich finanční úřad vymáhat a mohou o dům přijít,“ upozornila Blafková. Podpisové archy chtějí organizátoři připojit k žádosti a 17. března ji veřejně na Horním náměstí předat primátorovi a opavským zastupitelům.
Bouří se lidé z okrajových částí
Nejvíc dopadlo zvýšení koeficientu na lidi, kteří bydlí v domech v okrajových částech města. V roce 2008 totiž zastupitelé daň sjednotili, takže pro ně platí stejná daň jako pro ty, co bydlí v centru města. „Není to spravedlivé. Platíme stejné daně jako lidé v centru, kde mají perfektní služby. My tu nemáme ani obchod,“ zlobil se Jan Uvíra, který zdědil po rodičích zemědělskou usedlost ve Zlatnících. Spolu s jeho rodinou bydlí v domě matka a chlévy a stodolu používalo místní družstvo k ustájení dobytka. Uvíra už hospodařit nezačal a budovy jsou prázdné. „Pořád jenom strkám peníze do oprav, aby to nespadlo. V roce 2008 jsem zaplatil na daních z nemovitosti 2734 korun, loni už 8701 korun, a když mi na finančním úřadu řekli, že budu letos platit 17 275 korun, málem jsem si sedl. To si snad na to budu muset vzít půjčku,“ děsil se Uvíra. Přiznal, že to je víc než jeho měsíční plat, který dostane jako zaměstnanec místního JZD. Stěžují si obyvatelé Vávrovic, zejména z části Držkovice, kde jim domy pravidelně zaplavuje voda. „Lidé se zlobí, proč mají platit takové sumy za daň, když co pár let platí tisíce za opravy zatopených domů. Z vlastní zkušenosti vím, kolik taková údržba domu stojí. Nesouhlasím s tím, abych ještě platil státu daně. Měla by to vyřešit jednotná komunální daň,“ mínil starosta městské části Vávrovice Jaroslav Černý. Jako opavský radní považuje Daniel Žídek zvýšení daně v roce 2008 za správné. „Díky tomu máme letos peníze na zimní údržbu. Jako starosta městské části budu ale prosazovat, aby se v některých částech daň snížila,“ řekl Žídek. Primátor Stanjura potvrdil, že do konce března bude mít analýzu s porovnáním ostatních statutárních měst. Pokud by město chtělo daň změnit, muselo by rozhodnutí padnout do konce srpna.
