Opavané, nadechnout a ucpat nos, bude to smrdět

S příchodem léta mají Opavané žijící na Těšínské ulici a v okolí o starost víc. Trápí je nesnesitelný zápach. A nikdo jim nechce pomoct.

Život v sousedství opavské průmyslové zóny je v létě nepříjemný. Východní část města a hlavně Těšínskou ulici často zamořuje nesnesitelný zápach a lidé tu větrají jen tehdy, když to venku nesmrdí. Také ceny bytů a domů jsou kvůli zápachu nižší. Pro ty, kteří přijíždějí od Ostravy, je puch nepříjemným uvítáním. Radnice ani inspektoři tady nepomůžou, normy pro zápach neexistují.
„Ten smrad, i když ho očekávám, je pokaždé jako facka. Když míjím Globus, musím rychle zavřít okna a ventilaci. Ale málokdy se mi to podaří včas vychytat,“ popisuje osmadvacetiletý podnikatel Michal Hrabovský svou cestu do práce.
Do Opavy jezdí téměř každý den. Zápach v okolí Těšínské ulice, kterou pravidelně dvakrát denně projíždí, dobře zná.
Za železničním přejezdem, na sluncem rozpáleném parkovišti u Ostroje, pravidelně prodává ovoce Marcela Colová. Usměvavá prodejkyně stojí celý den mezi voňavými jahodami, přesto zápach cítí. „Hodně záleží na směru větru,“ líčí Colová. Před zákazníky se cítí trapně, protože reagují po prvním nadechnutí. „Nejhorší to bylo minulý týden, to se opravdu nedalo vydržet. Zákazníci vystoupili z auta a první, co řekli, bylo: to je ale smrad jako ďas,“ stěžuje si Colová.

Pozor, nedýchat

Hned vedle čistírny odpadních vod, areálu technických služeb a kompostárny žijí desítky lidí. Nízké cihlové domy s okrovou fasádou obklopuje křoví a zeleň. V posledním patře domu na rohu ulic Polní a Polanovy věší na balkóně prádlo Alena Ryplová. „Říkáme tomu zápachu hovnotechna. Po těch letech, co tady bydlíme, nám to už někdy ani nepřijde,“ vypráví Ryplová. Na nepříjemný zápach ji upozorňují hlavně návštěvy. Před sousedním domem zahradničí další z obyvatelek ulice Jaroslava Hybnerová. „Když obědváte a zrovna zafouká vítr zvenku, máte po jídle,“ říká Hybnerová. Lidé se zkoušeli i bránit. „Sepisovali jsme i petice, řešila to hygiena, ale nevyřešili nic. Na naše stížnosti chápavě kývou, ale to je vše,“ dodává Hybnerová. Jednatřicetiletý Petr Sváček se na Jateční ulici nastěhoval před rokem. „Líbily se mi cihlové byty, je to úplně něco jiného než panelák,“ vysvětluje Sváček, proč se přistěhoval. Nepochází z Opavy a o zápachu nevěděl. „Bylo to pro mě nepříjemné překvapení. Je škoda, že jsem se před koupí bytu nepoptal sousedů. Rozhodoval bych se jinak,“ říká Sváček.
Když řekl v práci, kde bydlí, jako první se jej kolegové ptali právě na zápach. „Někdy kvůli němu nevěšíme ven ani prádlo. Přítelkyně má strach, aby nenačichlo,“ líčí život na Jateční ulici Sváček.
Zápach snižuje i ceny nemovitostí. „Byty jsou levnější o desítky tisíc. Není to samozřejmě jediný důvod, ale dost podstatný,“ potvrzuje opavský realitní makléř Ondřej Veselý.

Pomoc je v nedohlednu

Když už je zápach v opavských ulicích Polní, Polanova, Těšínská, Jateční a dalších nesnesitelný, telefonují lidé na odbor životního prostředí opavského magistrátu. Zatím se však žádného řešení nedočkali a podle mluvčího Jana Šindlera zřejmě ani nedočkají. Ačkoliv i radnice považuje zápach ve východní části Opavy za velmi nepříjemný problém, nemůže s ním nic udělat.
„Nemáme v tomto ohledu žádnou pravomoc,“ říká Šindler. Čas od času však úředníci do problematické oblasti vyrazí. Naposledy před měsícem. Kdosi zavolal, že už to nemůže vydržet a trval na tom, aby to město zkontrolovalo. „Problém je v tom, že nikdo nedokáže přesně určit, odkud to jde. Z čistírny odpadních vod to není a další zdroje jsme nekontrolovali, protože jsme se jednoduše nedostali dovnitř,“ vysvětluje Šindler. Kromě čistírny odpadních vod je ze zápachu podezřelý masokombinát a kompostárna. „Je to na opavských úřednících. Musejí sepsat zprávu a na problém upozornit Českou inspekci životního prostředí. Právě ta má pachy v ovzduší na starosti,“ dodává Šindler.
Inspektoři ale kroutí hlavou na znamení, že místním lidem se zápachem nepomůžou. „Neexistují limity pro pachy v ovzduší. Zrušili je v roce 2002. Máme jen vyhlášku, podle které by zdroje neměly překračovat přípustnou míru obtěžování zápachem. Normy neexistují,“ popisuje inspektorka Naděžda Klegová. Co je ještě únosná mez a co je za ní, Sedmičce neřekla.